Kliknutím zvětšíteV sále kulturního domu v Ládví v Praze 8 se konal druhý sjezd Českého svazu ochránců přírody, jehož delegáti uctili možnou oběť pátečního zásahu minutou ticha, poté však jeden muž zprávu o smrti studenta dementoval.
Na koleji Hvězda v Praze se sešli studenti pražských vysokých škol a vytvořili Pražský koordinační stávkový výbor, v němž měla každá fakulta dva zástupce.
Už před polednem oznámil tajemník Matematicko-fyzikální fakulty, že student jménem Martin Šmíd, který na této fakultě studuje, nebyl zabit. Stále se však s jistotou nevědělo, zda nezemřel někdo jiný.
Masa lidí ve městě
Ve dvě odpoledne proběhl pietní akt na pražském Karlově náměstí, kde vystoupil mimo jiné herec Petr Haničinec, jenž mluvil o podpoře severočeských horníků.
Před pátou se dala v centru hlavního města do pohybu masa spontánně manifestujících lidí se státními vlajkami a transparenty s hesly, která zamířila k mostu 1. máje, odkud chtěla na Pražský hrad, na mostě ji ale zastavila přehrada vozů Veřejné bezpečnosti. Stejně tak byl přehrazen Újezd, odkud mířili k Pražskému hradu další demonstrující.
Vzniká Občanské fórum
V Činoherním klubu v Praze došlo v podvečer za velkých názorových rozporů radikálních studentů a umírněných „dospělců“ k založení Občanského fóra, spontánní platformy občanských a společenských hnutí, které mělo jako zástupce vzbouřené veřejnosti začít vést dialog s představiteli komunistické moci.
Česká tisková kancelář definitivně dementovala informaci o smrti Martina Šmída vydáním následující zprávy: „Martin Šmíd se zúčastnil shromáždění, zraněn nebyl, je zdráv a v pondělí bude normálně pokračovat ve studiu. Děkan Matematicko-fyzikální fakulty UK hovořil s ním i s jeho rodiči.“
Martin Šmíd v televizi
Na pražském „Matfyzu“ však v té době studovali dokonce dva studenti tohoto jména. Československá televize oba vyhledala a v nedělním večerním vysílání s nimi přinesla krátké rozhovory.
Jeden se páteční demonstrace nezúčastnil, druhý uvedl, že ano a že šel s průvodem „až do konce“. Televize podle jeho pozdějšího svědectví vystřihla z rozhovoru pasáž, v níž se zmiňoval o tom, že řada jeho spolužáků byla zraněna (vlastní zranění vyloučil). Na otázku, co říká fámě o tom, že na Národní třídě zemřel, odpověděl později slavnou větou: „Sáhla na mě smrt“.
Události 19. listopadu 1989 v ČR:
Plzeň
Herci plzeňského Divadla Alfa se domluvili, že v pondělí začnou stávkovat. Divadlo Alfa hrálo pro školáky ve všední dny dopoledne. “V neděli jsme se obtelefonovali a dohodli se, že jdeme v pondělí 20. listopadu do stávky,” uvedl herec Bob Holý.
Písek
V Písku se objevila výzva studentů DAMU a divadelníků k protestní stávce s výzvou ke generální stávce 27. 11. 1989. Výzva byla vyvěšena na budově Stálé divadelní scény v Písku, ale do rána byla stržena.
Ústecká kraj
Ticho před bouří znělo v Děčíně údery míčku i těžkým kovem. Tak o tom aspoň svědčí brožura Petra Karlíčka a Jana Němce věnovaná tomu, jak den po dni probíhal „Samet“ na severu Čech, Děčín 1989. „V tělocvičně Základní školy Želenická proběhl VI. ročník badmintonového turnaje Kovohutě Cup. V DK ROH se konal koncert heavymetalové skupiny Motorband,“ popsali autoři 19. listopad 89 roku v Děčíně.
Olomouc
V neděli 19. listopadu se sjížděli do Olomouce studenti a na kolejích se vzrušeně debatovalo. Také drnčely telefony u tehdejšího pedagoga olomoucké filozofické fakulty Josefa Jařaba. „Volalo mi několik lidí, mezi nimi i můj syn, který studoval v Praze. Při zásahu přišel o lékařský atlas, kterým si kryl hlavu. Ptal se mě, co s tím uděláme,“ říká Jařab. Ještě ten večer se před kolejemi sešlo několik desítek studentů. Tam se dohodli na další den na velkém setkání ve Sportovní hale UP. Tehdejší předseda univerzitního SSM (komunistická mládežnická organizace, pozn. red.) přislíbil, že pokud přijde na sportovní halu pět set lidí, tribuna je jejich. Hala byla v poledne narvaná. Zásadním momentem byl proslov Josefa Jařaba, který se jako jediný z pedagogů hned na začátku za studenty postavil. „Řekl jsem, že podporuji stávku a že o nic nepřijdeme, když ztratíme pár hodin výuky,“ vzpomíná Jařab. Ještě tentýž den věnoval svou kancelář stávkovému výboru studentů.
Brno
V ten den studenti, sdružení do čerstvě vzniklého stávkového výboru, pokračovali v přípravě akcí na další týden. Sešli se ve známém klubu Šelepka. „Tam jsme probírali, jestli je na každé fakultě někdo alespoň částečně o dění informovaný,“ zavzpomínal již dříve bývalý student pedagogické fakulty Michal Přibáň. V neděli navíc už existovaly plány na první brněnskou manifestaci. „Brňané se o demonstraci svolané následující den na náměstí Svobody dozvídali z Hlasu Ameriky," uvedl historik Michal Konečný.
Liberec
O průběhu 17. listopadu na Národní třídě v Praze se poprvé dozvěděli lidé v českolipském kině. V Liberci se nehrálo v Šaldově divadle, místo toho se lidé dozvídali aktuální informace. Stalo se tak jediným místem, kde se lidé dozvídali čerstvé a především nezkreslené informace, protože sdělovací prostředky zatím informovaly s cenzurou nebo vůbec.
Východočeský kraj
V neděli 19. listopadu 1989 se rozletěla do světa zpráva o úmrtí studenta Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Martina Šmída, kterého údajně 17. listopadu ubily při brutálním zákroku proti studentům na Národní třídě v Praze pořádkové jednotky SNB. Zprávu, kterou předal zahraničním médiím signatář Charty 77 Petr Uhl, v neděli vypustila do éteru Svobodná Evropa i britská BBC. „Následně pak byly 19. 11. 1989 v Praze rozšiřovány letáky s textem o tomto údajném úmrtí a letáky vyzývající ke generální stávce 27. 11. 1989 (celkem 47 kusů),“ uvádí svodka federálního ministerstva vnitra a upozorňuje, že výskyt obdobných letáků byl zjištěn také ve Východočeském kraji, konkrétně v Opočně na Rychnovsku, kde byl jeden leták nalezen.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
