„Originální“ Centre Pompidou označil český premiér v kontaktu s voliči a sympatizanty ANO přes facebookové stránky za „jeden z nejodvážnějších architektonických počinů ve Francii“. Lidově řečený Beaubourg je sídlo Národního muzea moderního umění. Budova vybudována v 70. letech minulého století na popud tehdejší hlavy státu Georgese Pompidoua zaujme na první pohled - nosná konstrukce vně budovy na fasádě připomíná lešení. Babiš zmínil, že na stavbě se podílel i zesnulý architekt Jan Kaplický.

„Víte, co by to bylo za úspěch, kdyby česká Národní galerie (NG) získala licenci Centre Pompidou? Praha by se tak opět vrátila mezi jedny z nejvýznamnějších kulturních metropolí na světě. Byl by to neopakovatelný počin a já k němu chci naší zemi a našemu hlavnímu městu dopomoci,“ napsal Babiš na sociální síti před několika dny.

O víkendu, kdy odjel místo oslav 17. listopadu za nemocným synem do Ženevy, pak premiér dodal podrobnosti o jednání ředitele NG Jiřího Fajta se šéfem pařížského kulturního centra Sergem Lasvignesem. „Pozval jsem ho do Prahy, abych mu osobně ukázal naše investiční plány pro Národní galerii a využití spolupráce s Centre Pompidou,“ uvedl Babiš, jemuž podle jeho vyjádření slíbil pomoc dokonce i prezident Marcon. Francouzská instituce má zatím pobočky mimo hlavní město pouze v Métách a ve španělské Malaze.

Je pravda, že Babiš se zajímá o dění kolem NG dlouhodobě. Po volbách se na toto téma bavil i s pražskými zastupiteli hnutí ANO. Během kampaně uvedl, že v souvislosti s rekonstrukcí „Stalina“ na Letné si povídal s uznávaným americkým architektem Frankem Gehrym, který s Vlado Miluničem na počátku 90. let projektoval oceňovaný - a zprvu velmi kritizovaný - Tančící dům.

Nová budova v Dejvicích

Babiš se už však neupíná na chátrající místo, kde stál pomník sovětského diktátora, a projekt studia SGL, jehož architekti byli i u stavby Čapího hnízda. Naposledy prezentoval vizi, podle níž by pražské Centre Pompidou mohlo stát na pozemku u dejvického nádraží nedaleko stanice metra Hradčanská. Z oken vysokého sídla galerie by byl vidět Pražský hrad. „Stát hledá adekvátní řešení pro Národní galerii sto let. Nechápu, jak je možné, že Národní galerie pořád nemá svou vlastní budovu a na rozdíl od Národního divadla či muzea musí využívat přidělené historické budovy,“ napsal Babiš. „Myslím si, že by to bylo výborné, že konečně od revoluce v Praze postavíme něco významného.“

Premiér považuje současnou situaci za ostudnou a viní z nečinnosti české politiky. „Já to chci jako první polistopadový premiér změnit,“ upozornil voliče Babiš. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) uvedl pro web České televize, že by s realizací Babišova záměru zřejmě padl připravovaný projekt rekonstrukce Veletržního paláce za tři miliardy korun. Šéfa vládního kabinetu podpořil naopak ředitel Národní galerie Fajt: „Potenciál nám umožňuje vytvořit logistické návštěvní centrum, mít tady obrovskou parkovací plochu pod povrchem s 1500 parkovacími místy a s napojením na hromadnou dopravu.“

Babiš tvrdí, že už kvůli vládním projektům na území metropole a dalším plánům oslovil dopisem nového primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Pro Pražský deník se vyjádřila radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha sobě). „Rekonstrukce Veletržního paláce je logická, byli bychom rádi, aby pokračovala,“ uvedla dcera známé režisérky s tím, že o Babišových plánech nemá moc informací. „Až bude někdo mít chuť a vypíše mezinárodní architektonickou soutěž na místo pro současné umění, byla bych poslední, kdo by tomu bránil. Praha moderní architekturu potřebuje, ale musíme se hlavně starat o to, co už tady máme,“ dodala radní Třeštíková.