Tragické události osudného pátečního podvečera se 2. května 2014 začaly psát na Praze-východ – a vzápětí vyvrcholily na Mělnicku. Třiadvacetiletý Josef N., sedící za volantem Škody Octavia bez platné technické kontroly, s nepovolenými úpravami a s „vypůjčenými“ registračnímu značkami, jež k tomuto vozu nepatřily, se v Brandýse nad Labem snažil vyhnout silniční kontrole. Pokyn hlídky nerespektoval – a místo na brzdu šlápl naopak na plynový pedál. Velkou rychlostí se snažil zmizet.

Do pronásledování se zapojily další hlídky; včetně posil přivolaných z Prahy. Jedna z hlídek čekala na ujíždějící octavii u Kostelce nad Labem. Služebním vozem s blikajícími majáky jí přehradila cestu nedaleko Záryb. Josef N., který měl zákaz řízení a byl pod vlivem drogy, se pokoušel uniknout i zde. Když se snažil zátaras objet, členku hlídky srazil. Způsobil jí velmi těžká zranění, jimž pak v sobotu 3. května v nemocnici podlehla.

Řidič, který putoval do vazby, o rok později vysvětloval své jednání v jednací síni. Od počátku se hájil tím, že za deštivého počasí policistku ve tmě neviděl. U Krajského soudu v Praze tak došlo i na debaty o tom, zda policistka měla na sobě reflexní vestu – a jestli ta snad už před nehodou nemohla být znečištěná natolik, aby to mělo vliv na viditelnost.

Dokonce se v souvislosti s projednáváním této kauzy řešil případ pokusu o ovlivnění svědkyně, aby vypovídala ve prospěch obžalovaného. Za třicet tisíc prý měla potvrdit, že policistka výstražnou vestu na sobě neměla. Souzenému mladíkovi také mělo pomoci svědectví kamarádky, že si pervitin nasypala do láhve s colou, z níž se pak on napil, aniž věděl, co obsahuje.

Josef N., brandýským policistům tehdy dobře známý (stejně jako jeho kamarád a kamarádka, které tenkrát vezl) a byl v podmínce, odmítal, že by měl v úmyslu komukoli ublížit. Jen se prý snažil ujet, aby nebyl opětovně přistižen při porušování uloženého zákazu řízení.

„Ne ale za cenu, že bych někoho zabil,“ trval na tom, že mu nešlo o nic jiného než zmizet policistům z dosahu. O tom, že policejní vůz bezpečně objede, prý nepochyboval – už z dálky viděl, že kolem zátarasu projelo auto jedoucí v protisměru. Policistku stojící vedle služebního vozu prý spatřil až v okamžiku nárazu. Soud však však po vyhodnocení posudků znalců dospěl k přesvědčení, že ji musel vidět dostatečně včas na to, aby mohl bezpečně zastavit. A to i v případě, pokud by na sobě reflexní vestu neměla.

Verdikt krajského soudu, který padl v červnu 2015, následně téhož roku v září potvrdil odvolací senát Vrchního soudu v Praze. Jeho předseda Jiří Lněnička označil počínání souzeného mladíka za jednání zločince na útěku. „Kterému je jedno, co se stane,“ konstatoval.

Vzpomínku na Petru Zajíčkovou uspořádá Křesťanská policejní akademie ve čtvrtek 2. května v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého, který se nachází v komplexu policejního muzea na pražském Karlově. Účastníci se zde sejdou v 17 hodin; duchovní promluvu přednese jáhen Jiří Ignác Laňka.