Obžalobě z vraždy, k níž mělo dojít předloni počátkem října v bytě na pražských Hájích, čelí dvě oddané stoupenkyně léčitele z Kutné Hory. Obě s vysokoškolským vzděláním a doktorskými tituly: dnes třiatřicetiletá zubařka a bývalá pedagožka, jíž je nyní 67 let.

Obě nepopírají, že udělaly to, co jim státní zástupkyně Jana Murínová klade za vinu – avšak ohradily se proti tomu, že by šlo o vražedné jednání. Samotné obžalované prozatím v jednacích síních příliš nehovořily, i když hlavní líčení se táhne už od loňského jara. Jejich stanoviska jsou ale známá z dřívějších výpovědí na policii, stejně jako z vyjádření čtveřice advokátů. Ti jsou naopak velmi aktivní.

Otázka nepříčetnosti zůstává otevřena

Nyní souzené ženy prý jen plnily pokyny 50lelého léčitele, když se guru rozhodl odejít z tohoto světa. Přičemž to musí být na konkrétním místě, v bytě, který si někdejší pedagožka dříve pořídila podle léčitelových pokynů, a ve stanoveném čase uprostřed noci. Přijdou prý pro něj totiž „kolegové“, s nimiž on odejde „domů“… A oni do této dimenze čili „jiného světa“ odnesou i jeho tělo.

Očekávání se naplnila jen zčásti. Léčitel měl podle plánů vykrvácet z rány způsobené zubařčiným skalpelem, avšak podle výsledků pitvy byla příčinou smrti otrava utišujícím preparátem (který obstarala také ona). Především však: tělo nemizelo. Obě ženy ještě vyčkávaly – čekaly přes půl dne – a když se situace neměnila, vyrazily věc ohlásit na nejbližší policejní služebnu.

Od počátku popisovaly svůj podíl na mužově smrti i jejích přípravách. Nepanují tedy pochybnosti o tom, co udělaly. Otázkou je, jak na věc pohlížet. Jsou za své počínání trestně odpovědné, nebo v té chvíli byly jejich rozpoznávací a ovládací schopnosti vymizelé? Tedy: uvědomovaly si, co dělají a že velmi závažným způsobem porušují zákon, nebo je nelze trestat pro nepříčetnost, jestliže se rozhodly řídit zákony nepozemskými?

Hledáním odpovědí se obsáhle zabývali znalci z odvětví psychologie a psychiatrie – a různí experti dospěli k protichůdným závěrům. Experti, kteří obě obviněné vyšetřovali a posuzovali v přípravném řízení, dospěli k závěru, že byly při smyslech a jsou za své počínání odpovědné. Následně vznikly z podnětu obhajoby další posudky, vyznívající zcela opačně. Jeden z klíčových pojmů v těchto dobrozdáních zní: indukovaný blud.

Jestliže obě strany sporu expertů setrvaly na vlastních závěrech i po vzájemné diskusi v jednací síni, soud loni v listopadu objednal nový posudek u Fakultní nemocnice Hradec Králové jakožto znaleckého ústavu (kdy posudek nevypracovává jeden znalec, ale podílí se na tom kolektiv). Z něj opět plyne trestní odpovědnost. Nebylo to však poslední slovo: obhájci někdejší pedagožky objednali další ústavní posudek; jako revizi toho z Hradce Králové.

Chystá se nový souboj znalců

Nejnovější posudek vznikl ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze pod vedením psychiatra Jiřího Rabocha, který je považován za špičkovou kapacitu v oboru – a ve vztahu k jedné z dvojice obžalovaných, jíž se experti zabývali včetně opakovaných vyšetření, závěry z Hradce Králové odmítá: pedagožka měla rozpoznávací i ovládací schopnosti zcela vymizelé.

Znovu je tedy na stole argument volající po zproštění obžaloby pro nepříčetnost. Obhajoba navíc obstarala i vyjádření spoluautora učebnice psychiatrie, na kterou odkazoval královéhradecký psychiatr Ladislav Hosák – a slovy další přední osobnosti domácí psychiatrie Cyrila Höschla dává tomuto znalci na srozuměnou, že se zmýlil v hodnocení východisek. Tahle překvapení zazněla v jednací síni před měsícem: 12. července. Tehdy také byl stanoven další termín jednání na 12. srpna – následně zrušený.

Předsedkyně trestního senátu Daniella Sarah Sotolářová se nyní chystá předvolat znalce, aby společně posuzovali revizní posudek. Deníku to řekl mluvčí soudu Adam Wenig. Dokud předvolání „nepůjdou ven“, však nechce upřesňovat, jak široký okruh znalců hodlá soudkyně k této debatě pozvat. Kdy se tak stane, zatím není známo. „Bude třeba domluvit termín závislý na časových možnostech znalců,“ poznamenal Wenig.

Jakou platnost má objednaný posudek?

Obhajoba je přesvědčena, že má ještě další trumf proti „královéhradeckému“ posudku – argument, že byl zpracován v rozporu se zákonem. Advokáti, poukazující i na náklady v řádu statisíců korun, tvrdí, že tamní nemocnice neměla k jeho vypracování dostatečná oprávnění. Má zapsané znalecké oprávnění pouze pro odvětví psychiatrie – nikoli také pro klinickou psychologii.

Prohlášení obhajoby, že královéhradecká nemocnice nemá oprávnění pro psychologické posudky, vyvolalo u soudu překvapení. A kritiku státní zástupkyně Jany Murínové, že s tímhle upozorněním měli advokáti přijít dřív. Protože pražské soudy se znalci z Hradce Králové běžně nespolupracují, přehled o znaleckých oprávněních tamější nemocnice městský soud neměl.

Obhajoba má jasno: zadávat posudek do Hradce Králové byla chyba – a když už k tomu došlo, měla nemocnice rozsah svých oprávnění připomenout. Jestliže věc řešila přizváním znalce Petra Vavříka jako externího konzultanta, a to bez vědomí soudu a jeho souhlasu, podle advokátů by tak bylo možné postupovat při hledání odpovědí na některé dílčí otázky, ale ne u celé psychologické části posudku.

Z ní přitom vycházejí psychiatrické závěry, jež jsou pro rozhodování soudu klíčové (třeba ze zhodnocení, zda sám léčitel mohl trpět bludy, které by případně v rámci „sekty“ šířil mezi stoupence).

Není prý jasné ani to, zda byl posudek zadán a vypracováván jako revizní, tedy vypořádávající se se všemi dosavadními znaleckými vyjádřeními, jakkoli předsedkyně senátu takový záměr ohlašovala. Jestliže jde o ústavní posudek, dalo by se to předpokládat – nicméně není výslovně uvedeno, že by šlo o revizi neboli přezkum jiných posudků (byť se k nim autoři vyjadřují) a znalci nabízejí vlastní závěry.

Dá se předpokládat, že tyhle debaty zaměstnají nejen soud prvoinstanční, ale posléze také odvolací senát Vrchního soudu v Praze. Žalobkyně Murínová totiž nepochybuje, že ať nakonec bude verdikt městského soudu jakýkoli, minimálně jedna ze stran určitě odvolání podá.