Herce české první scény, například Pavlu Beretovou, Taťjanu Medveckou, Evu Salzmannovou, Vladimíra Javorského a Václava Postráneckého, doplnil členy koprodukujících divadel z Bratislavy a Budapešti Jánem Koleníkem a Enikö Eszenyiovou, tedy z území bývalého Rakousko-Uherska.

Inscenaci připomínající 100 let od vypuknutí první světové války iniciovala Soňa Červená, která ztvárnila roli Času, a Aleš Březina, který složil hudbu. Libreto napsala dramaturgyně Marta Ljubková. Tvůrci se inspirovali Haškovým Dobrým vojákem Švejkem a hrou Karla Krause Poslední chvíle lidstva.

„Intelektualismus versus plebejství, kavárna versus hospoda - těch protikladů a rozporů či rozdílných výchozích bodů by se dalo najít nespočet, ale je tu jeden svorník: síla umělecké výpovědi na podobné téma," komentovala to Ljubková.

Na pomníčky obětem první války, které jsou v takřka každé vesnici, jako by se začalo vzpomínat silněji zrovna teď. „Nejen kvůli výročí, ale i pro obecně analogickou situaci - před sto lety se začala překreslovat mapa Evropy, již se dnes snažíme spojit v Evropské unii," podotkla.

Osu textu tvoří Optimista a Pesimista - průvodci dějem. Ti, kteří prý budou hledat dramatizaci Haškových Osudů, však budou zklamáni, stejně jako ti, kteří přijdou na Krausovu hru. Kdo chce ale vidět Wilsonův pohled na svět tehdy a nyní, ovlivněný optikou dvou středoevropských géniů, mohl by podle ní najít i něco sám o sobě.

Dvoufázová práce

Wilson v Národním divadle pracoval počtvrté, z toho podruhé s činohrou. Inscenaci zkoušel, jak je jeho zvykem, dvoufázově - loni na podzim a pak celý duben na jevišti Stavovského divadla.

„K nejlepším okamžikům mé kariéry patřilo pracovat v Národním divadle. Ať už jsem režíroval Janáčkovy opery Osud a Káťa Kabanová, či Čapkovu Věc Makropulos. Herci jsou tu vynikající, i když je systém mé práce zpočátku dost mate," řekl Wilson po první sérii zkoušek, kdy načrtl celou inscenaci o délce dvou desítek scén.

Věc Makropulos měla koncem března po 60 reprízách derniéru, původně se jich plánovalo 50, dalších deset přidal sám Wilson a vzdal se nároku na honorář. Ve všech jeho pražských projektech hrála Soňa Červená, která ho k práci v Praze přilákala; pracovala s ním už posedmé.

Podle ředitele ND Jana Buriana projekt 1914 vznikl mimo „běžné" zkoušení, „běžný" provoz i „běžné" financování. Činohra ho uvedla pod záštitou Unie evropských divadel s podporou ministerstva kultury, Bohemian Heritage Fund a soukromých sponzorů. Už teď jsou domluvena hostování v Bratislavě, Budapešti, Linci a Remeši, další se plánují.

Čtěte také: Ve Stavovském divadle se odehraje očekávaná premiéra 1914