Z podnětu obhájce Martina Bugaje došlo u soudu na srovnávání řady pojmů z psychiatrického posudku s posudkem religionisty Zdeňka Vojtíška. Ten označil skupinu kolem léčitele ovládanou jeho učením jako náboženské hnutí řadící se k západnímu ezoterismu. A obhajoba mimo jiné chtěla vědět, jak pojmy víra, přesvědčení či (náboženské) hnutí vnímají různí experti – psychiatr a religionista.

Mimo jiné se Bugaj dotazoval, zda lze jako blud vnímat představu obžalované zubařky, že je třeba odčinit v sobě zlo související s jejím působením „minulém životě“. Podle léčitelových tvrzení totiž tehdy měla působit jako dozorkyně v koncentračním táboře u Osvětimi. A nynější „odčinění“? Tím, že bude ordinovat ve své stomatologické ordinaci od čtyř ráno do půlnoci. Tohle, pokud se jedná o součást náboženského přesvědčení, nelze podle znalce považovat za bludy (jimiž jsou míněna nepravdivá přesvědčení chorobného původu).

Hosák v té souvislosti po dotazu advokátky Terezy Sejkorové Benešové odkázal třeba na běžně uznávanou katolickou víru: operuje s neposkvrněným početím, zmrtvýchvstáním, vstupem na nebesa bez kosmické lodi – což nevěřící může vnímat jako bizarní představy. Naopak obhajoba staví své argumenty na nepříčetnosti souzených žen. V důsledku poruchy s bludy, a to poruchy indukované (přebírané od induktora; dominantního člověka, který je o bludech sám přesvědčen).

Podle znalcových slov jsou takové případy velmi ojedinělé: sám se během své kariéry setkal jen asi s pěti. K otázce advokátky Hosák uvedl, že indukovanou poruchu s bludy se nepodařilo prokázat. Obhájci však mimo jiné namítají, že v projednávané kauze ji nelze vyloučit bez toho, že by byl na přítomnost bludů vyšetřen předpokládaný induktor – tedy zesnulý léčitel. A to se za jeho života nestalo.

Za bludy se podle psychiatra nepovažují představy, které jsou součástí náboženské víry. Byť Hosák připouští, že pokud Sejkorová připomněla případ z okruhu komunity, kdy si léčitelův stoupenec odstřihl části malíčků na jedné a pak i na druhé noze (načež se rány zanítily a on byl kvůli sepsi hospitalizován v ohrožení života), už je to poněkud extrémní; na rozdíl třeba od náboženského fanatismu v podobě flagelantství.

Debata o bludech pak došla v jednací síni tak daleko, že advokát Martin Sadílek dokonce znalci předložil učebnici psychiatrie. Přiměl ho, aby z ní četl pasáže na podporu svých závěrů. Či si s ním chtěl ujasňovat, s odkazem na učení o trojjedinosti božské osoby, zda psychiatr vnímá jako změnu postoje, pokud se léčitel nejprve prohlašoval za Ježíše Krista, pak za jeho otce, který přišel na zemi, aby zjistil, proč mu lidé syna zabili – a rovněž za Ducha svatého.

Co zubařka vnímala a uvědomovala si?

Obhájce Bugaj připomněl údaje ze spisu, kde hovoří obžalovaná zubařka i někteří svědci z řad komunity. Zmínil, že ze strany léčitele čelila vydírání včetně výhrůžek smrtí nebo hrozbám zatracení v pekle, znásilňování, výslechům, plnění úkolů spojených se spánkovou deprivací… Vyvinula se u ní prý středně těžká depresivní epizoda, s níž se zubařka léčila u psychiatričky, která také byla součástí komunity kolem léčitele. To všechno podle obhájcových slov ovlivňovalo stav jeho klientky jak v době posuzovaného skutku, kdy léčiteli měla s „odchodem“ aktivně pomáhat, tak i měsíce předtím. Psychiatr však upozornil, že navzdory spánkové deprivaci a pracovnímu vytížení zvládala fungování v ordinaci bez toho, že by na její působení byly stížnosti.

Středně těžká deprese, řešená u zubařky od dubna 2022, po zadržení počátkem října téhož roku, tedy během pobytu ve vazbě, podle dostupné zdravotnické dokumentace přešla v poruchu přizpůsobení. S ní pak souvisela i psychiatrická léčba včetně hospitalizace v léčebně ve Šternberku. Vyjádření druhé obžalované, že když došlo na samotný čin a jednání obžalovaného zubařka nedokázala zastavit, začala „jednat jako robot“, psychiatr nechtěl komentovat. Mimo jiné konstatoval, že nemůže vycházet z údajů v posudku jiných znalců, ale musí přinášet poznatky a závěry vycházející z vlastních vyšetření. Míní nicméně, že zubařka nemohla „být mimo sebe“, jestliže čin úspěšně provedla.

Obě nyní souzené ženy podle vyjádření psychiatra věřily, že pomáhají poškozenému přesunout se kamsi do lepší dimenze. „Nevnímaly to jako smrt, ale jako přechod do jiné entity,“ vysvětlil. Na otázku obhájce Martina Bugaje uvedl, že čtrnáct hodin po úmrtí léčitele, kdy dvojice obžalovaných žen s vysokoškolským vzděláním přišla ohlásit na policii, co se stalo (tedy že v bytě jedné z nynějších obžalovaných leží mrtvé tělo, i když tam už nemělo být), stále věřily zásadám, které hlásal poškozený. Včetně toho, že si pro něho přijdou „kolegové“, kteří ho „odnesou“. Jestliže ale viděly, že se nic neděje a tělo zůstává na místě, nejméně jedna z nyní souzených žen mínila, „že se to třeba zpozdilo“. „Úkolem znalecké komise však nebylo posuzovat stav obžalovaných v době výslechu na policii, ale v době činu,“ zdůraznil profesor Hosák.

Pochybnosti ještě na policii

Zesnulý léčitel, jak míní religionista Vojtíšek, byl přesvědčen, že jeho tělo po smrti zmizí. „Označil bych to jako silnou víru, nepřipadá mi to jako blud,“ uvedl k tomu psychiatr Hosák. Opět zdůraznil že členové náboženských společenství věří různým věcem, které se lidem mimo jejich okruh mohou jevit jako značně bizarní; přesto je to většinově akceptováno.

Debata se v jednací síni strhla i kolem toho, zda by případný blud mohl zmizet (a to bez léčby) během 14 hodin – což je doba, za kterou se po úmrtí léčitele dostavily nynější obžalované na policii. Tak rychle by blud nezmizel. Nicméně advokát Bugaj namítá, že obě ženy se na policii „přihlásily ke službě duši“; ne k usmrcení svého guru. Z vyjádření, které znělo v jednací síni, vyplynulo, že zřejmě částečně věřily a částečně pochybovaly. Prý oznámily „odchod“ poškozeného, protože poté, co se nenaplnila jeho slova o zmizení těla, věděly, že asi nejednaly správně. Nicméně stále věřily, že se „něco stane“ – a on si pro ně přijde. Možná. Vlastně o tom, co má být s nimi, měly představy jen mlhavé.

Léčitel bez bludů, ale zvláštní

Léčitel podle znalce zřejmě netrpěl bludy. To, co prohlašoval, měly být účelové proklamace, které mu přinesly 130 milionů korun na účtu, milenky a další prospěch; včetně bohatých příjmů souvisejících s léčitelskou činností. Bludy podle znalce člověka znevýhodňují, nikdy nelze vidět zvýhodnění.

Jako logický psychiatr vnímá úsudek jiného znalce, podle něhož léčitel zřejmě chtěl „odejít“, aby neztratil charisma a důvod k uctívání ve chvíli, kdy se svět kolem něj začal hroutit. Mimo jiné se bál své oční vady. Opustily ho matka s dcerou, které se mu nejen staraly o domácnost, ale z dosavadního jednání vyplynulo, že mělo jít také o objekt sexuálního zájmu. Rovněž se asi bál stíhání policií. Snad v souvislosti s tím, že se schylovalo k vyšetřování podezřelých úmrtí v komunitě. U soudu došlo na odkazy k dalším událostem, které středočeská policie stále řeší. Například odstřihnuté části malíčků u nohou jako pokání. Nově v jednací síni veřejně zaznělo – a to s odkazem na usnesení středočeské policie o zahájení trestního stíhání – že zubařka měla na léčitelův pokyn vytrhávat jednomu muži z komunity zuby kleštěmi; další fáze měla mít podobu hrozby, že pak dotyčný dostane za úkol sám sebe vykastrovat. Nebo guru sešle na svou oběť rakovinu prostaty.

Obhájce Bugaj nicméně má námitku: pokud léčitel věřil, je že bůh a umí ovládat počasí, proč by se bál policie? Podle znalcova mínění byl dotyčný iracionální: věřil například, že je léčitel, ale současně se skutečně velmi obával své oční choroby… A projevoval se jako žárlivec.

Ve spisu je s odkazem na další znalce opakovaně zmiňováno, že u zesnulého léčitele mohla být přítomna smíšená porucha osobnosti s rysy narcistickými, histriónskými a dicociálními; možná se objevoval i sexuální sadismus. To nicméně znalci připravující revizní znalecký posudek neměli za úkol řešit – a tak se tím ani nezabývali.

K dotazu, zda mohla být u léčitele přítomna obsedantně kompulzivní porucha, je podle mínění slyšeného znalce málo údajů. Dvě stě kliků denně, které dělal, různé opakované rituály či posedlost čistotou včetně omývání přineseného nákupu savem před uložením do ledničky by mohly být příznakem této poruchy – ale také může jít jen o opakování modelu jednání, který dotyčný považuje za úspěšný. Pro konečný závěr je podle slov profesora Hosáka málo údajů. A ostatně – i kdyby obsedantně kompulzivní poruchou léčitel trpěl, s projednávaným případem to nesouvisí.

Pořádková pokuta pro znalce?

Výslech znalce Hosáka, který začal již 24. dubna, se vzhledem k široce pojatým dotazům obhájců nepodařilo dokončit ani tentokrát. Pokračovat se tak bude ještě v červnu, a to v pátek 21. 6. To už by jeho slyšení mohlo být ukončeno. Mimo jiné se také soudkyně Sotolářová vyjádří k požadavku obhajoby na nová dobrozdání znalců, tedy vlastně „revizi revizních posudků“. Také by se mělo ukázat, zda trestní senát vyhoví návrhu obhájce Sadílka, který si ještě přeje doplnění výslechu religionisty Vavříka.

Jiný návrh, který také zazněl jednací síni, naopak zřejmě zůstane bez komentáře. Přišel s ním obhájce Bugaj, který překvapil požadavkem, aby soud slyšenému znalci uložil pořádkovou pokutu. Advokát se ohrazoval proti jím použitým výrazům jako „sexuální otrokyně“, „milenka“ a dalším, jež podle něj jsou nejen nevhodné, ale také představují vrcholně necitlivý přístup vůči zvlášť zranitelné oběti. Deníku Bugaj řekl, že s takovým návrhem nepřichází poprvé. Již dříve uplatnil požadavek pokutovat znalce z odvětví soudního lékařství, jehož některá vyjádření také vnímal jako necitlivá až urážející. Jde ale jen o podněty, jejichž využití zcela závisí na rozhodnutí předsedkyně senátu. Soudkyně na ně nemusí ani reagovat.