Cesta k prvnímu utkání v nejslavnější hokejové lize světa přitom nebyla pro třiadvacetiletého českého útočníka nijak jednoduchá. Loni, v první sezoně za mořem, Rousek laboroval se zdravotními problémy, ale letos to na farmě v AHL odpálil skvěle. V 62 zápasech zapsal 49 kanadských bodů a k prvnímu startu v NHL měl nakročeno už v sobotu. S týmem absolvoval rozbruslení, jenže lehce zraněný Tage Thompson se nakonec rozhodl do zápasu nastoupit a vyšoupl ho ze sestavy.

„Těšili jsme se už v sobotu, protože už to vypadalo, že bude hrát. Šel s nimi na rozbruslení, člověk doufal, že to dopadne, ale po rozbruslení se Thompson rozhodl, že bude hrát, takže ho svlékli z výstroje. Hned ho poslali zpátky, ale v neděli volal, že v pondělí se tam má zase hlásit a že to vypadá, že tentokrát už bude hrát,“ popisuje Rousek starší.

Lukáš Rousek v dresu Sparty. Ilustrační snímek
Gól z prvního střídání. Rouskovi při debutu v NHL tleskali i Kulich s Jiříčkem

„Říkal jsem si, aby to neměl jako Lauko v Bostonu, kterého si posílali sem tam. Ale zahrál si a až teď ho poslali zase na farmu,“ dodává.

Rousek na sebe každopádně hodně výrazně upozornil a dost možná si řekne o šanci i v některém ze zbývajících zápasů. Prosadil se totiž hned z první střely a za pouhých devět minut na ledě stihl přidat i jednu gólovou asistenci. Rovnou přitom přepsal historický rekord a stal se nejrychlejším českým střelcem při debutu v NHL.

„Bylo to až nečekané. I když začínal ve Spartě, tak se nejdřív hodně rozkoukával, byl zakřiknutý. Je ale vidět, že už to není osmnáctiletý nebo devatenáctiletý kluk. Je mu třiadvacet a už toho odehrál víc. Přišel mi naprosto klidný a věřil si, že se mu to může povést,“ říká pyšně Martin Rousek.

„Vždycky mu trvalo oproti vrstevníkům trochu déle, než se začal prosazovat. Ať už je to Martin Nečas, Martin Kaut nebo Filip Zadina. Teď už je připravený, hlavně po mentální stránce. Bral to jako další zápas. Vytyčil si za cíl se tam dostat a aspoň jednou si tam zahrát, takže byl docela klidný a věřil si,“ doplňuje Rousek starší, který sám odehrál přes čtyři stovky zápasů v extralize.

Miloslav Hořava na lavičce Sparty.
Tým, který vlastně týmem ani nebyl. Sparta tvrdě narazila do pevné ocelové zdi

Svému synovi tedy mohl během jeho hokejové cesty předávat cenné rady, což se nyní vyplatilo. „Měli jsme spolu rozpravu a já mu vždycky říkal, že před brankou padají góly. Jeden spoluhráč mi kdysi říkal, že právě tam leží peníze. Tak jsem mu říkal, že tam nemusí stát, ale musí se motat kolem branky, protože nikdy neví, kdy se mu to tam může odrazit. Tohle byl přesně ten případ,“ usmívá se Martin Rousek, který se v současnosti věnuje trénování mládeže v Letňanech.

Právě tady začínal s hokejem i jeho syn. V noci z neděle na pondělí se stal oficiálně druhým odchovancem Letňan v jejich dvacetileté historii v NHL. Tím prvním je Jakub Vrána, který se po trejdu do St. Louis znovu rozjel k parádním výkonům.

„Poslouchá se to krásně. Je to strašně těžké dostat se tam. Každý trenér preferuje trochu jiné hráče, kluků je hodně na podobné úrovni a záleží, jak to kdo dá. Jestli se ještě kousne a zamaká, nebo se položí,“ popisuje konkurenci za mořem Rousek starší.

Právě on byl tím prvním, komu syn po úspěšném debutu volal. „Byl to ale jen chvilkový rozhovor. Bylo vidět, že je rád, že to konečně vyšlo, a že doufá, že mu to pomůže do dalších let. Víc jsme spolu mluvili až v úterý. Je teď pozitivně naladěný, i když ho poslali zase zpátky. V sezoně už byl takový, že neví. Chvilku se jim na farmě dařilo, chvilku ne. Teď vypadal spokojený. Poslali ho na farmu, ale řekli, že ho možná povolají zpátky,“ říká Martin Rousek.

Jeho syn o sobě každopádně dal v nejlepší lize světa hodně důrazně vědět. To, kdy přijde další šance, by mělo být jen otázkou času.

David Pastrňák v dresu Bostonu slaví gól.
Speciální moment, řekl k překonání mety Pastrňák. Boston se přiblížil k rekordu