V pečlivě sestaveném představení DM není prostor na střelbu mimo cíl. Repertoár byl vybrán s nadhledem zkušeného psychologa tak, aby se správně střídaly momenty gradace a katarze. Počítačové programy běžely bez chyby, hudebníci spolehlivě odehráli svoje party. Dave Gahan zpíval s obvyklou přesvědčivostí, jakoby ani nedávno nepodstoupil operaci.

Dostatek prostoru dostalo, přesně jako v programech předchozích koncertů turné, nové album Sounds Of The Universe. Asi nejlépe vyzněla hymnická skladba Peace, doprovázená střídajícími se projekcemi bojové techniky, záběrů dětí a mírových manifestací na obřích obrazovkách. Možná poněkud prvoplánové, ale působivé.

Největší vlnu nadšení a mohutný sborový chorál publika vzbudila ověřená píseň Enjoy The Silence (1990), byť přední řady znaly a zpívaly i texty skladeb z nového alba. Spolehlivě zabíraly hity I Feel You, Never Let Me Down Again, Master And Servant či Personal Jesus. Skupina přesně úderem policejní hodiny ukonejšila diváky baladou Waiting For the Night.

Ze všech minulých koncertů DM bylo cítit, jak si kapela fanoušků váží. Plní poptávku po očekávaných hitech, experimenty si schovává na desky a nezkouší, co ještě diváci stráví (i když oni by pravděpodobně pochopili leccos). Platilo to i v případě prvního českého open-air vystoupení DM. Poctivý obchod, ve kterém každý dostane přesně to, co očekává.

Tomáš S. Polívka