VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nerozlučná dvojice Kumstát a Pech: Nikdy jsme si nevymýšleli, s kým chceme hrát

Unikátní dvojice parťáků. Žádnou další takovou v hokejové extralize nenajdete. Sparťanští útočníci Lukáš Pech a Petr Kumstát nastupují společně ve stejném týmu už patnáct let. Z Karlových Varů se před pěti lety přesunuli do Prahy, kde pokračují v úspěšné spolupráci. O chemii mezi nimi, novém kouči či myšlenkách na konec kariéry mluví v exkluzivním dvojrozhovoru Deníku.

13.9.2018
SDÍLEJ:

Petr Kumstát ze Sparty se raduje z gólu.Foto: ČTK/Radek Petrášek

Už patnáct let jste spoluhráči. Nelezete si někdy na nervy?

Lukáš Pech: Vůbec. Tedy aspoň za mě.

Petr Kumstát: Za mě taky ne. Jsou situace, kdy se poštěkáme, ale to je jenom na ledě v emocích. Bereme to tak, že děláme něco pro mužstvo, chceme být lepší. Pak jsme v pohodě, hodíme vše za hlavu.

LP: Když vejdeme do kabiny, tak už se bavíme normálně, v klidu si vše vyříkáme, abychom věděli co a jak. Ale rozhodně se nestává, že bychom odcházeli domů naštvaní jeden na druhého.

Dovedete si představit být v týmu bez svého dlouholetého parťáka?

LP: Ještě jsme takovou situaci nezažili. Jsme rádi, že jsme spolu tak dlouhou dobu. Pro mě je to důležité. Navzájem si pomáháme řadu let, nejsme kamarádi jen na ledě, ale i mimo něj.

Je pro chemii na ledě důležité právě přátelství i mimo hokej?

LP: Určitě.

PK: Stoprocentně. Já jsem moc spoluhráčů v lajně předtím neměl. Venca Skuhravý, Martin Zaťovič, Honza Košťál, Tomáš Rolinek, Honza Buchtele… Všechno super borci. Strašně mi pomáhá, když vím, že spoluhráči jsou skvělí kluci.

Měli jste někoho, s kým jste si sedli lidsky, ale na ledě to nebylo ono?

PK: Musím říct, že jsem něco takového asi ani nezažil.

LP: Přemýšlím, ale vůbec nikdo mě nenapadá. Když jsem začínal ve Varech, pomohl mi hodně Milan Procházka. Ještě v Kadani v první lize to byl Miloš Kajer, který si mě vzal pod svá křídla. Samozřejmě se občas stane, že se nedaří, ale že bych se s někým hodně bavil a na ledě to skřípalo, nic takového nepamatuji.

Vzpomínáte si na vaše první setkání?

LP: Ježiš, to už je hrozně dlouho. Já přišel do Varů v roce 2001, Péťa 2003…

PK: Je to tak. Lukáš už ve tehdy Varech byl, ale to už je fakt hodně dávno.

Dali vás trenéři hned k sobě?

LP: Ne, vůbec, to byla dlouhá doba. Já ještě jezdil do Kadaně a hrál jsem za juniory a Péťa už byl v áčku. Postupně jsem se pak vypracoval a v nějakém zápase jsem nahradil zraněného Vencu Skuhravého. Trenéři mě tam zkusili dát a hned v prvním utkání jsme dali pár gólů, tak nás nechali po kupě, než se Venca uzdraví. Nám to ale šlo fakt parádně, takže nás nakonec nechtěli rozdělit. A od té doby hrajeme spolu, už je to nějakých deset jedenáct let.

PK: Já přišel do Varů taky ještě jako mladý kluk. Spoluhráči se mi moc neměnili, ale pak se právě Venca zranil, vyšel nám s Lukášem zápas a už jsme tak zůstali.

Takže vám to prostě hned klaplo…

LP: Jo jo. Nikdy to však nebylo jen o nás dvou, ale o celé lajně. Ve Varech jsme k sobě dostali Martina Zaťoviče a to jsme si hokej fakt užívali. Tým na nás stál. Věděli jsme o sobě, věřili jsme, že góly prostě dáme. Po psychické stránce jsme byli hodně silní. Trefit se mohl kdokoli z celé pětky.

Lukáš je tvůrce hry, Petr střelec. Funguje vaše souhra právě proto, že se ideálně doplňujete?

LP: Péťa byl vždy střelec, jeho doména je před bránou, umí si najít dorážky, má čich na góly. Navíc má dobré parametry pro získávaní puků v útočném pásmu. Je veliký a rychlý. Obráncům umí sáhnout do rozehrávky, dát jim tělo, což je pro mě výhoda. Hledám si odražené kotouče, pak už můžu manévrovat v pásmu a snažit se dávat cílové nahrávky do gólových šancí.

PK: Stále to tak je, naše pozice jsou určitým způsobem rozdělené. Lukáš je ohromně šikovný s pukem. Dokáže nahrát přes hokejku žabičkou, vidí za sebe, před sebe, doleva, doprava. Já takové přednosti v žádném případě nemám, ale mám zas jiné. A když se ta chemie pozitivně skloubí, může souhra fungovat.

Bylo těžké, když vás trenéři v poslední sezoně rozdělili?

PK: Pro mě byla celá sezona strašně těžká. Od začátku to bylo špatné. Ze začátku nehrál dobře pořádně nikdo, Lukáš se pak zas parádně rozjel, ale já se sezonou spíš protrápil. Doufám tedy, že je to za mnou a navážu na předchozí výkony.

LP: Minulá sezona nebyla ideální pro nikoho z nás. Celé mužstvo se trápilo od začátku základní části. Přitom jsme neměli špatnou přípravu, hráli jsme s Mírou Formanem, ale trenérům se to stále nějak nezdálo. Zkusili všechno rozházet a hledali jsme ideální složení. Všichni jsme se v tom patlali, až pak ročník skončil vyřazením od Liberce v předkole. Samozřejmě mě mrzelo, že jsme spolu nehráli, ale takový je sport. Nemáme někde ve smlouvě napsáno, že budeme nastupovat spolu. Taková věc může přijít, trenéři nás rozdělí. Je třeba se ale dívat dopředu a hrát co nejlépe s těmi, které kolem sebe máte. Důležité je, aby šlapal tým.

Pod novým koučem jste se však k sobě vrátili. Bavil se s vámi, že by rád sázel na vaši dlouheletou spolupráci?

LP: Neřešili jsme to vůbec, prostě formaci takhle poskládal. Určitě zjišťoval nějaké informace, tak asi vidí, že nám to funguje. Hrajeme spolu dlouho, tak to zkusil a myslím, že jsme odehráli slušná utkání. I Míra Forman k nám skvěle padne, takže nás nechává pohromadě, za což jsem rád.

PK: Ať už to bylo před deseti lety nebo loni, nikdy jsme si nevymýšleli, s kým bychom chtěli nastupovat. O tom rozhoduje trenér a hráč se prostě musí podřídit a makat na sto procent s kýmkoli. Samozřejmě je pro nás plus, že se známe dlouho a souhra nám může fungovat lépe než s někým jiným.

LP: Tady prostě není čas na nějaké uražení. Sled zápasů je tak rychlý, že máte za chvíli kolo pryč. Musíte myslet pozitivně, makat na tréninku a věřit, že se to vrátí. Ale celkově hlavně pomáhat týmu. Když budete naštvaní a trucovat, že s někým nehrajete, budete mužstvu akorát škodit. Kdyby si každý hráč říkal, s kým chce do lajny, trenér by se pak zbláznil. Takhle to nefunguje.

Dá se chemie vybudovat nebo hned poznáte, že to tam je?

LP: Něco jde natrénovat, ale spíš to poznáte hned. Jako když puzzle zapadne do sebe. Můžete mít vedle sebe úžasné hráče jako Ovečkina a Crosbyho a třeba si vyhovovat nebudou. Pak k nim dáte hráče z extraligy a sednou si s nimi. Chemie je specifická věc.

V Karlových Varech jste zaznamenali průlom. Jak na tamější angažmá vzpomínáte?

PK: Myslím, že jsme ve Varech odvedli dobrou práci. Snažili jsme se odmakat každou sezonu a dávali jsme dost gólů. Vzpomínáme na Vary jen v dobrém.

LP: Dostávali jsme hodně prostoru…

PK: Takže z osobního hlediska to bylo super. Co se týče týmových výsledků, tak to ke konci ideální nebylo.

Na západě Čech jste titul vybojovali, ve Spartě zatím úspěch nepřišel. Máte v hlavách, že trofej stále chybí?

LP: Snažím se na to nemyslet, každá sezona je totiž úplně jiná. Nejvíc mě mrzí první rok, co jsme sem přišli. Měli jsme vynikající mužstvo, šlapali jsme parádně, v základní části jsme udělali skoro rekord, ale v semifinále jsme bohužel vypadli v sedmém zápase. A byli jsme blízko i před dvěma lety s Libercem. Ve finále proti nim jsme ale měli strašně moc zraněných, což je faktor, který rozhoduje mezi úspěchem a neúspěchem. V Lize mistrů v předminulé sezoně jsme taky předvedli parádní jízdu, i v extralize jsme hráli výborně. Ale sezona se pak svezla čtyřmi prohrami s Kometou v play-off. 

Do Sparty jste šli v "nejlepším" věku, nepodívali jste se do zahraničí. Nemrzí vás to trochu?

PK: Vůbec.

(Pech vrtí hlavou, že ne.)

Ani v reprezentaci jste až na pár turnajů šanci nedostali…

LP: V době, kdy mně bylo pětadvacet, byla v nejlepším věku zlatá generace. A přes ně se prosadit bylo těžké. Dostal jsem se tam někdy v osmadvaceti, objel pár turnajů. Je to i o štěstí. Hráč musí mít prostor a důvěru. Nepřesvědčil jsem, tak to je, beru to tak. Nekoukám zpátky, jestli jsem měl být někde na mistrovství…

PK: Mám to podobně. V reprezentaci byli samí super hráči, kteří působili v NHL a top evropských týmech. Bylo těžké se prosadit. Nějaké turnaje jsem objel, ale určitě tam byli lepší borci.

Máte nějaký sen, kde byste si ještě chtěli zahrát? Třeba i spolu…

LP: Tak aspoň do čtyřiceti tady. (směje se)

PK: Máme sen vyhrát se Spartou titul. Bude mi sedmatřicet a byl bych rád, kdyby se tohle povedlo.

LP: Přesně, to je ten hnací motor.

Přemýšlíte už, co budete dělat, až skončíte s hokejem?

LP: Chci vydržet hrát co nejdéle. Mám velkou rodinu… Co dělat po kariéře, to nevím. Jsem vyučený kuchař, doma vařím, udělám cokoli, ale nedokážu si představit, že když jsem to dělal před nějakými sedmnácti lety, tak bych šel teď najednou vařit do restaurace.

Máte nějakou specialitu?

LP: Vařím všechno. Když najdu recept, tak ho zkusím udělat. Není to nic těžkého, spíš jde o dochucení, aby jídlo chutnalo všem. Ale jak říkám, nedokážu si představit, že bych měl vařit na Praze 1 nějakým turistům.

Petře, co vy a budoucnost?

PK: Mám poslední rok smlouvy, ale co bude potom, zatím vůbec nevím. Po loňské sezoně jsem byl nešťastný a unavený, úplně mě semlela. Byl to pro mě trochu šok z výkonnostního hlediska, vyděsil jsem se. Doufám, že ještě letos ukážu, že na to mám, dostanu se zpět do formy a budu týmu více prospěšný. Co bude po sezoně nemá cenu řešit, každopádně moc už jich asi nebude.

Jsou situace, kdy si říkáte, že čas doopravdy letí?

LP: Nechci si to připouštět. Je mi pětatřicet a blíží se konec, ale v hlavě se snažím držet krok s mladými, i když už jsem třeba pomalejší v něčem. Chci být lepší, špičkovat se s nimi, být hlavou u týmu a ne to brát tak, že končím a chci kariéru jen nějak dohrát. Myslím, že Péťa to má stejně a ukázal to i v přípravě. Bylo vidět, že má ohromnou chuť a patřil k nejlepším hráčům. Když takhle bude pokračovat, konec si určitě oddálí.

Před naším rozhovorem jste měli týmový mítink s výživovým poradcem. Je i tohle oblast, o kterou se musíte více zajímat?

LP: Je pravda, že dřív jsem to vůbec neřešil, ani nikdo jiný. Vedení se nestaralo, kdo co jí. Samozřejmě nemohl jste přijít tlustý jako prase, ale jinak tomu nikdo nepříkládal váhu. Až v poslední době. Mám chuť na vše možné, ale po třicítce už se musím víc hlídat, ač jsem tomu předtím nevěřil. Občas si něco dám, ale prostě nemám metabolismus zas tak spalovací. Péťa může sníst cokoli a nepřibere, já se musím doopravdy hlídat, abych se vešel do obleku.

PK: Je to tak. Nemám problém dát si jakékoli jídlo. Trávím hrozně rychle, ale na druhou stranu se snažím jíst a žít zdravě. Kupuju kvalitní potraviny, hodně ovoce. I když se nemusím tolik hlídat, pro tělo vrcholového sportovce je to samozřejmě lepší. Čím je člověk starší, tím je vše fyzicky náročnější. Dobrá strava přispěje k tomu, abych se cítil lépe.

Vy jste dokonce byl do loňské sezony železný muž Sparty. Nechyběl jste téměř ve tři sta zápasech v řadě. Je vidět, že se o sebe staráte dobře…

PK: S jídlem to asi ale nebude mít souvislost. Nikdy jsem nebýval moc zraněný, žádné problémy s třísly nebo klouby. Měl jsem jen jednu vážnější operaci s ramenem. Asi je to tím, že jsem vysoký, zároveň možná mám geneticky dané, že nejsem tolik náchylný ke zdravotním problémům. Když jsem loni musel po zranění trénovat a dohánět kondici, bylo to pro mě těžké. Nezávidím hráčům, kteří jsou častěji na marodce.

LP: Opravdu to není příjemné… Ani po psychické stránce.

O minulé utrápené sezoně už byla řeč. Podařilo se vám na ni zapomenout, nebo je naopak třeba si jí připomínat, aby se neopakovala?

LP: Vrtat se někde zpátky nemá cenu. Můžete si z toho vzít jen pozitivní věci a negativní hodit za hlavu. Čas už nevrátíte. Je třeba napravit chyby a hrát tak, aby byli všichni spokojení. Po sezoně jsem si užil léto s rodinou, makal jsem naplno a koukal jsem se jen dopředu.

PK: Mám podobný názor. Nový trenér, nová sezona. Každý má ve svých rukou, jak se připraví. Všichni chceme poslední ročník hodit za hlavu a ukázat, že umíme hrát daleko lépe. Makáme poctivě, tak snad se nám to vrátí i na výsledcích.

Co jste si říkali, když se oznámilo, že Spartu přebere Uwe Krupp?

LP: Jsem v prdeli… (směje se) Já neumím anglicky, tak jsem se bál, že se v tom budu motat. Ale není to tak hrozné nakonec. Když říká něco ke cvičení, tak celkem zvládám. Ale když začne s nějakými souvětími, trvá mi, než si vše přelouskám do češtiny, takže moc nestíhám a jen koukám. (směje se)

PK: Taky mě jako první napadlo, že neumím anglicky. Ale je to v pohodě, holt si musíme dávat o to více pozor. Jinak je trenér samozřejmě obrovská persona a má velký respekt.

Od začátku přípravy tedy nenastal pokrok v angličtině?

LP: To bych zas neřekl, ale s klukama stejně mluvím česky. Když bych byl někde v Americe nebo Anglii a hodili by mě do vody, tak každodenním stykem s jazykem to bude jiné. Ale tady jsme hodinu na ledě, trenér mluví dvacet minut. Něco pochytíte, zeptáte se na některá slovíčka a dáte si je do hlavy. Snažím se prohodit i něco se zámořskými kluky, ale na žádnou velkou debatu to není.

Nestudujete doma po večerech?

LP: Upřímně na to nemám čas, Když přijdu domů, věnuju se rodině. Dáme děti kolem deváté spát a já jsem rád, že se jdu najíst a sednu si k televizi. Ještě, abych se v deset něco šprtal… A v sedm zase vstávám, takže času příliš není. Manželka se ale chce učit anglicky, tak je možné, že místo televize budeme někde spolu v deset studovat. (směje se)

PK: Moje manželka dělá jazykového konzultanta ve škole Na Příkopech a mluví perfektně anglicky. Já byl vždy líný a kamkoli jedeme, tak mi překládá a všechno domlouvá. Je pravda, že letos jsem ten přístup změnil a učím se v té škole, protože tam máme spoustu kamarádů učitelů, kteří jsou Američani. Snažím se zlepšovat, začal jsem se angličtině více věnovat a baví mě to. Cokoli pak po kariéře budu dělat, bude se mi angličtina vždy hodit.

Cítíte, že po příchodu trenéra Kruppa už nastal obrat k lepšímu, i když za sebou máte jen přípravu?

LP: Určitě je tam zlepšení, i z toho důvodu, jak nám věci podává. Vysvětluje nám situace, zastaví cvičení, zavolá si beky a útočníky a řekne jim, co chce. Navíc je tu i silná konkurence. Všichni se snaží a jezdí po zadku. Tréninky jsou svižné a těžké, takže to se určitě zlepšilo.

PK: Teď si ale můžeme říkat, co chceme, a stejně se ukáže v lize. Loni to v přípravě nebylo nijak strašné a pak to přišlo. Byli jsme příšerní, nejezdilo nám to, nebyli jsme si schopní nahrát. Začali jsme být nervózní a bylo to pak čím dál horší. Co se týče přístupu, kvality tréninků, tak je vše, jak má být. Budeme se snažit přenést kvalitu i do soutěže.

Zvykali jste si na něco nového?

LP: Na styl. Byl jsem zvyklý hru roztahovat, teď jsme spíše u sebe. To je rozdíl. A musíme víc bruslit.

Před sezonou jste absolvovali vojenské cvičení. Může být i tohle dílek do úspěšné týmové skládačky?

PK: Výcvik byl super. Dělali jsme zase trochu něco jiného, co se týče přístupu k práci, respektu ke druhým a plnění povinností. Odnesl jsem si spoustu věcí. Je třeba myslet pozitivně. Když někdo řekne, že máte něco udělat, tak to musíte dělat jak nejlépe umíte. Byla to dobrá zkušenost, dost mi to otevřelo oči.

LP: Zkušenost to byla skvělá, o tom žádná. Jak říkal ten velitel, oni se musí spolehnout na sebe navzájem ve skupině. Jakmile někdo vypadne, stane se průser a kdokoli to může odnést. Týmová práce je důležitá i v hokeji, nemůžeme se spoléhat jen sami na sebe, aby výsledný celek byl dobrý.

PK: Samozřejmě situace u nich je jiná oproti hokeji, ale obecně je to stejné. Viděl jsem, jak jde pracovat s hlavou, která ovlivňuje spoustu věcí. Člověk musí myslet pozitivně a spoustu věcí si tím usnadní.

Loňský ročník vám skončil v půlce března. Jste po půlroční pauze natěšění na ostré zápasy?

LP: Tak utkání bylo v přípravě dost. Nemůžeme si stěžovat, že bychom měli nějakou volnost. Makalo se tvrdě, únava byla, ale na extraligu se těšíme. Hlavně na to, že budeme hrát doma, v přípravě jsme hráli všechno v podstatě venku, takže bude skvělé nastoupit před domácí publikum, které nás snad bude hnát.

PK: Příprava je dlouhá, všechny zápasy už jsou náročné. Hraje se o místo, musíme pracovat na systému… Ale už se těšíme, až to začne a snad předvedeme od začátku dobré výkony a všichni budou spokojení.

Na závěr jasná otázka. Věříte si letos na titul?

LP: Nemluvím o tom, ani o tom nechci mluvit. Týmů je spousta, půjdeme zápas od zápasu a uvidíme, kam s tím kočárem dojedeme.

PK: Přesně tak, je předčasné mluvit o titulu. Každý má sen vyhrávat a být nejlepší, ale ta cesta je strašně dlouhá. Musíme makat od začátku, abychom se tomu co nejvíce přiblížili.

LP: Nikdo se nechce spokojit se druhým nebo třetím místem. Každý chce vyhrát, to je jasné, ale mužstev, co mohou uspět, je iks. Musíme se soustředit na každý zápas v základní části, abychom byli co nejvýše. Potom v play-off je více faktorů, které rozhodují, a je třeba je mít na své straně. Aby se sešlo zdraví, forma, pohoda a vše se dobře načasovalo.

Autor: Michal Sedlák

13.9.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Zákaznický servis - Zákaznický servis Telemarketingový pracovník 18 100 Kč Prodejci po telefonu. Požadované vzdělání: úsv. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18100 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: první kontakt telefonicky nebo emailem (frpneucz@gmail.com¨). Pracoviště: Flekc s.r.o. - tursko, Ke Statkům, č.p. 16, 252 65 Tursko. Informace: Vitalii Podgorniak, +420 777 889 869. Zákaznický servis - Zákaznický servis Pracovníci v zákaznických 30 000 Kč Pracovníci v zákaznických kontaktních centrech Customer service specialist France (francouzský trh). Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Neurčeno, úvazek: . Mzda min. 30000 kč, mzda max. 40000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: MVP: V parku č.p. 2336/22, Praha 4, Kontakt: Janoutová Marcela, e-mail: Marcela.janoutova@nokiantyres.com, Na čem budete pracovat:, Hlavní náplní práce je péče o portfolio zákazníků v zemích s francouzsky mluvící klientelou (Francouzský trh), V praxi to znamená, že budete přijímat a zpracovávat objednávky, plánovat a zabezpečovat dopravu, zpracovávat reporty a vystavovat faktury., Budete velmi úzce spolupracovat s obchodními zástupci působícími v daném regionu v rámci podpory prodeje., K úspěšnému zvládnutí této pozice potřebujete:, Zkušenost na obdobné pozici výhodou, ne však podmínkou. Absolventi vítáni!, Středoškolské vzdělání, Výbornou znalost francouzštiny slovem i písmem, dále angličtiny na komunikativní úrovni, Velmi dobrou uživatelskou znalos MS Office - Excel, Outlook, Být komunikativní, samostatný/á, flexibilní, Zkušenost s prací v ORACLE/SAP, Zaměstnanecké výhody: , 5 týdnů dovolené, stravenky, benefity na sport, kulturu, volný čas, , systém dalšího vzdělávání, pravidelné teambuildingové aktivity, jazykové kurzy, finanční bonus. Pracoviště: Nokian tyres s.r.o. - 001, V parku, č.p. 2336, 148 00 Praha 414. Informace: Janoutová Marcela, . Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 20 450 Kč Specialisté analytici rozborů, studií, racionalizace výroby referent/referentka oddělení Dislokační metodiky odboru Strategických investic (analytik). Požadované vzdělání: bakalářské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20450 kč, mzda max. 30750 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: požadavky na uchazeče:, , vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu, obor ekonomický nebo technický výhodou, všestranná praxe a dovednosti získané ve státních organizacích nebo územních samosprávných celcích výhodou, schopnost analytického i koncepčního myšlení, rychlé, věcné a konstruktivní jednání, schopnost týmové práce, samostatnost, spolehlivost, komunikační a vyjednávací schopnost, pečlivost, znalost práce s PC (MS Office), státní občanství České republiky, občanství jiného členského státu Evropské unie nebo občanství státu; který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, trestní bezúhonnost, splnění podmínek ustanovení § 17 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 201/2002 Sb., , charakteristika pracovního místa:, , provádí analýzu dislokace státních orgánů, navrhuje efektivnější a úspornější využití administrativních budov, provádí analýzy výstupů z CRAB (zejména klíčové ukazatele výkonnosti a další významné ukazatele, včetně porovnání s obdobnými ukazateli v zahraničí), zpracovává návrhy materiálů pro jednání vlády, Vládní dislokační komise, regionálních dislokačních komisí, podílí se na tvorbě metodiky i na koordinaci zpracování dokumentace nezbytné pro zajištění dislokace státních institucí na území celé ČR, včetně její realizace. Pracoviště: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových - 001, Rašínovo nábřeží, č.p. 390, 128 00 Praha 28. Informace: Martina Agyagosová, +420 225 776 686. Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 20 000 Kč Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) PP NA 90. DNÍ. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: PP NA 90. DNÍ, MÍSTO VÝKONU : Samcova č.p. 1177/1, Nové Město, 110 00 Praha 1, KONTAKT : STOYKA MYKHAYLO Ing., tel.: 776 847 921, e-mail: personalni.stojka@seznam.cz. Pracoviště: Stojka group service s.r.o. (samcova), Samcova, č.p. 1177, 110 00 Praha 1. Informace: MYKHAYLO STOYKA, +420 776 847 921.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Matyáš Démar.

Kapitán Lvů Praha Démar: Čeká nás měsíc pravdy

Veterán Pavel Kolařík v dresu HC Slavia Praha.

Kolaříka dojala rozlučka plná hvězd. Hokejistovi Slavie vzdali hold i fotbalisté

My nic, to klub. Ragbyová Tatra Smíchov slavila titul

Novými mistry České republiky v ragby se stali hráči smíchovské Tatry. Až se za pár let někdo podívá na přehled vítězů, bude její jméno uvedeno u roku 2018. Na všechno ostatní se zapomene.

OBRAZEM: Velká kunratická slavila své již 85. narozeniny

Velká kunratická je jeden z nejstarších přespolních bežeckých závodů v Čechách. Běhá se vždy druhou listopadocou neděli v Kunratickém lese v Praze. Letos se uskutečnil již 85. ročník.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT