Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Filmy o terorismu jako zábava?

Praha - Festival Der Film navštívila i bývalá členka západoněmecké skupiny Frakce Rudé armády.

8.10.2008
SDÍLEJ:

SEKCE PARAGRAF. Festival Der Film nabídl sedm snímků o RAF, včetně dvoudílného televizního filmu Smrtelná hra.Foto: Der Film

Ozbrojený odpor Frakce Rudé armády (RAF), na nějž západoněmecký stát tak ostře reagoval a který v 70. letech plnil noviny, je dodnes v Německu živé téma.

Vznik frakce nastartoval v červnu 1967 incident před západoberlínskou radnicí, kde se sešlo několik stovek mladých lidí na demonstraci proti návštěvě íránského šáha a iránská i německá policie je ztloukla společnou rukou. RAF se stále připomíná během výročí, píše se o něm, točí filmy.

RAF v Aeru

Naposledy přišel jeden takový do kin teď – hvězdně obsazený Baader Meinhof Komplex. Snímek, který měl původně zahajovat letošní festival Der Film, nakonec distributor na přehlídku německy mluvených filmů nedodal, musíme si na něj tedy počkat až do prosince do kin. V programu ale zůstalo sedm filmů o různých dramatických okamžicích z historie německé RAF, čtyři z nich jsou stále k vidění dnes a zítra v kině Aero.

Bývalá členka RAF Astrid Prollová nicméně podobné filmy nevítá: „Veškeré diskuse o RAF jsou šílené. Když se natočí nový film, vždycky se ozve orchestr hlasů, jedni křičí jedním směrem, další druhým a všichni jen opakují staré věci. Dnes jde jen o to, prodat téma jako zábavu lidem.“ Prollová, která pro propuštění z nechvalně proslulé stammheimské věznice vystudovala Akademii výtvarných umění a stala se obrazovou redaktorkou časopisů Spiegel a Time, o RAF vydala knihu, v níž příběh vypráví hlavně pomocí fotografií. Některé z nich teď visí i v kině Aero.

Nebylo cesty zpět

Do Prahy přijela na diskusi RAF – Od protestu k terorismu, která se v pondělí večer konala v Goethe institutu. „Proč se tím po třiceti letech ještě zabýváme, proč se RAF pořád dobře prodává? Protože to, že najednou nepřítel seděl doma, byl pro NSR šok,“ vysvětlovala historička Annette Vowinckelová, další účastnice diskuse. „Myslím si, že by celá věc neeskalovala tolik, kdyby tehdy lidé zachovali klid. Šéf pátracího úřadu zavedl celoplošné kontroly, prohledával populaci podle absurdních kritérií, sledovalo se třeba, kdo přichází v noci domů a kouří. Byla to hysterie.“

RAF vzešla z atmosféry roku 1968, ze studentských bouří proti válce ve Vietnamu, nespravedlivému rozdělení bohatství mezi západní země a tzv. třetí svět a protestů proti tomu, že v Německu u moci stále byli lidé s nacistickou minulostí. „Byla to síť přátel, kteří hledali nějakou cestu protestu. Nebylo tam moc plánování, aspoň zpočátku. Ale pak se dostali do izolace a už nebyla cesta zpět,“ přibližuje Prollová.

Kam až může zajít idealismus

„Část druhé generace RAF odešla do NDR – v podstatě to byla jediná možnost, jak z RAF vystoupit,“ dodává Vowinckelová.

Pro Astrid Prollovou tato etapa skončila v roce 1977 smrtí většiny představitelů první generace RAF a nástupem druhé. Frakci odmítá idealizovat. „Vzpomínkové akce, kde se heroizuje vlastní minulost – k takovým lidem nepatřím. RAF vycházela z idealismu, přesto bych dneska varovala před tím, k čemu může takové předsvědčení vést.“

IVA PŘIVŘELOVÁ

Autor: Redakce

8.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident Zeman se svou paní odvolili v základní škole v pražských Stodůlkách.
AKTUALIZOVÁNO

Letošní volby do Sněmovny nejsou podle Zemana zásadní ani zlomové

Předvolební debata Deníku: Ivan Bartoš
51

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

/VIDEO/ Co by udělal předseda SPD Tomio Okamura, když by si ministryně Karla Šlechtová zvrkla kotník? Proč se Michaela Marksová nerada fotí při výstupu z auta? Superdebata Deníku nebyla jen o politice.

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Předseda Zelených Matěj Stropnický dnes oznámil, že je homosexuál. Vyjádřil se tak ke spekulacím bulvárních médií. O svém soukromí mluvit neplánoval, voliči by ale podle něj tuto informaci vědět měli.

Praha nemá dopravní strategii, tvrdí starosta Prahy 6

/ROZHOVOR/ „Do vztahů mezi Prahou a místními radnice se příliš promítá stranická politika a zvlášť výrazné to bylo v předvolební době,“ tvrdí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP09). Podle něj by mělo být politizování všeho včetně třeba vedení linek autobusů nahrazené snahou o konstruktivní spolupráci. Zvlášť pak v řešení dopravy, která je nejpalčivějším problémem Šestky.

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

Politolog Petr Pravda řekl Pražskému deníku: "Oblíbení starostové městských částí mohou stranám přinést dobré výsledky." Už zítra půjdou (nejen) Pražané k volebním urnám a budou volit své poslance. Má smysl v letošních volbách kroužkovat jednotlivé kandidáty? Jak politikům pomáhají v bojích o voliče sociální sítě? 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení