Odmítal se čemukoliv přizpůsobovat. Konformita mu byla synonymem hnití. Jako filozof (původním jménem Zbyněk Fišer) se proslavil v 60. letech svou oficiálně vydanou knihou Útěcha z ontologie a jako znalec buddhismu tehdy vydal i nevelkou, ale ojedinělou monografii Buddha. Židovsky znějící jméno Egon Bondy přijal už koncem 40. let na protest proti antisemitismu.

Jeho dílo je rozsahem obrovské a zahrnuje kromě filozofických děl více než čtyři desítky básnických knih, romány, povídky, dramata, eseje. Svou tvorbu nazýval v 50. letech totálním realismem („Protože jsem největší žijící básník / přemýšlel jsem o poezii / Jediným jejím měřítkem jsou vteřiny / jež trávím v bezmocnosti“). Široké veřejnosti jej ovšem už dávno představil Bohumil Hrabal jako hrdinu některých svých povídek z 50. let či z pozdějšího Něžného barbara. Tak vstoupil i na plátna kin jako postava filmové adaptace tohoto díla (1990, postavu Egona vytvořil Arnošt Goldflam).

Bondyho dílo vycházelo v 80. letech v exilu (Invalidní sourozenci a Sklepní práce v Torontu, Pražský život a Nesmrtelná dívka v Mnichově) a v samizdatu je vydávala např. Kadlecova Pražská imaginace spjatá s Bohumilem Hrabalem a okruhem jeho přátel. Přitom sám Bondy byl s básníkem Ivo Vodseďálkem zakladatelem zřejmě vůbec první samizdatové edice Půlnoc. Vní také vydali erotickou prózu Clarissa Jany Krejcarové (dcery Mileny Jesenské). Na tuto dobu, kterou charakterizovalo zatýkání, inscenované procesy i popravy, vzpomíná autor v autobiografické knize Prvních deset let (1981).

Ve svém malém bratislavském bytě neměl Bondy ani telefon, ani televizi. Počítače nebral na vědomí a dokonce nepoužíval ani psací stroj. Přesto například jeho kniha z 90. let nese název Cybercomics – varuje před konzumní civilizací. V ní také Bondy využil své hlavní filozofické inspirace – východní filozofii a marxismus. Zvláštním rozporem působí jeho často naivistická poezie v kontrastu k jeho nejednoduché filozofii.

Egon Bondy zůstane nesnadnou a i v lecčem inspirativní postavou, která svým originálním životem i dílem ilustruje těžké rozpory a propasti