Letňany jsou zatím jasným lídrem druhé ligy. Jaká je zatím sezona?

Před začátkem sezony jsme si to takhle asi ani nepředstavovali. Cíl je teď samozřejmě nejvyšší, ale před sezonou byl takový, abychom hlavně po základní části udělali první osmičku a dostali se do nadstavbové skupiny A. To se nám povedlo s ledovým klidem. Začátek soutěže jsme měli strašně těžký, měli jsme všechny top týmy hned na začátku, takže jsme se trošičku obávali, abychom nemuseli honit body na konci a být pod tlakem. Začátek jsme ale suverénně zvládli. Drželi jsme se pak s Příbramí, která později odpadla, když ztrácela se slabšími týmy. Teď máme docela luxusní dvanáctibodový náskok a za námi se Ústí, Chomutov, Tábor a Příbram tlačí na šesti bodech.

Kde se to ve vás vzalo? Sám jste říkal, že takové ambice ani před sezonou nebyly.

Já strávil poslední sezony v Táboře, kde jsem byl super spokojený. Tabulka je letos mnohem víc našlapaná, kvalita se hodně zvedla a je jedna velká skupina v Čechách. S Táborem jsme měli velkou sílu vepředu a loni jsme to celé vyhráli. Obávali jsme se ale play off. Hráli jsme hodně vepředu, ale dozadu byly chyby. Vycházelo to i z kvality soupeřů, proti kterým jsme si mohli víc dovolit. Náskok díky tomu byl asi desetibodový na Příbram a mnohem větší na ostatní týmy. Když to porovnám teď s Letňanami, tak síla dopředu je určitě taky. Hlavně se ale mnohem víc dbá na obranu. Je tu výborný brankář, obrana funguje dobře, útočníci pomáhají dozadu. Nechci říct, že by to v Táboře nebylo, ale tady je to základ, na kterém se staví. Když se v těžkých zápasech nemůžeme prosadit dopředu, tak se neprohrává o dva o tři góly, ale je tam spoleh na obranu. Nejsou tam zmatky a za vyrovnaných stavů to většinou umíme zlomit na svoji stranu.

Vaším trenérem je bývalý bek Jaroslav Nedvěd. Dbá právě on na kvalitní defenzivu?

Jarda má na starost útočníky, obránce má Ondra Poul jako asistent. Samozřejmě to ale spolu konzultují. Co se týče taktiky, kterou máme, tak je základem hrát ze zajištěné obrany se třetím útočníkem nahoru a rychle otáčet hru. To se nám myslím daří. Neděláme zbytečné chyby v obranném pásmu, nedáváme si pětkrát nahrávku mezi beky, ale snažíme se to otáčet nahoru. Máme šikovné útočníky, kteří se tam dokážou udržet. V utkáních pak dokážeme přehrávat všechny týmy jako Chomutov nebo Tábor. Jsou tam třetiny, kdy hrajeme opravdu u nich vepředu a když se to dostane k nám, tak to dokážeme rychle otočit.

Zmiňoval jste kvalitní hru gólmana, kde na této pozici máte i zkušeného Miroslava Kopřivu, který nahlédl i do NHL…

Jednička je ale Jarda Brázdil, Míra dělá dvojku. První asi tři měsíce na začátku sezony nemohl chytat, protože tam byl nějaký problém s Chomutovem, kterému podle práv patří. Jarda Brázdil byl jasná jednička, měl odchytáno asi dvacet utkání v řadě. Třetí gólman je mladý Tadeáš Zeithaml, kterého tam pustil asi na dvě utkání. Míra chytal na konci listopadu první utkání a hned měl nulu. Další chytal koncem prosince, kdy dostal jeden gól, a pak chytal první utkání v nadstavbě s Mostem, které se nám nepovedlo. Je už ale tak zkušený, že nepotřebuje zápasový rytmus a stačí mu to. Už se tam tolik nežene, na druhou stranu Jarda tu velkou porci zvládá fyzicky dobře, i když už je mu taky přes třicet. Takhle velké vytížení asi nikdo z gólmanů v lize nemá.

Jaké jsou tedy cíle do zbytku sezony?

Teď už jsou určitě nejvyšší. Ještě než jsem přišel, tak se mluvilo postupu. Loni se jim sezona povedla, vyhráli základní část své skupiny, ale pak se jim nepovedlo finále play off ve skupině. Mluví se tam sice o postupu, ale není tam cítit tlak. Když to porovnám, tak v Táboře taky nebyl žádný velký tlak, ale přece jenom se o tom pořád mluvilo, do šatny chodil manažer a bylo tam nějaké finanční ohodnocení v play off. Bylo cítit, že se to tam chce teď hned. To v Letňanech je to nastavené na delší horizont. Tlak, že by se muselo postoupit letos, tam není. Sezona je ale samozřejmě parádně rozjetá a ambice jsou nejvyšší. Play off bude určitě ohromně těžké. I když teď máme náskok, tak v play off se jede od nuly. S první pozicí si můžeme říkat, že budeme mít lehčí první kolo, ale být to tak vůbec nemusí. Pak jsou tam samí kvalitní soupeři. Kdyby se nám to povedlo, bude to super. Na východě je asi jasné, že si to uhraje Znojmo. Pro kohokoliv z naší skupiny to bude ohromně těžké.

Nevýhodou může být to, že s týmy z Východu jste se za celou sezonu nepotkali. Víte, co od nich případně čekat?

Všichni víme, jak tam válí Hruška a Svoboda, kteří mají střídavé starty do první ligy, kde se jim taky daří a pomohli zvednout Pardubice. Dělali tam víc než bod na zápas. Herně ale úplně nevím, co od toho čekat, nevím, jak moc kvalitní jsou letos ostatní týmy na Moravě. Jejich nevýhodou může být, že ve skupině Západ máme podle mě víc kvalitních zápasů. Těžko říct, nemůžu to letos úplně porovnat. Loni jsme taky nevěděli, do čeho s Moravou půjdeme. Já tam ale byl s týmem pro univerziádu a v přátelském utkání jsem se potkal s Kometou B. Porazili jsme je 4:1, ale měli jsme kluky z první i druhé ligy a zápas byl ohromně těžký. Kometa tam hrála předposledního fleka a bojovala o udržení. I tak jsem si ale říkal, jak musí vypadat vršek, když oni hrají takhle. Moravská skupina mi přišla víc fyzická. V kvalifikaci jsme pak narazili jen na Nový Jičín. Nebyla to snadná utkání, ale zvládli jsme to.

Vy byste měl zájem zahrát si Chance ligu?

To je těžké říct. V posledních letech jsem nabídky do první ligy měl. Nejvíc padal v úvahu Kolín, to mě ve finále mrzí, že jsem tam nešel. Bylo to v covidové sezoně, kdy se druhá liga po třech utkáních přerušila a už se nehrálo. Já se teda válel doma na gauči a ani jsem nemohl pracovat. Byl jsem doma a mrzelo mě, že jsem do toho nešel. Asi by se to s prací dalo skloubit, ale rozhodl jsem se, že zůstanu v Táboře. V Letňanech bych do toho rád šel, kdyby se to povedlo. Jedna věc je finanční otázka. Kdyby se postoupilo, měla by tam asi být nějaká podpora od Sparty, protože máme stejného majitele. Určitě by tam chtěli vyhrávat mladé kluky ze Sparty, podobně jako to je v Pardubicích. Co se týče mě, nevím. Záleželo by, kdy by se trénovalo, jaké by byly podmínky. Nikdy se to nedá říct dopředu. Já mám oproti klukům výhodu v tom, že se živím jako trenér v akademii, takže si to trošku můžu přizpůsobit. Kluci, co mají normální zaměstnání, by to měli horší. Starší kluci by do toho asi nešli, mladší by asi chtěli, ale je otázka, jak by se tým stavěl a jak by to bylo.

Osobně se vám letos daří a jste s 23 body nejproduktivnějším obráncem týmu…

Určitá spokojenost tam je, ale v porovnání s předchozími sezonami jsem gólově trochu hluchý. V Táboře se mi dopředu dařilo o trošku víc. Je to ale asi dané i kvalitou soutěže. Musím si ale sám na sebe postěžovat. Loni jsem dal 13 gólů a letos tam mám asi osm trefených tyček, několikrát jsem spálil velké příležitosti. Nepadá mi to tam a už to mám trošku v hlavě. Bodově je to fajn, ale mohlo by to být lepší. Jsem letos dřevěný v koncovce.

Kvalitu soutěže jste zmínil hned několikrát. Jak se zvedla s příchodem řady týmů jako Chomutov, Benátky nad Jizerou nebo Ústí nad Labem?

Takovou kvalitu jsem za ty roky ještě nezažil. Líbí se mi i ten koncept, že Čechy jsou na šestnáct týmů. Je tam sice malinko víc cestování, ale v předchozích sezonách, když jsme museli hrát s každým ve skupině šestkrát, už to byl trochu stereotyp. Zápasy s týmy, které hrají o záchranu, pak nevypadají dobře. Není tam taková koncentrace, rychle se z toho upadne. Teď je tam spousta kvalitních zápasů a hlavně nadstavba je úplně super. Zápasy mají kvalitu, ať se potká kdokoliv s kýmkoliv. Myslel jsem, že Kobra společně s Mostem budou trochu za otloukánky, ale Kobra předtím měla pět výher v řadě. I oni, kteří přišli ze sedmého místa, poráželi týmy před sebou.

Do druhé ligy zároveň přišla řada hráčů se skvělou minulostí v extralize. Namátkou třeba Viktor Hübl a František Lukeš. Jak oni pomohli zvednout úroveň soutěže?

Je super zahrát si proti nim, zejména proti téhle chomutovské dvojici. Hrají to ještě v tomhle úctyhodném věku, takže si člověk řekne, že už tam od nich nebude taková rychlost. Oni to ale dokážou neuvěřitelně zrychlit myšlenkou. Pořád to v sobě mají a je vidět, že to hráli takhle dlouho z nějakého důvodu. Většinou vím, na koho si musím dát trošičku větší pozor, protože jsou to šikovní hráči. Už to tolik nepřecházejí jeden na jednoho, ale spíš hledají nahrávku a nejvíc je jejich přehled vidět při přesilovkách. Dokážou si to rychle dát, najít mezeru a dobře z toho střílet. Tam je jejich síla velká.

Když už se bavíme o extraligových hráčích, musím se zeptat, jak sledujete svoje mateřské Kladno, které je v nejvyšší soutěži zatím poslední?

Sleduju to spíš poočku. Bohužel moc nestíhám se na utkání jezdit podívat. Letos jsem byl na extralize asi čtyřikrát, z toho dvakrát na Kladně a dvakrát na Spartě. Klukům přeju, aby se jim povedlo to zachránit. Pořád je tam spousta kluků, se kterými jsem hrál. Konkurence je tam vysoká, ale doufám, že se jim povede to zachránit. Zároveň hodně sleduju Spartu, jak jsem zmiňoval. Jako Pražák jsem s tátou jako malý chodil do Holešovic na Spartu koukat. Je vidět, jak se to ohromně zvedlo, když přišel pan Hořava. Sám jsem ho na Kladně zažil a musím říct, že je to opravdu pan trenér. Asi nejlepší, kterého jsem potkal. Tým zůstal stejný, změnil se trenér a najednou nabrala Sparta úplně jiné obrátky a daří se jí.

Několikrát jste zmiňoval svoji trenérskou práci. O co přesně jde?

Trénuju v dovednostní akademii Elite Hockey Training Center v Praze na Icerinku. Založil to Aleš Hybner a já byl prvním trenérem pod ním. Před čtyřmi lety jsme začínali spolu, teď už pod sebou ale máme trenérů víc. Jsou tam kluci z univerzity, chodí nám pomáhat i kluci z Letňan. Program máme takový, že čtyřikrát týdně máme odpolední trénink, kde máme různá stanoviště. V dopoledních hodinách pracujeme s kluky individuálně. Největší pozornost věnujeme bruslení. Pak je to klasika jako technika hole, střelba, různé možnosti zakončení. Teď jsme se hodně začali věnovat spolupráci přihraj a jeď u mladších kluků, protože vidíme, že mají dovednosti v tréninku, ale pak si to nedokážou přenést do utkání. Před letošní sezonou jsme měli hodně silnou skupinu, ve které byli extraligoví kluci jako Matěj Stříteský, Filip Koffer, Daniel Herčík a další. Byla to hodně silná skupina a s nimi to bylo něco úplně jiného.