„Milý pane, měl jsem velikou radost, když jsem přečetl Vašeho Plačícího satyra. Je to krásná věc, myslím ještě lepší než-li Měsíc nad řekou. Nevím, co jí vytknout a co na ní měnit," zhodnotil v červnu 1922 v dopise autorovi jeho novou hru tehdejší dramaturg Vinohrad Karel Čapek. O rok později ji tu uvedl ve své režii.

Po více než devadesáti letech tak na tomto jevišti znovu vyroste zámeček paní Lídy Setumské, který slouží jako letní zotavovna stárnoucím spisovatelům. „Jednoho léta tudy jako motýlek prolétne šestnáctiletá Ančka, která vztahy mezi osazenstvem zamíchá vpravdě ‚turgeněvovsky'. Přítomné muže vyprovokuje k posledním tvůrčím i životním vzmachům," charakterizoval inscenaci současný dramaturg Milan Šotek.

Podle něj není uvedení Plačícího satyra v Divadle na Vinohradech jen přirozenou splátkou autorovi, který pro ně spolu s Karlem Čapkem a Františkem Langerem tolik dobrého vykonal, ale také návratem k šrámkovské citlivosti, jíž se nám jinak v dnešní době tak úzkostně nedostává.

Stříbrný vítr a Měsíc nad řekou

Básník, prozaik a dramatik Fráňa Šrámek (1877 - 1952) byl předním představitelem básnické generace, která vstoupila do literatury na začátku 20. století s ideály svobodného a plného života. Většinu gymnaziálních studií strávil v Písku, maturitu složil v Roudnici. Potom začal studovat v Praze práva, ale studia nedokončil a rozhodl se naplno věnovat literatuře.

V roce 1910 napsal svůj neznámější román Stříbrný vítr. Po vzniku Československa se sblížil s okruhem lidí kolem Karla Čapka, ale zůstával mimo literární skupiny. Na vinohradském jevišti byl nejčastěji inscenován jeho Měsíc nad řekou, a to v letech 1922, 1931 a 1970.

„Doufáme, že by tato inscenace mohla ukázat, že je možné taky mluvit jiným jazykem nebo že se k sobě můžeme jinak chovat. Věřím tomu, že když se diváci zaposlouchají do té řeči, mají čím být strženi. V dnešním světě a v běžném životě bohužel lyrika chybí, a to je škoda. Zkusme ji do života tímto způsobem dodat," podotkla k inscenaci představitelka role majitelky zámečku jako dějiště příběhu Simona Postlerová.