Jeho brankářské betony ještě nevychladly a on už si vázal kolem krku manažerskou kravatu. Začátek úřadování nového šéfa Petra Břízy se nesl ve znamení razantní obměny mistrovského kádru. Holešovickou šatnu opustilo hned deset hokejistů (včetně nejproduktivnějšího hráče Jana Marka a dosavadního kapitána Martina Chabady), vrátil se naopak třeba ostřílený kanonýr Jan Hlaváč.

K logické změně došlo i na klíčovém postu gólmana: novou jedničkou měl být bavič ochozů Dušan Salfický, tomu se však sparťanské angažmá moc nevydařilo. Během sezony tak trochu nečekaně získával čím dál výraznější roli klubový odchovanec Tomáš Duba.

V základní části obsadila Sparta čtvrtou příčku (Jaroslav Hlinka vyhrál kanadské bodování těsně před kladenským Pavlem Peterou díky vyššímu počtu gólů) a ve čtvrtfinále znovu narazila na Zlín. Berani se přes veškerou snahu nepomstili za rok staré vyřazení, Pražany dokázali zdolat pouze jednou.

Šlapalo to i v semifinálové sérii proti Liberci, vítězi základní části. Sparťané zaváhali jen v úvodní partii na severu Čech, pak už se nenechali vyhodit ze sedla. Kdo se bál, že po Břízově odchodu bude tým v klíčových okamžicích vyřazovací taškařice zranitelnější, šeredně se spletl. Duba chytal parádně.

„V play-off Tomáš neskutečně vyrostl. Byl naším základním stavebním kamenem a hodně se blížil Břízovi,“ chválil mladého brankáře trenér František Výborný v knize „Sparta Praha, srdce moje“. V útoku to navíc skvěle lepilo Hlinkovi s Petrem Tonem, neztratili se ani další zkušení matadoři Hlaváč a Ondřej Kratěna.

S touhle silou se Pražané ve finále nemuseli bát ani Pardubic, spoléhajících na střelecký „šinkanzen“ jménem Petr Sýkora. Bleskurychlý snajpr vstřelil sice během play-off úctyhodných dvanáct gólů (a v základní části 37), v šesti bitvách se Spartou se ale prosadil jen dvakrát. Jinak se ho holešovickým bekům podařilo vymazat.

Když Hlinka a spol. rozstříleli ve třetím utkání Východočechy 7:3, zdálo se, že je hotovo. Sparta vedla 3:0 na zápasy. Jenže právě v tu chvíli zasáhl shůry neviditelný hokejový režisér a mistrovské oslavy oddálil. Další dva zápasy přesvědčivě opanovaly Pardubice.

„Když jsme vedli 3:0, tak bohužel média i sami kluci viděli titul v jejich kapse. Chtěli ho oslavit v pražské hale a to nás zbrzdilo. Až moc jsme to chtěli ukončit v nejkratším možném termínu, byli jsme křečovití a po zásluze si sedli na zadek,“ vzpomínal Výborný.

Své svěřence se mu ale podařilo v pravý čas probrat: šesté finále se hrálo 14. dubna ve Sportovní hale a domácí triumfovali 2:0. Jako první mužstvo v samostatné české extralize po Vsetínu obhájila Sparta titul, navíc stejně jako rok předtím zvládli sparťané poslední duel sezony bez inkasované branky. Osmé mistrovské vavříny v dějinách klubu!

„Před posledním utkáním jsme si slíbili, že Dubískovi pomůžeme k nule a po celou dobu bude na ledě šest gólmanů. Věřili jsme, že sami něco dáme, a povedlo se,“ zářil rozjásaný útočník Michal Sivek.

O oba góly se ten den postaral osvědčený spasitel Kratěna, rekordní sběratel mistrovských titulů. Se Spartou vybojoval čtyři, další tři měl ze svého předchozího angažmá ve Vsetíně, v roce 2008 se radoval z triumfu ve Finsku (zahrál si za Kärpät Oulu) a pak ještě v roce 2013 byl součástí plzeňské družiny šampionů.

Dva tituly v řadě, nadšení fanoušci a bouřící hala, šlapající tým a trenér s pověstí kouzelníka. Sparta byla na opojném vrcholu. Kdyby v tu chvíli někdo prorokoval, že je to na hodně dlouhou dobu poslední titul pražského klubu, byl by s opovržením považován za škarohlída, který hokeji nerozumí.

Jenže realita dalších let byla čím dál trudnější. Sparta se od té doby dostala do finále pouze jednou (v roce 2016 v něm nestačila na Liberec). A v posledních dvou sezonách dokonce nepřešla ani přes předkolo play-off. Řečeno s klasikem: nevesely, truchlivy jsou ty sparťanské kraje…

Od třináct let starého titulu se změnilo mnohé. Po sešupu Slavie do nižší soutěže se Sparta přestěhovala do O2 areny a má nejvyšší návštěvy v zemi. Několikrát změnila majitele, ještě častěji trenéra a snad před každou sezonou masivně provětrala soupisku. Nic z toho však zatím k návratu na vrchol nevedlo.

V uplynulé a předčasně uťaté sezoně Sparta hrála pod kompletně novým vedením, v němž nescházejí ani pamětníci posledního triumfu Hlinka s Tonem. Podaří se bývalým elitním útočníkům zahnat letitý přízrak neúspěchů a zklamání a přidají na sparťanskou mistrovskou šňůrku devátý korálek? Už by bylo načase…

Mužstvo Sparty v sezoně 2006/2007:
Tomáš Duba, Dušan Salfický, Petr Přikryl – Jiří Vykoukal, Richard Stehlík, František Ptáček, Jan Hanzlík, Marek Černošek, Ján Tabaček, Tomáš Protivný, Ladislav Benýšek, Jaroslav Mrázek, Lukáš Vomela, Karel Pilař – Jaroslav Hlinka, Petr Ton, Jan Hlaváč, Ondřej Kratěna, Tomáš Netík, Michal Sivek, Martin Štrba, Jakub Langhammer, Jiří Zelenka, Michal Dragoun, Martin Podlešák, David Vrbata, Luboš Rob, Karel Hromas, Václav Eiselt, Tomáš Hertl, Jakub Hulva, Pavel Mrňa, Martin Paroulek, Igor Pohanka, Jakub Krätzer, Karel Ton, Tomáš Klimt, Pavel Zdráhal, Matěj Cunik, Jan Dušátko

Konečné pořadí základní části:

1. Bílí Tygři Liberec 52 28 6 4 14 161:112 100
2. HC Moeller Pardubice 52 29 1 3 19 177:131 92
3. HC Mountfield České Budějovice 52 23 9 2 18 160:144 89
4. HC Sparta Praha 52 25 2 8 17 178:157 87
5. HC Hamé Zlín 52 21 8 7 16 162:158 86
6. HC Slavia Praha 52 21 6 6 19 171:162 81
7. HC Energie Karlovy Vary 52 20 7 6 19 136:124 80
8. HC Kladno 52 21 6 4 21 189:173 79
9. HC Znojemští Orli 52 20 7 2 23 117:129 76
10. HC Oceláři Třinec 52 20 4 8 20 145:162 76
11. HC Vítkovice Steel 52 22 2 5 23 141:141 75
12. HC Litvínov 52 20 4 6 22 157:165 74
13. HC Lasselsberger Plzeň 52 20 1 1 30 141:173 63
14. Vsetínská hokejová 52 8 3 4 37 88:192 34


Play-off:
Předkolo:
 Třinec – Karlovy Vary 3:0 na zápasy, Znojmo – Kladno 3:0.
Čtvrtfinále: Sparta Praha – Zlín 4:1 (4:0, 3:2, 3:2 po SN, 2:5, 3:2), Liberec – Třinec 4:3, Pardubice – Znojmo 4:3, České Budějovice – Slavia Praha 4:2.
Semifinále: Sparta Praha – Liberec 4:1 (2:5, 2:1, 2:1, 5:2, 5:4), Pardubice – České Budějovice 4:1.
Finále: Sparta Praha – Pardubice 4:2 (5:4 PP, 5:3, 7:3, 2:5, 1:5, 2:0).