Eros Ramazzotti měl energie víc, než Praha čekala

A zatímco do publika od úvodu energicky přenášel písně ze svojí loňské, nejnovější desky Noi, přes sedm tisíc diváků zprvu působilo spíš vlažně. Zabralo tak až obligátní „znáte z TV": při hitech Se Bastasse Una Canzone (přišel v polovině koncertu) či Cose della vita už byl kolem Erose slušný kotel a při závěrečné Più bella cosa se postavila a vlnila i většina sedících.

Devětačtyřicetiletý zpěvák, skladatel a kytarista ale rozhodně nezklamal. Moje obavy z dvouhodinové zábavy výhradně pro dámy rozptýlil už při druhé, slušně kytarově našláplé skladbě Sotto lo stesso cielo. Zatímco na desce jde o víceméně konfekční poprockovou italskou odrhovačku, naživo díky desítce doprovodných muzikantů (mimo jiné třem kytarám, base a saxofonu) a výbornému zvuku tak skladba rozkvetla. A třeba devadesátková Stella Gemella dostala až art rockovou příchuť s výraznými kytarovými sóly a vůbec vkusně propracovanými aranžemi.

Ramazzotti bodoval podařenou scénou, sestavenou z lehce futuristicky působících posuvných projekčních kvádrů, které – pravda – v mnohem umírněnějším pojetí mohly evokovat loňský vesmírný koráb britských Muse. Překvapivě i na první pohled nudným outfitem – trikem a riflemi – zpěvák potěšil: když ukázal, že na prsou má český státní znak a na zádech anglicky napsáno Praha.

Jen při medley osmdesátkových skladeb z prvních let Ramazzottiho kariéry trochu ovanul duch šlágrové produkce z Eurovize a San Rema, ale zpěvák hned poté zcela přirozeně pouze s akustikou takřka a capella rozezpíval i do té doby strnulejší O2 arenu. Prolínání skladeb, nálad a hudebních poloh Ramazzotti zvládl výborně, takže dvě hodiny koncertu mohly velmi rychle a příjemně utéct i tomu, co účast na koncertu „sexy Erose" (jak ho otituloval bulvár) dostal doma příkazem.

Ramazzotti pro pražské publikum udělal, co mohl. Odjede pochválen, třebaže tančit se bude na jiné.

Vítězové lístků na koncert Eros Ramazzotti v O2 Areně 8.dubna. Na snímku zleva dvojice z Českých Budějovic a Plzně.