Jaké to bylo nastoupit do soutěžního zápasu v 52 letech?

Fantastické, strašně jsem si to užil. I výsledek dopadl dobře, bál jsem se, abych tam klukům něco nepokazil. Byl to úplně spontánní nápad. Bylo nás málo, tak jsem si říkal, že si vezmu výstroj s sebou. Víte, jaká situace teď je. Sejdeme se ve tři, jsme OK a v pět už je dalším dvěma lidem špatně. Výstroj jsem s sebou bral s tím, že není stoprocentní, že budu hrát. Když už jsem tam ale byl, šel jsem na rozbruslení a nasál jsem atmosféru, tak mě to chytlo a řekl jsem si, že musím jít hrát. Postavili jsme našeho asistenta Tomáše Blažka na střídačku a šli jsme na to.

Vy se ale pořád udržujete a na led pravidelně chodíte, že?

Samozřejmě. Nechci, aby to vypadalo, že jsem deset let nebyl na ledě. Jsem na něm každý den, protože jsem šéftrenér mládeže v Letňanech a navíc mám na starost áčko. Každý den jsem na ledě minimálně hodinu, spíš dvě. To je ale v pozici trenéra v teplákách a s píšťalkou. K tomu si ještě chodím dvakrát až třikrát týdně zahrát za veterány, hobíky nebo letňanské béčko. Dvakrát až třikrát týdně opravdu hraju. Není to ale taková úroveň. Věděl jsem každopádně, že to bude tak nějak v pohodě. Na druhou stranu je to soutěžní zápas. Oproti tomu se veteránská liga nehraje do těla, je bezkontaktní. Měl jsem z toho respekt. Snažil jsem se to hrát vlastně jako svůj první extraligový zápas. Dostat to na hokejku, rychle z hokejky, přesnou přihrávku a krátké střídání. Vsugeroval jsem si to, jako by mi bylo sedmnáct let a chtěl bych dokázat trenérovi, že nic nezkazím.

Kdy naposledy jste hrál soutěžní zápas?

I v této sezoně chodím hrát za letňanské béčko, které hraje krajskou soutěž. Kdybych na ledy nechodil, tak bych tam ze sebe nešel dělat hlupáka. Zas tak drastické to nebylo. Nějaké soutěžní zápasy jsem odehrál každý rok za posledních deset let. Bylo to ale o nějakou kategorii níž, třeba právě v krajské soutěži.

Sparťané v neděli padli na ledě libereckých Bílých Tygrů 3:4.
Do karantény! Sparta ruší nejbližší dva zápasy

Jaké konkrétní zdravotní problémy Letce sužují, že jste musel nastoupit?

Někteří kluci jsou z hokeje klasicky pomlácení. Jeden hráč dostal pukem do čelisti, takže ji má zlomenou. Plus máme některé kluky, kteří se necítí, a nevíme, co to je. Radši je dáváme na pět dní do karantény mimo kolektiv, aby nás nenakazili. Teď se to nasčítalo, že jsme měli asi osm kluků mimo sestavu. Měli jsme jen čtrnáct zdravých, tak jsme to doplnili takhle. Normálně bych to doplnil o naše juniory, ale celá juniorka je v karanténě. O juniory jsem to doplnit nemohl, tak jsem to doplnil o seniory.

Je šance, že byste si zahrál i v nějakém dalším druholigovém zápase?

V pondělí jsme měli dohrávat zápas v Jablonci a mělo se jet ve stejné sestavě. Naopak nám ještě jeden hráč ubyl, protože má neodkladnou zkoušku na vysoké škole, kterou už několikrát překládal. V pondělí měl poslední termín. Nám to ale zrušil Jablonec, který skočil do karantény. Já jsem se na to ale těšil. V Nové Pace jsem si to zkusil a teď už jsem do toho chtěl jít lépe připravený. Chystal jsem se na to už v neděli. Udělal jsem si předzápasový program, jako jsem měl během hráčské kariéry. Dobrý oběd, procházka, večeře, film a jdu hrát. Jablonec to ale bohužel zrušil kvůli nakaženým. Do dalšího zápasu už si myslím, že se nám hráči uzdraví, takže už šance asi nebude. Těžko říct ale, v téhle době člověk neví. Kdyby šance byla, tak tam s chutí naskočím.

Jaká byla reakce hráčů, když jste šel hrát s nimi?

Na ledě jsem s nimi skoro každý den. Kolikrát si s nimi i zahraju bago, zastřílím si a někdy si s nimi i zahraju, když je lichý počet hráčů na tréninku. Soutěžní zápas je ale něco jiného. Když viděli, že se opravdu oblékám, tak někteří byli překvapení, že jsem to myslel vážně. Mysleli si, že jen vyhrožuju. Nechci jim sahat do svědomí, ale u některých jsem měl pocit, že některé věci dělali poctivěji. Zejména bránění. Věděli, že je dokážu seřvat ze střídačky, a nechtěli zažít to, že bych na ně musel začít řvát jako spoluhráč.

Z hokejového utkání Chance ligy  Kolín - Slavia Praha
Kolínští Kozlové trkli slávisty pětkrát. Ti klesli na sedmé místo

Obranná hra vám ale fungovala skvěle. Nedostali jste ani gól.

Bylo to dané i tím, že jsme změnili systém bránění. Bylo nás málo a nechtěli jsme se za nimi nikam hnát. Obraz hry vyzněl defenzivně daleko kompaktněji než obvykle. Spíš než výsledky 2:0 hrajeme 8:4 a podobné divočejší výsledky. Tentokrát to bylo zezadu perfektní a čekali jsme na příležitost dát gól. Minutu před koncem to udělal parádně Adolf Straka, nahodil na bránu a spadlo to tam. Druhý gól jsme přidali do prázdné.

Jak hodnotil váš výkon váš asistent, který se postavil na střídačku?

Nevím, budu se muset podívat, jestli jsem dostal nějaké prémie. Samozřejmě si jen dělám srandu. Chválil celé mužstvo, je to týmový sport. Nešlo o to, jak jsem to uplácal já. On sám s námi letos na střídačce ještě nebyl. Dělá spíš technické věci, zápisy a sleduje to shora. Byl to pro něj první zápas na střídačce a taky si to užil. Taky to pro něj mělo úplně jiný náboj.

V tabulce držíte první příčku. Jak jste tedy spokojení s celou sezonou?

Zatím jsme spokojení. Od začátku sezony, kdy jsem se tu sešli, jsme udělali posun. Nejdřív jsme vyhrávali mladickým nadšením, po první čtvrtině už ale soupeři věděli, co od nás čekat. Výsledky se tedy přestaly dostavovat. My na to zareagovali změnou systému a navíc naši hráči začali dozrávat. I kluci ročníku 2001 a 2002 mají odehráno půl sezony a některé situace už umějí vyhodnotit lépe než na začátku ročníku. Pokrok jsme určitě udělali, dělá mi to radost.

Sparťané padli na ledě libereckých Bílých Tygrů 3:4.
Přestřelka. Sparta v Liberci doplatila na špatný začátek