Výstava finalistů se uskuteční od 21. září do 14. ledna 2018 v Moravské galerie v Brně. Praha a Brno se v pořádání výstavy a ceremoniálu, který se koná vždy u příležitosti 17. listopadu, po roce střídají.

Při jednáni jury v listopadu 2016 bylo zřejmé, že silných, obecné kvalitě se vymykajících osobností ubylo - ve prospěch vysokého standardu a adekvátně používaného globálního jazyka současného umění, uvedl ke stále rostoucímu počtu účastníků soutěže předseda poroty Marek Pokorný z Galerie města Ostravy PLATO.

Dvě umělkyně zastupují aktuální tendence současného umění 

Možná i proto se podle něj mezi finalisty znovu objevila jména umělců nominovaných už v minulosti. „Naopak dvě umělkyně zastupují zcela aktuální tendence současného umění, které jsou pro českou scénu typické," řekl o letošním výběru finalistů.

Loskot, který ve finále byl v letech 2012 a 2014, se zabývá novými technologiemi a vytváří soustavy na sebe reagujících přístrojů, zkoumající limity lidského vnímání. V případě Kohouta, finalisty z roku 2014, porota ocenila důvtip, s nímž je schopen zprostředkovat obavy pramenící ze stále intenzivnějšího propojení lidského života s technologiemi.

Finalisté nového ročníku jsou známy 

Drdová pracuje s médiem objektu, fotografie a instalace. Ve své práci se inspiruje i ve světě módy, technologie či designu. Gajarský se vyjadřuje především prostřednictvím média fotografie a pohyblivého obrazu se zvláštním citem pro analogovou techniku včetně její historie. Valocká je malířkou, pracuje také v médiích koláže, kresby a keramiky. Její tvorba se inspiruje inspirací uměním začátku 20. století.

Finalisté nového ročníku jsou známi, přestože vítěze toho minulého pořadatelé zveřejnili teprve před dvěma měsíci. Brzkým vyhlášením nominací usilují o větší pozornost soutěži, ale i celému současnému českému výtvarnému umění.

Cena se udílí už v roce 1990

Loni se laureátem ceny stal třicetiletý Matyáš Chochola. Podle poroty se ve svém díle zabývá temnou stranou lidské přirozenosti, sexualitou, kultem tělesnosti nebo touhou po nebezpečí a rychlosti. Kombinuje nalezené předměty s technologiemi i uměleckými díly, výrazným prvkem jeho projevu je osobní účast, akce a performance.

Cena pro výtvarné umělce do 35 let se udílí už od roku 1990 z podnětu dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a malíře Theodora Pištěka.

Čtěte také: Pořadatelé oznámí finalisty Chalupeckého ceny