Pražští radní jednohlasně schválili znění smlouvy o zápůjčce dvacítky pláten, která vytvořil Alfons Mucha mezi roky 1910 a 1928. Převoz srolovaných obrazů ve speciálních klimatizovaných boxech by se měl podle radní Hany Třeštíkové (Praha sobě) uskutečnit v nejbližších týdnech. „Z bezpečnostních důvodů nelze sdělit přesný termín přesunu. Po jeho uskutečnění ale oznámíme termín otevření expozice,“ upřesnila radní, která odhaduje, že ke zpřístupnění Epopeje na krumlovském zámku dojde během srpna.

Moravský Krumlov splnil podmínky Prahy pro výpůjčku na pět let. Do obnovy výstavních prostor v uplynulých letech investoval přes 50 milionů korun. Požadavky metropole se týkaly technologického vybavení, pojištění díla, vybavení prostor protipožárním systémem, zabezpečovacím zařízením, přímo v zámku se měřila i stabilita klimatu i osvětlení.

Zámek lepší depozitáře

Zámek v Moravském Krumlově byl domovem Slovanské epopeje necelých padesát let až do roku 2011, kdy plátna zamířila do depozitáře Galerie hlavního města (GHMP). Vnučka Alfonse Muchy Jarmila Plocková začátkem roku označila opětovné stěhování obrazů za předčasné vzhledem k turistické infrastruktuře v Moravském Krumlově. Jeho starosta Tomáš Třetina (TOP 09) nesouhlasí. „Můžeme se pyšnit výstavními prostory na světové úrovni. Zámek bude lepším místem pro vystavení Epopeje, než je depozitář v Praze, kde leží vedle sochy maršála Koněva,“ prohlásil Třetina v únoru.

Mucha daroval obrazy Praze pod podmínkou, že pro ně postaví důstojné, trvalé sídlo. To se určitě nestihne ani během pěti let trvání zápůjční smlouvy. Podle Třeštíkové existuje široká politická shoda na tom, že Praha přistoupí na nabídku developerské společnosti Crestyl. Ta chce Epopej vystavovat po čtvrt století v rekonstruovaném paláci Savarin u Václavského náměstí.

Spor dědiců

Jarmila Plocková je opět proti tomuto záměru, zatímco výtvarníkův vnuk John Mucha ho vnímá jako cestu k ukončení dlouholetých soudních sporů mezi ním a hlavním městem. „Ještě nikdy předtím nám nebyl představen tak přesvědčivý koncept ani cesta k jeho realizaci, jako je tento projekt,“ prohlásil Mucha začátkem letošního roku. Koncem toho minulého přitom dosáhl dílčího úspěchu u obvodního soudu, který nepravomocně rozhodl, že kvůli dosavadnímu nesplnění hlavní podmínky dílo nepatří Praze.

Třeštíková aktuálně sdělila, že jako místo trvalé expozice po roce 2050 je jednoznačně preferována lokalita Těšnova, kde magistrát plánuje výstavbu moderní výstavní budovy.

Podle Muchovy dědičky by malířovo dílo mělo být po návratu z Moravského Krumlova nejdříve na Zámku na Zbraslavi a poté v Braníku. „Osobně preferuji Bránické Ledárny. Památkově chráněný objekt je sice v majetku soukromého vlastníka, ale tomu se nápad líbí a je ochotný se s městem dohodnout. Vnitřní prostor centrální stavby s horním osvětlením svými rozměry pro 20 velkoformátových pláten bohatě splňuje všechny požadované parametry,“ uvedla před pár týdny v e-mailovém rozhovoru s ČTK Plocková.