Podle dramaturga Jana Vedrala je salemský případ honu na domnělé čarodějnice ojedinělým projevem inkvizičního procesu v Americe na úsvitu její demokracie. „Příběh zfanatizovaných dívek, kterým bylo dogmatiky dopřáno sluchu a svými udáními o domnělých stycích s ďáblem pak držely v šachu celou obec, byl mnohokrát zpracován. Millerova hra respektuje historické okolnosti, je však výrazným apokryfem směřujícím k úvahám o nebezpečí, které představuje zneužití demokratických institucí populisty a fanatiky,“ uvedl Vedral.

Mravní dilemata

Miller svou hru napsal v první polovině 50. let, v dobách politických procesů v obou částech světa rozděleného železnou oponou. Sám byl podle informací vinohradského divadla vyšetřován neblaze proslulým Výborem pro neamerickou činnost. Podle Vedrala se dílo i nyní stále častěji vrací na evropská jeviště.

Emocionálně silné příběhy jeho hrdinů, jejichž soukromé životy se rozpadají pod dogmaticky stupňovaným tlakem společenství a kteří prohrávají svá mravní dilemata ve snaze zachránit život svých blízkých, i dnes vzruší každého citlivějšího diváka. „V časech, kdy pociťujeme ohrožení našeho způsobu života a uspořádání společnosti, je proto na místě znovu prožít tento příběh.“

Inscenace je uváděna v překladu Kateřiny Hilské a v režii a inscenační úpravě Juraje Deáka. Na jevišti se objeví Andrea Elsnerová, Tomáš Pavelka, Denny Ratajský, Ivan Řezáč, Svatopluk Skopal, Igor Bareš, Jaroslav Satoranský, Jana Kotrbatá, Tereza Terberová, Šárka Vaculíková či Otakar Brousek ml. Hra byla v Divadle na Vinohradech poprvé uvedena v roce 1961 pod názvem Hon na čarodějnice.