Holdenová před třemi lety vypátrala Evu Clarkovou, která v Británii shodou náhod žila jen hodinu cesty od ní. Zjistila, že Eva se narodila v koncentračním táboře Češce Ance. Postupně se spisovatelka seznámila ještě s dalšími „dětmi" Hanou Lomovou-Moran a Markem Olskym, kteří s Evou sdíleli stejný osud. Jejich matky Priska a Rachel byly ze Slovenska a Polska. Spisovatelka pak při svém bádání navštívila mimo jiné Terezín, Osvětim, Mauthausen, kde se ženy s novorozenci dočkaly konce války, i místa, kde jsou ženy pohřbené: český Dřevíkov, Bratislavu a Nashville.

Dědeček matku vedl k lásce k německé kultuře

Eva česky vzpomínala na to, že její matka pocházela z Třebechovic pod Orebem a jako první z rodiny šla studovat na univerzitu. Studentkou práv však nakonec mohla být kvůli příchodu Němců jen rok.

Hana výbornou slovenštinou dodala, že její matka byla učitelka, která před válkou aktivně sportovala a vedla bohatý společenský život. Marc uvedl, že sečtělý dědeček jeho matku paradoxně vedl k lásce k německé literatuře a kultuře.

Svůj stav tajily i před příbuznými

Všechny tři mladé ženy otěhotněly se svými manžely, kteří holokaust nepřežili. V koncentračních táborech svůj stav tajily, a to i před příbuznými. Umožnilo jim to jednak volné erární oblečení, jednak to, že vzhledem k podvýživě vážily i v posledním stadiu těhotenství zhruba 35 kilogramů.

Prošly Osvětimí a ke konci války se všechny tři setkaly v pracovním táboře Freiberg. Na cestě vlakem do Mauthausenu jim pomohli obyvatelé Horní Břízy, které vyčerpaným a promrzlým vězňům přinesli vodu a jídlo. Děti se narodily při transportu jen několik dní po sobě.

Čtěte také: Osmdesátiny oslaví známý dirigent Mario Klemens