V sobotu o tom za českého nakladatele informoval Lukáš Růžička z Paseky. Knihu představí příští týden nakladatelství na tiskové konferenci. Česky kniha vyjde v pondělí 3. října.

Osamělý hrdina vyšetřuje na vlastní pěst

Pavel Mandys v příloze píše, že historie české literární detektivky není příliš bohatá a rozmanitá a subžánr označovaný jako noir se v ní vyskytuje sporadicky. "Hlavním důvodem tohoto stavu je 40 let policejního státu, který navíc po převážnou část této doby pečlivě sledoval, zda propagandistický obraz jeho represivních složek není v literatuře (a umění obecně) nějak zpochybňován, či dokonce očerňován, " uvedl editor knihy.

A právě noirové příběhy se často obejdou bez policie, případně tu asistuje ve vedlejší roli, a ne vždy kladné. Podstatou noiru bývá osamělý hrdina, který se musí na vlastní pěst postavit zločinu, případně svým vnitřním běsům.

Na českou detektivku měli vliv seveřané

České detektivky i v porevoluční době podle Mandyse těžily z tradice druhé poloviny 20. století, kdy jejich hrdinou byl malý český člověk, který občas provedl něco ošklivého. Změna podle něj přišla až s popularitou skandinávských krimirománů, které ukázaly, že i v zemích s největší kvalitou života a nejnižší kriminalitou na světě mohou vznikat věrohodné dramatické příběhy o krutých vraždách a jejich spletitém vyšetřování s nejednoznačnými závěry.

A „noirové" prostředí vzniklo i v Česku. Podnikatelské elity a politici se s organizovaným zločinem propojili velmi rychle a čistá není ani policie, ani justice, jak to dokumentovaly a dále dokumentují četné kauzy v médiích, popisuje editor chvíli, kdy dostal od nakladatele nabídku, abych sestavil kolekci povídek pro americkou sérii Noir.

Čtenář může očekávat temné příběhy 

Čtenáři se v ní s Milošem Urbanem vydají na Karlův most, s Michaelou Klevisovou na žižkovské nákladové nádraží, v akčních příbězích Štěpána Kopřivy a Martina Goffy navštíví Hostivař a Vyšehrad.

Petr Stančík nahlíží do tajemného světa někdejšího židovského města, Petra Soukupová líčí nevysvětlitelné zmizení ve Stromovce, Kateřina Tučková zkoumá temnou minulost starého domu na vltavském nábřeží a výčet autorů doplňují Irena Hejdová, Ondřej Neff, Markéta Pilátová, Michal Sýkora, Petr Šabach, Jiří Walker Procházka a Karol Sidon píšící jako Chaim Cigan.

Čtěte také: Vypravěčem Tomanova posledního románu je Černínský palác