O post radního se v ní utká hokynář David (Vladislav Beneš) s protřelým komerčním radou Kittrichem (Václav Postránecký). Vše má pevně v rukou Davidova dcera Pepička (Petra Špalková), která zvládne nejen tatínkovu kandidaturu, ale decentně vyřeší i hrozící skandál kolem tajné milenky otce a syna Kittrichových. Pepička navíc hraje o svoji budoucnost a lásku.

„Dlouho jsme usilovali o to, aby u nás opět režíroval pan Smoček. Je o něm známo, že se realistickou dramatikou přelomu století zabývá velmi dlouho a intenzivně, takže naše pracovní spojení bylo nabíledni,“ uvedla dramaturgyně Národního divadla Lenka Kolihová–Havlíková. „Druhý důvod, proč jsme sáhli po této hře, byl ten, že jsme se začali věnovat politickým tématům. Ač byl David a Goliáš napsán v roce 1915, zachycuje pro nás nesmírně zajímavý pohled na politické praktiky, které se od dob našich předků příliš nezměnily,“ doplnila.

Podle Ladislava Smočka byl autor hry vynikajícím pozorovatelem a českou národní povahu se všemi jejími nešvary popisoval skvělým způsobem. „Štechovy postřehy, i když jsou sebenegativnější, ale nejsou zlé,“ upozornil Smoček, jenž považuje Václava Štecha za výjimečnou osobnost, která byla po celé půlstoletí zanedbávána. „Jeho motivům jsme totiž moc nerozuměli, když jsme tu měli ono nesoukromé podnikání. Opět promluvil až po dlouhých letech, když se znovu společnost mohla chovat jako kdysi. Myslím, že David a Goliáš je jedna z nejživějších komedií na společenské téma, co je k dispozici,“ dodal.

Na rozdíl od řady opomíjených Štechových her se u nás poměrně často hrálo jeho Třetí zvonění. V něm se už téměř před čtyřiceti lety v Národním divadle objevil i Vladislav Beneš, který teď v Davidu a Goliášovi ztvární jednu z hlavních rolí. „Ve Třetím zvonění jsem měl před lety coby ministrant výstup s farářem v podání Eduarda Kohouta. Kromě něj v inscenaci vystupovali pánové Höger, Sovák, Filipovský, Růžek, bylo to nezapomenutelné,“ zavzpomínal Beneš.

Václav Štech měl ve své době vliv na řadu věcí. Stal se členem skupiny Máj a soustředil se na zlepšení životních podmínek spisovatelů. Z jeho iniciativy se Máj začal věnovat otázce autorských práv. Vypracoval metodu tantiém pro dramatiky, propagoval myšlenku penzijního fondu. Byl také jedním z těch, kteří usilovali o zřízení druhého českého divadla v Praze. V roce 1907 se tato myšlenka naplnila otevřením Divadla na Vinohradech, kde se stal nejprve tajemníkem ředitele a poté ředitelem.