Chrám zvaný Sazka Arena se stal nedobytnou pevností. Pevností, v níž hokejisté Slavie válcují jednoho po druhém. Doslova!

„Hrajeme pro lidi a vyhráváme. Myslím, že máme důvod ke spokojenosti,“ tvrdí kouč Vladimír Růžička.

Jeho tým od začátku sezony ztratil doma jediný bod a v posledních pěti zápasech před vlastním publikem drtil soupeře v celkovém skóre 29:2.

Číslo nevídané.

Skoro až fascinující.

Však Slavia díky němu vede momentálně extraligu. Ukazuje opravdovou sílu a dokonale využívá své velké zbraně – nejužšího kluziště v soutěži. „Dost nám pomáhá. Hrajeme kontaktní hokej a pálíme z každé pozice,“ říkal Radek Duda po bitvě se Znojmem.

Gólovou situací, kdy zpoza branky překvapil gólmana Trvaje, jen deklaroval styl, jakým „sešívaní“ omračují soupeře.

I rival ze Sparty po nedávném derby přiznal: „Když hrajete na větším prostoru, těžko si přivykáte na tohle,“ kroutil hlavou Jaroslav Nedvěd.

Jen pro srovnání: takové hřiště v holešovické aréně má šířku 29 metrů a třeba v Ústí je ještě o metr širší. Sazka Arena? Na každé straně poznáte o dva metry méně. „Je to šílené,“ utrousí Jaroslav Nedvěd. Ovšem Slavii se ta dokonalá strategie vyplácí. Přestože z ní měla sama obavy.

Když svůj předsezonní plán předložil šéf Růžička celému vedení klubu, uviděl rozpačité reakce. „Teď už víme, že nám tohle hřiště vyhovuje ze všech nejvíc,“ usmívá se.

„Pár pohybů a máte za zadkem mantinel. Odráží se hodně puků, u nás prostě není moc prostoru,“ libuje si Růžička.

Díky tomu pak vidíte gólové šance i častěji ostřejší střety.

Na úkor zostuzených nepřátel, co odjíždějí s výpraskem.

V horším případě i s pokutami. Podobně jako Znojemští, kdy si klub nedělní ponížení vybil dvě stě tisíci na hráčích.