„Dnes jsem na internetu objevil zajímavý citát Woodyho Allena, který vyslovil poté, co se ho nějaký novinář zeptal na to, jestli je sex nemravný. Jeho odpověď zněla  jen tehdy, dělá-li se pořádně," uvedl se smíchem křest své v pořadí čtyřiadvacáté knihy Jan Krůta. V podobném duchu se nesl i následný průběh slavnostního večera. Autor uvedl, že kniha pojednává o milostném vztahu mladší ženy se starším mužem, kteří spolu zároveň konfrontují pojmy jako je sex, láska, nevěra a podobně. „Samozřejmě se v nich nemohou shodnout, protože každá generace na tyto věci pohlíží z jiného úhlu," vysvětluje Krůta.

Román, ve kterém se zrcadlí také vliv internetu a sociálních sítí na společnost a na mezilidské vztahy, pokřtil herec Václav Upír Krejčí a psychiatr Jan Cimický. Společně se také zamysleli nad tématy jako nevěra či láska přes internet.

Psaní knih je pro Jana Krůtu natolik velkým koníčkem, že si je dokonce za ušetřené peníze sám vydává. Ve středu 20. března představil spisovatel veřejnosti svoji již 24. knihu, generační milostný román Sextenze. Ač by tomu název napovídal, podle autora nejde v žádném případě o „erotickou lovestory" typu Padesát odstínů šedi, Sextenze je podle něj o životě, lásce, erotice, sexu a smrti. Na slavnostním křtu Krůta prohlásil, že jde o „milostný masakr".

Spisovatel Jan Krůta v rozhovoru pro Pražský deník říká:

První porno knihu mi ukázali spolužáci už v sedmé třídě

Co vás vedlo k napsání „generačního milostného románu"?

Léta jsem měl nad pracovním stolem na nástěnce připíchnutý Moliérův citát "Nejfantastičtější na světě jsou fakta." Tohle moudro mě provází životem jako věrný pes. Jednou mi na můj portál www.brejle.net poslala literární příspěvek jakási dívka. Úryvek se mi líbil, zařadil jsem ho do rubriky Literární dokořán a při té příležitosti klikl na dole připojený link. V jednom blogu jsem tam narazil na temně zabarvenou výpověď o světě erotických her, které za jistých okolností mohou přepadnout z ostří nože na stranu gamblerské závislosti a přímého nebo nepřímého sexuálního vydírání. Dívka se už nikdy neozvala a na mailové adrese už neexistovala. V té chvíli se začal psát můj příběh Sextenze.

Podle čeho jste vybral název?

Název Sextenze mě napadl hned na začátku psaní. Mám hodně zkušeností se slogany  z psaní asi tisíce tří set písňových textů.

Myslíte si, že dnešní společnost baví knihy o erotice a o lásce?

V mém psaní není žádný kalkul. Psaní románu je sto roků samoty. Lidé jsou stále hladoví na příběhy. Jde jen  o to, jestli na ně raději nekoukají, než aby je četli… A je-li příběh o lásce a erotice? To se přece týká každého! V lásce jsme každý samoukem.

V čem se podle vás liší vztah dvou generací k pojmům jako „morálka" nebo „erotika"?

Starší generace vyrůstala  v době, kdy slovo erotika bylo zapovězené a morálka byla vždy taková, jakou si ji člověk sám před sebou zodpověděl. O tělesné lásce se nemluvilo a každý si hledal informace, kde se dalo, nejčastěji od kamarádů. Dnes je nahých těl plno ve všech médiích. Zrovna před týdnem mi jeden příbuzný vyprávěl, jak objevil v historii hledaných stránek na notebooku svého sedmiletého syna heslo „nahý ženský". Erotiky a pornografie je všude nepřeberně.  O některých způsobech intimního styku moje generace neměla tušení nebo byly považovány za trestné a zvířecí. Dnes jsou běžnou záležitostí, a pokud nepůsobí někomu  z partnerů problémy, je to  v pořádku. Všechno je dosažitelné, dovoleno a prezentováno na veřejnosti. Ale tím to zevšednělo, zlevnilo.

Jak jste si hledal informace  o těchto záležitostech vy?

Pro mě byl prepubertální učebnicí spis Rodinný lékař, obzvláště pak pasáž o pohlavních orgánech. Objevil jsem ji uschovanou v knihovně za sebranými spisy Aloise Jiráska. První pornografickou fotografii jsem viděl u kluků ve škole někdy v sedmé třídě.

Myslíte si, že i láska se v dnešní době liší od minulosti?

Láska je pořád stejná. Ale otázka je, zda vnímáme ten výraz stejně jako kdysi. Láska zvěcněla a omezuje se často na sexuální tělesnou potřebu. O tom je právě Sextenze. O osamění, touze po vztahu, o virtuálních i nevirtuálních náhražkách a neobvyklých, ale rychle se rozšiřujících erotických praktikách. Není to kratochvilné čtení, je temné, zoufalé, vzrušující a drsné. Při psaní jsem na toto téma studoval spoustu publikací a výzkumů. V knize je hodně autentických záznamů z erotických a tzv. úchylných portálů.

Vycházíte v ní ze zkušeností?

Bez vlastních prožitků je psaní tlacháním, pro psaní románu musíte mít nažito. Zručný psavec nadrtí svých erotických představ, kolik budete chtít. Ale Sextenze není Padesát odstínů šedi, i když má s touto „erotickou lovestory" podobné pasáže. Sextenze je o životě, lásce, erotice, sexu  i smrti.

Proč si vydáváte knihy sám?

Od začátku 90. let jsem působil jako nakladatel, pak jsem díky dobré literatuře málem zkrachoval. Sextenze je moje čtyřiadvacátá kniha, ale ve svém nakladatelství jsem jich vydal asi stovku. Když jsem některé své rukopisy dal do jiných nakladatelství, několikrát se mi stalo, že jsem se pak styděl knihu dávat kamarádům jako dárek. Nakladatelé šetří a někdy na nepravých místech. Já jsem se rozhodl vydělat si na vydání svých knížek jinou prací. Průběžně píši a teprve, když našetřím, „vymazlím" si svoji knihu od začátku do konce. Vyberu si spolupracovníky, kterým věřím, vím, na co mám, a jak by kniha měla vypadat. Když něco zkazím, vynadám sám sobě.

Jak nákladný koníček je psaní?

Psaní knih je hodně drahé hobby. V případě Sextenze například vím, že musím prodat aspoň tisíc výtisků, abych se dostal na nulu jako nakladatel. Je to strašně riskantní. Musíte vydat spoustu peněz a netušíte, kolik a kdy se vám co vrátí. Z prodejní ceny dáte nejmíň polovičku distributorovi, pak zaplatíte grafiky, korekturu, tiskárnu. Veškeré ostatní práce až po reklamu si dělám sám. Na jakýsi autorský honorář za rok a půl psaní bohužel nemohu při současných prodejích české beletrie myslet. Až si na vydání nové knížky nevydělám, co se asi stane… Nic. Všechno už bylo napsáno.

Jan Krůta- spisovatel, scenárista, textař, publicista (časopis Mladý svět, Sluníčko, tvůrce portálů Peprnet, Vanilka a www.brejle.net)

- autor 23 knih a 1300 písňových textů (mj. pro zpěváka Dalibora Jandu či zpěvačku Heidi Janků)

- v současnosti vychází jeh o 24. kniha Sextenze

- spoluautor muzikálu Kladivo na čarodějnice, autor muzikálu Box o druhé zuby

- spoluzakladatel firmu Bonton

- autor filmových scénářů

Sextenze- 24. kniha Jana Krůty

- milostný román, který konfrontuje vztahy dvou generací  k pojmům jako láska, erotika, partnerství nebo nevěra

- vypráví o „přespadesátiletém" novináři, kterému hrozí vyhoření a chce změnit svoji identitu

- publikace vznikala  dva roky