Hokejová extraliga. Sparta Praha. Infografika.Zdroj: RedakceJeden jediný zapomenutý puk jim mohl ukončit sezonu. Stačilo málo: kratičká chvilka nepozornosti, náhodný odraz o mantinel nebo třeba nešťastná teč. Hokejisté Sparty šli v neděli večer do prodloužení pátého semifinále s Libercem s vědomím faktu, že pokud tenhle mač prohrají, nedostanou už příležitost k nápravě.

„Nezbývalo nám, než to vybojovat,“ řekl po zápase kapitán Michal Řepík, který v úvodu druhého prodloužení nesmlouvavou bitvu rozhodl. Pražané sice v sérii dál prohrávají 2:3 a nad hlavami se jim stále houpe pořádně naostřená „Damoklova brusle“, ale vydřená domácí výhra může v konečném účtování znamenat moment obratu.

V podobně vypjatých vyřazovacích soubojích totiž hraje roli vícero faktorů. Nejen hokejový um, ale i vytrvalost, obětavost a (především) psychická odolnost.

Dvojnásob to platí v případě, že tým v sérii hrané na čtyři vítězství prohraje úvodní tři duely. Vydolovat ze sebe odhodlání k obratu proti v pohodě hrajícímu soupeři je vážně kumšt.

Krůček po krůčku

„Hodně lidí nás už odepisuje. Není to nic snadného, ale musíme se připravovat na každý jednotlivý zápas,“ potvrdil brankář Matěj Machovský, že největší chybou by bylo dívat se příliš daleko dopředu. V tomto případě je lepší „spěchat“ pomaličku vyhrát jeden zápas, pak další, pak další… „Přesně tak, jdeme krůček po krůčku, dopředu vůbec nekoukáme,“ zdůraznil Řepík v neděli.

To všechno se samozřejmě snáz řekne, než udělá. Otočit vyřazovací sérii z 0:3 na 4:3 je totiž snad nejnáročnější hokejovou disciplínou. K podobným úkazům sice občas dochází, ale velmi zřídka. Ostatně v extraligovém play-off se to ještě nikdy nestalo, jen v baráži. Opava koncem 90. let vyzrála na Znojmo, které se po prvních třech zápasech už už vidělo mezi elitou. A například v celé víc než stoleté historii NHL se takový obrat přihodil jen čtyřikrát (viz infografika).

Pokud jde o semifinále mezi Spartou a Libercem, tak teprve teď přichází čas na nefalšovanou válku nervů. Pražané zatím odvrátili dva mečboly, ve druhém případě v už zmíněném prodloužení. Mohl by právě tohle být drtivý psychologický atak na liberecké sebevědomí?

Hlavně nebýt favorit

„Pořád nás čeká dlouhá cesta a těžký boj,“ hlásí útočník Roman Horák předpisově, ale atmosféra se mění. Zatímco za stavu 0:3 na zápasy už to se sparťany vypadalo hodně bledě, teď jako by se těžiště série pomalu přesouvalo směrem k nim.

Paradoxně o tom svědčí i to, jak hráči Sparty odmítají spekulace o psychické výhodě. „Liberec pořád vede, má mečbol. Řekl bych, že se pořád cítí dobře,“ řekl Řepík, který si dobře uvědomuje, jak výhodné je zatlačit Bílé Tygry do pozice favorita, který už prostě musí vyhrát.

To dobře vědí i na severu, a podle toho se tváří. „Určitě bychom to před sérií brali,“ komentoval brankář Petr Kváča vedení 3:2 v sérii, jako by prohospodaření dvou postupových velešancí nezanechalo na libereckém týmu sebemenší šrámy.

Jisté je jediné. Sparta v úterý (opět) nemá kam couvnout. Sedmý duel na domácím ledě je pořádné lákadlo…