V závěru sobotního festivalu Majáles musela na akci zasahovat policie. Vznikl tam spor mezi personálem akce a návštěvníky, a to ohledně vracení zálohovaných kelímků. Pořadatel po ukončení koncertů totiž neumožnil vrácení kelímků, na které byla záloha 70 korun za jeden kus. Podle pořadatelů se tak stalo proto, že došla hotovost na jednom ze stánků.

Na místě zasahovali policisté ze speciální pořádkové jednotky a také policisté na koních, kteří podle mluvčího pražské policie Jana Rybanského museli použít donucovací prostředky.

Na sociálních sítích začalo poté kolovat video, na kterém právě jeden ze zasahujících policistů na koni udeřil do hlavy obuškem jednoho z návštěvníků festivalu.

Na kolující video reagovala i policie a sdělila, že jednání policisty prověřuje odbor vnitřní kontroly. „Rozumíme rozhořčení z videa, které koluje po sociálních sítích. Jednání policisty již prověřuje odbor vnitřní kontroly, jenž se mimo jiné zabývá okolnostmi, které na videu nejsou zachyceny, kdy lidé tahali za uzdu koně. Vyhodnocujeme i přiměřenost použití donucovacího prostředku," napsala PČR na sociální síti X.

Podle zjištění serveru Echo 24 se případem začala zabývat i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a to díky oznámení jednoho z nespokojených účastníků festival. Web také uvedl, že inspektoři budou nyní oznámení vyhodnocovat a v případě, že získají podezření o tom, že jednání jednoho či více policistů naplňuje znaky trestného činu, zahájí ve věci prověřování.

Kromě zásahu policistů by se mohla policie zabývat i možným poškozováním spotřebitele. Myslí si to advokátka Kristýna Nováková z poradenské kanceláře Rödl & Partner.

„Objektem ochrany v případě trestného činu poškozování spotřebitele je zájem na zajištění poctivosti podnikání v tržním hospodářství a ochrana majetku spotřebitele. Jako trestný čin podle tohoto ustanovení může být proto dle mého posouzeno i takové jednání, které spotřebiteli umožňuje zakoupit si pivo ve vratném kelímku, za který zaplatí 70,- Kč zálohu za předpokladu, že mu prodávající později zálohu už nikdy nevyplatí zpět. Prodejce musí také způsobit svým činem škodu nikoli nepatrnou, čím se rozumí následek ve formě škody nejméně v částce 10.000,- Kč,“ řekla Nováková Deníku s tím, že vzhledem ke skutečnosti, že prodejce prodal určitý počet kelímků a za každý vzal zálohu 70 korun, musel následně mít dostatek finančních prostředků pro vrácení každé zálohy. Pokud tedy nechtěl pořadatel spotřebitele poškodit, musel podle právníčky alespoň vědět a být srozuměn s možností, že nedostatkem hotovosti může spotřebitele poškodit.