Na pódiu jste ještě před pár minutami stála v nádherných šatech, vypadala jste jako éterická bytost…
Jé, tak to děkuji! To mě těší, že to tak působilo. Cítila jsem se velmi dobře. Šaty mi šila Klára Nademlýnská. Je to šito s nadšením, láskou, vůlí něco udělat pro někoho jiného. Protože se to šije zdarma, tak už to samo o sobě dodává šatům kouzlo, které jen tak v obchodě nenajdete. Pak se v tom člověk nemůže cítit jinak než skvěle, žensky, svěže, radostně.
Při závěrečné společné písničce Lucerna zazářila. Doslova. Publikum rozsvítilo čelovky, atmosféra byla z pohledu diváka fantastická. Jak jste ji vnímala vy na „druhém břehu"?
Bylo to velmi těžké ustát. Člověk, když zpívá, se nemůže nechávat tolik dojímat, protože pak by to nedozpíval. Ale moc mi to nešlo. Přiznávám, že jsem jako ženská držela slzu na krajíčku, protože když vidíte lidi, které k tomu nevyzvete, neříkáte jim: „Teď sviťte!", ale oni tu jsou a září… Vidím tu lidi, kteří tu jsou, aby pomáhali, vidím deset let práce Světlušky. To všechno mi v tu chvíli na pódiu probíhalo hlavou, ale s pokorou, která mi nedovolila se rozplakat, protože právě ten výkon musel být dokonán.
A kdybyste měla říci, co se vám po tolika letech spolupráce vybaví jako úplně první, když se řekne Světluška?
(Ani chvíli nezaváhá) Druhý domov. Světluška je prakticky můj druhý domov. Musím říkat druhý, aby se rodina nenaštvala. (smích) Propojení je tak úzké, silné… Těžko se o tom mluví.
Kromě zpívání byly součástí benefičního koncertu i reportáže. Nejvíce mě zaujala ta, ve které jste hrála s nevidomými fotbal. Užívala jste si to?
(smích) Jo, to bylo parádní. Fotbalu nevidomých se vlastně říká futsal. Když jsem jednou seděla s nevidomými v kavárně POTMĚ, ptala jsem se jich, jak sportují. „My hrajeme fotbal," řekli mi. No to snad ne, pomyslela jsem si. Oni jsou úžasní, mají v tónu ironii, neustále si ze sebe dělají legraci. Slíbili, že mě tam jednou vezmou s nimi. A po několika letech se to naplnilo. Byl to skvělý zážitek.
Koncert Světlo pro Světlušku v číslech:- Na pomoc nevidomým se podařilo vybrat přes 5 milionů korun. - Sbor čítal dohromady 160 členů vidomých i nevidomých dětí. - Vystupujících bylo přes 220. - Světlušce přišlo popřát 6 gratulantů: Táňa Vilhelmová, Ivan Trojan, Vanda Hybnerová, Saša Rašilov, Hana Maciuchová a Viktor Preiss. |