Podle odborníků jde o nález, který významně dokreslí obraz dějin evropské středověké hudby. Pojednání o nejstarších dějinách hudby v Čechách bude potřeba v následujících letech přeformulovat. Původní hudební kodex byl s největší pravděpodobností sepsán rovněž v Paříži, jak a kdy se dostal do Čech, bude teprve potřeba vysvětlit. Tento vzácný notovaný rukopis byl v pozdním středověku použit jako materiál na vazbu knihy pro člena pražské univerzity.

Novým generálním ředitelem Národní knihovny bude Tomáš Foltýn (na snímku z 2. února 2021).
Je rozhodnuto. Národní knihovnu povede od května Tomáš Foltýn

„V tehdejší době šlo o běžný jev, že byly staré a nepotřebné rukopisy využívány pro výrobu vazeb aktuálních knih. Tento náš rukopis z 15. století obsahuje v pozdním středověku oblíbený a rozšířený spis o zemědělství italského učence Petra de Crescentiis nazývaný Ruralia commoda," uvedl Jan Vojtíšek, vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků.

Jedná se o jedinečný objev

Skladby komponované pro dva až čtyři hlasy poprvé v historii evropské hudby pracovaly s pravidelným rytmem a notovým zápisem. Jejich provádění vyžadovalo špičkové interprety. Důkazem o jedinečnosti tohoto objevu je fakt, že se do dnešní doby dochovaly pouze tři obdobné rukopisy ze 13. století a několik drobných fragmentů.

Podle vědců je nalezená klokanice nejstarším australským uměním.
Toto je nejstarší klokan na světě. Měří dva metry, je mu přes sedmnáct tisíc let

První dva kodexy jsou uloženy v knihovně ve Wolfenbüttelu, z nichž první byl sepsán kolem roku 1230 pro katedrálu v St Andrews ve Skotsku a druhý pochází z poloviny 13. století pravděpodobně z Paříže. Třetí rukopis je dnes uložen ve Florencii a byl údajně pořízen na objednávku Ludvíka Svatého pro pařížskou Sainte Chapelle roku 1248.

„Význam tohoto objevu pro hudbu středověkých Čech a Evropy je nedocenitelný. Pro české dějiny se jedná o první skutečný doklad této hudby vůbec. Možný raný kontakt Čech s touto hudbou vnáší zcela nové světlo na hudební kulturu v době posledních Přemyslovců a z pohledu tohoto repertoáru bude nutno znovu studovat a přehodnotit hudební doklady z první poloviny 14. století," podotkla k objevu expertka Hana Vlhová-Wörner.

Bádat se bude na několika frontách

Studia fragmentů se ujali členové projektu Staré mýty, nová fakta: české země v centru hudebního dění 15. století, pro které nález přináší cenný materiál k pochopení hudební kultury husitských Čech v celé její šíři, tedy i z pohledu „skartace" starého, a tedy již nepotřebného zpěvního materiálu.

Věra Čáslavská
ANKETA: Němcová nebo Čáslavská? Hlasujte o Nej… ženu historie

Bádání se zaměří na studium fragmentů a jejich co nejpřesnější dataci, na okolnosti jejich použití jako vazebního materiálu a na možné scénáře cesty rukopisu z Paříže do Čech a s tím související identifikaci instituce, ve kterém se tento repertoár mohl pěstovat. Digitální verzi a popis rukopisu se nachází v digitální knihovně Manuscriptorium.com.