Václav Sýkora, Alois Hadamzick, Slavomír Lener, Jaromír Šindel, František Výborný… Po mistrovském titulu v roce 2002 se na Spartě střídal jeden hlavní kouč za druhým. Už z tohoto vrzajícího orloje trenérských postav je znát, že v pražském klubu nepřevládala harmonie. Spíš naopak.

Tehdejšímu vedení se ve spolupráci s některými trenéry postupně podařilo rozprášit letité sparťanské jádro týmu. V některých případech šlo u nutné okysličení kádru, ale jindy se jednalo spíš o osobně motivovanou snahu vykořenit staré zavedené pořádky. Místo nich však do Holešovic dorazil především chaos.

Kromě toho se Hadamczik proslavil snad jen vyhrožováním soupeřům v play-off, že na ně vyrukuje „s fauly na kriminál“, zatímco usměvavý Lener zase dokázal s týmem plným hvězd během výluky NHL vypadnout už ve čtvrtfinále play-off s Vítkovicemi.

Ne snad, že by do Sportovní haly nepřicházeli noví a velmi kvalitní hokejisté. Mezi ofenzivní hvězdy se rychle zařadili třeba Jan Marek a Petr Ton. Řada předpokládaných opor ale rychle pohořela: specifické sparťanské prostředí dokáže nepřipravené jedince nemilosrdně semlít. Potkalo to i některé borce velmi zvučných jmen.

Vztahy nefungovaly, jak měly

Nešetrné zacházení s klubovými legendami navíc upřímně štvalo nejvěrnější část fanoušků. Poměrně ostré spory se nevyhýbaly ani hráčské šatně. „Atmosféra a vztahy nefungovaly, jak měly,“ vzpomínal zkušený obránce Jiří Vykoukal v knize „Sparta Praha, srdce moje“.

V této situaci odstartovala extraligová sezona 2005/2006. Pražané se trápili a pod vedením někdejšího gólmana Šindela šli od porážky k porážce. V polovině listopadu došlo k velkému třesku: na post trenéra se vrátil osvědčený František Výborný a do čela klubu se v roli prezidenta postavil Viliam Sivek, úspěšný podnikatel v cestovním ruchu.

Tehdy začaly pukat ledy. „Za poslední tři roky se ve Spartě objevilo 98 hokejistů,“ vrtěl hlavou Sivek. Nastolil (staro)nový trend, začal sázet na tradiční opory (vrátili se třeba Jaroslav Hlinka a František Ptáček) a pročistil rozhádanou atmosféru.

„Nastaly velké změny, hráči se chtěli začít vracet do Sparty. Lidé pochopili, že hrajeme hokej s láskou a začali zase více chodit,“ popsal změny Ondřej Kratěna, tou dobou kroutící v Holešovicích už svou sedmou sezonu.

Návrat k tradiční rudé barvě

A mimochodem: značnou psychologickou sílu měl i návrat k tradiční rudé barvě dresů. Šlo o důkaz, že ani v moderní době není hokejové mužstvo jen souhrnem štědře placených individualit. Skutečný tým má něco navíc: společného ducha, touhu uspět, sílu tradice. To všechno tehdy začalo ve Spartě po delší pauze znovu fungovat.

Obrat k lepšímu se přitom dostavoval jen velmi zvolna. Třeba o postup do vyřazovací fáze bojovali Pražané až do posledního kola. „Byli jsme všemi zatracovaní, každý se nám vysmíval. A vypadalo to, že se do play-off nedostaneme. Právě to byl hybný moment k tomu, aby se mužstvo zocelilo,“ řekl brankář Petr Bříza, i po čtyřicítce stále chytající na jedničku s obzvlášť zdůrazněnou hvězdičkou.

Podceňovaná parta pak ve čtvrtfinále vyřadila 4:2 na zápasy Zlín a v semifinále si poradila 4:1 se Znojmem. Vypjaté duely měly bolestivé následky: značná část modřinami pokrytého mužstva hrála jen s krajním sebezapřením a přes nejrůznější zranění. Oddech však nepřipadal v úvahu: vždyť ve finále čekala Slavia!

Favoritem byla Slavia

Poprvé v historii extraligy se finále stalo záležitostí jediného města. Favorit série? Bezesporu Slavia, které šéfoval trenérský mág Vladimír Růžička. Ten tři roky předtím dotáhl červenobílé k jejich vůbec prvnímu titulu a v letech 2003 a 2004 dokázal nenáviděnou Spartu pokaždé vyřadit v semifinále.

Jenže tentokrát to dopadlo jinak. Nadšeně bojující sparťané dokázali opakovaně zachránit situaci v závěrečných minutách či dokonce sekundách. V pátém duelu dokázala Slavia v O2 areně (kde hrála své domácí zápasy) ještě odvrátit mečbol soupeře a snížit stav série na 2:3, ale 21. dubna už bezmála 15 tisíc fanoušků ve Sportovní hale jásalo.

Sparta vyhrála 3:0 a posedmé slavila titul. Vítězné křepčení mezi kapkami šampaňského a obláčky doutníkového kouře mohlo začít.

„Když přišel pan Sivek, chytře navodil uvolněnou atmosféru a naše problémy uměle zlehčoval s tvrzením, že nejde o život. Po nevydařené základní části se to zlomilo. Mužstvo získalo sebevědomí, hráči se probudili a začali otáčet nepříznivé výsledky,“ hodnotil trenér Výborný senzační jízdu svých svěřenců.

Šesté finále bylo výjimečné i v tom, že bylo Břízovým loučením s hráčskou kariérou. Titul a vychytaná nula navrch? Co víc si přát… „Bylo až neskutečné, co pochytal. Myslím, že Petr měl životní formu, to nás zaskočilo nejvíc. Věřím, že jinak bychom tu sérii vyhráli,“ prohlásil slávistický stratég Růžička.

Bříza zamířil z branky rovnou do kanceláře generálního manažera a tým se začal chystat na další sezonu. Podaří se Spartě poprvé od roku 1954 obhájit titul?

Mužstvo Sparty v sezoně 2005/2006:

Petr Bříza, Marek Schwarz – Jan Hanzlík, Marek Černošek, František Ptáček, Jiří Vykoukal, Richard Stehlík, Milan Toman, Martin Hlavačka, Karel Pilař, Ján Tabaček, Michal Dobroň, Angel Nikolov, Ondřej Malinský, Lukáš Bolf, Jaroslav Kasík – Jan Marek, Petr Ton, Martin Štrba, Jaroslav Hlinka, Ondřej Kratěna, Josef Straka, Tomáš Netík, Martin Chabada, Michal Sivek, Jakub Langhammer, Pavel Kašpařík, Michal Dragoun, Roman Vopat, Martin Špaňhel, Jakub Šindel, David Vrbata, Martin Růžička, Petr Havelka, Jiří Zelenka, Ladislav Rytnauer, Roman Hlouch, Lukáš Handlovský

Konečné pořadí základní části:

1. Bílí Tygři Liberec 52 32 1 5 3 11 152:94 106
2. HC Slavia Praha 52 31 0 7 1 13 164:111 101
3. HC Hamé Zlín 52 25 3 6 2 16 122:103 89
4. HC Vítkovice Steel 52 24 2 8 0 18 152:128 84
5. HC Znojemští Orli 52 23 1 10 3 15 117:110 84
6. HC Sparta Praha 52 21 5 2 3 21 155:135 78
7. HC Oceláři Třinec 52 23 1 5 1 22 135:142 77
8. HC České Budějovice 52 19 3 12 1 17 115:118 76
9. HC Moeller Pardubice 52 21 1 5 2 23 130:134 72
10. HC Energie Karlovy Vary 52 19 2 9 1 21 120:128 71
11. HC Lasselsberger Plzeň 52 17 1 8 2 24 130:136 63
12. HC Litvínov 52 14 4 5 4 25 113:140 59
13. HC Rabat Kladno 52 12 5 3 4 28 114:168 53
14. Vsetínská hokejová 52 6 1 9 3 33 80:152 32



Play-off:
Čtvrtfinále:
Sparta Praha – Zlín 4:2 na zápasy (1:2, 1:2, 4:3, 3:2, 1:0, 3:0), Slavia Praha – Třinec 4:0, České Budějovice – Liberec 4:1, Znojmo – Vítkovice 4:2.
Semifinále: Sparta Praha – Znojmo 4:1 (3:2 po SN, 1:3, 4:1, 2:1, 6:1), Slavia Praha – České Budějovice 4:1.
Finále: Sparta Praha – Slavia Praha 4:2 (4:3 po SN, 1:2, 2:1 PP, 3:2, 2:3, 3:0).