Jan Marek&Petr Ton.

Možná ten příběh opravdu měl dostat pohádkový konec. Oba si ho zaslouží…

Je září, těsně před zahájením extraligové sezony.

Sparťanský klub se chystá k obhajobě titulu, ale po posledním přátelském utkání přichází s překvapivou informací: „Jan Marek bude hostovat v superlize.“

Šok především pro parťáka Tona, který ztrácí svého centra na míru. Hrát by vedle sebe mohli snad i naslepo.

„Honzův odchod byl pro mě osobně hrozně těžký. Upřímně jsem ani nevěřil, že nakonec budeme tak úspěšní,“ přiznal po vyhraném finále nad Pardubicemi Petr Ton.

Ano.

Uběhlo osm měsíců a Sparta se ponořuje do mistrovských oslav. Bez Marka v sestavě.

I český legionář ovšem dosahuje další vysoké mety. „Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych rozhodl finále proti našlápnuté Kazani,“ září štěstím.

Třeba Tona s Markem opravdu pojila na dálku vysílaná energie.

Oba se v těžkých chvílích navzájem podporovali. Když jeden nehrál, myslel na toho druhého.

„A když se nedařilo jednomu, nedařilo se ani druhému,“ vzpomíná Ton.

Myslí tím především poslední čtvrtinu v základní části, kdy moc gólů nedával. Trefoval tyčky, začal být nervózní.

A Markův Magnitogorsk, kde působí ještě Jaroslav Kudrna? Taky tehdy nebyl zrovna na vítězné vlně.

Jenže v play off jako by se všechno otočilo. Oba najednou září a stoupají na vrchol nejvyšší.

„S Petrem jsme opravdu jako dvojčata. Vážíme si jeden druhého a pomáháme si,“ usmívá se Marek. „Teď mám radost dvojnásobnou. Za Magnitogorsk i za Spartu.“

Lehce na něm po příletu domů poznáte šťastný úsměv. Oslavy svých kamarádů ale vynechal.

„Jen jsem s kluky stačil prohodit pár slov a pak raději relaxoval doma s přítelkyní.“

Nedivte se mu

. Do Ruska se totiž možná brzy vrátí. V širším výběru před světovým šampionátem patří k hlavním adeptům na nominaci.

Už včera se reprezentačnímu kouči Hadamczikovi hlásil na srazu v Holešovicích. S pevným odhodláním: „Jsem připravený se o svou šanci porvat.“