Po šestnácti zápasech jsou Černošice nejúspěšnějším týmem středočeské krajské ligy. Panuje spokojenost s výsledky?

Určitě. Máme super partu, hrajeme spolu už několik let a letos je to ještě lepší. Vrátili se někteří hráči, tým šlape a všichni chodí na tréninky, což je v téhle soutěži nejdůležitější. Jsme spokojení, ale připravení dál válčit.

Do play off vám zbývá odehrát šest zápasů. Jaký je cíl do zbytku základní části?

První týmy nejdou hrát předkolo, což by nám pomohlo, protože by si hodně kluků mohlo vyčistit hlavu, být s rodinou a dát si volný víkend. Naštěstí jsem to takhle měli loni. Chceme to i letos udržet a vyhrát skupinu, abychom si udělali před play off jeden volný víkend.  

Loni jste došli až do finále, ve kterém jste nestačili na Mělník. Jaké na to máte vzpomínky?

Finálová série byla těžká, oba zápasy jsme prohráli o gól. Rozhodovaly detaily. Sezona byla celkově dobrá, ale letos hrajeme o trošku lépe dozadu a jsme ještě produktivnější než loni, což je jedině dobře. Na finále se vzpomíná hezky, na oba zápasy přišlo hodně lidí. Na druhé místo se ale nikdo neptá. Kdyby se nám letos povedlo dojít do finále, tak bude o to větší motivace to nezopakovat a vzít si titul pro sebe. Zatím je to ale ještě daleko.

Mělník, který loni zvítězil, se zatím trápí a ve skupině Sever je až předposlední. Překvapilo vás to?

Všichni jsme z toho trošku zaskočení. Na druhou stranu je to Mělník, který je každý rok dobrý. Teď v sezoně jim to sice nejde, ale v play off jim to zase může začít vycházet. My s nimi hrajeme teď o víkendu, takže si je můžeme otestovat. Co jsem slyšel, tak se jim to ale trochu rozpadlo kádrově. To je v téhle soutěži to nejdůležitější, aby na tréninky a zápasy chodilo co nejvíc hráčů. Jestli jim tohle letos nešlape, tak to může být jeden z důvodů, proč se jim tolik nedaří.

Koho vidíte jako největšího konkurenta?

Ze soupeřů, se kterými jsme hráli, si myslím, že je nejsilnější Rakovník a Velké Popovice. Rakovník má velkou výhodu v tom, že má doma silnou podporu a atmosféru. Když se tam hraje, tak je to nepříjemné. My tam letos po dlouhé době prohráli. Je to nepříjemný stadion. Starší, veliký, široký, hodně bruslení… Nehrají žádný příjemný styl, takže si troufnu říct, že Rakovník je největším adeptem na titul.

Právě v Rakovníku jste loni po ostrém zákroku dostal trest do konce utkání a poté vyfasoval dlouhou stopku…

Je to tak. Bohužel se mi tam nepovedl jeden zákrok, špatně jsem trefil hráče a vzhledem k tomu, že se zranil, tak jsem byl suspendovaný. Mrzelo mě to, ale hokej je tak rychlý, že se podobné chyby bohužel občas stanou. Člověk pak může už jen počkat na trest, který byl teda v mém případě dlouhý.

Jak si užíváte tuto sezonu v tom ohledu, že loni jste toho i kvůli trestu moc neodehrál?

Loni to bylo těžké, protože jsem se třikrát zranil a když jsem se vrátil, tak jsem hned dostal stopku. Herně jsem se do žádného tempa nedostal. Jsem rád, že letos nejsem zraněný a zároveň jsem neudělal žádnou blbost, která by mě stála nějaké zápasy. Za to bych se mohl pochválit, že se držím na uzdě.

V počtu trestných minut jste ale pořád třetí v celé lize.

Snažím se hrát tvrdě jak před bránou, tak u mantinelů. Jsem velký hráč a v trestných minutách jsem tolik vidět i proto, že jsem letos jednou dostal trest do konce utkání za tvrdší zákrok. Pak ty trestné minuty naskáčou. Je spousta momentů, kdy jsme s někým vyloučení vzájemně. Je to hokej a fauly k tomu patří. Je blbé, když přijdou ve špatný čas a člověk hloupě oslabí tým. Někdy ale člověk musí dát závoru nebo jít se soupeřem společně na trestnou. Tím, jaký hraju styl, si o to říkám. Je jenom otázka, jestli to dokážu udržet na hraně. Dal bych si za to černý puntík, v play off je potřeba to zlepšit.

V produktivitě soutěže jste ale šestý. Jste s tím spokojený?

Jsem za to moc rád. Máme ale v týmu spoustu hráčů, kteří mají hodně bodů. V TOP desítce bodování máme čtyři kluky. To je ten důvod, proč letos hrajeme tak dobře. Daří se všem a všichni můžou dát gól a všichni na něj umějí nahrát. Jsem rád, že všichni bodují, atmosféra v týmu je potom úplně jiná. Nikdo na sebe nekouká skrz prsty, že se někomu daří a někomu ne. Opravdu dáváme góly a body všichni. Pak je hrozná zábava hrát zápasy.

Je to ještě daleko, ale šli byste v případě úspěchu hrát o druhou ligu?

O tom se bavíme, v tuhle chvíli nejsme vůbec rozhodnutí. Bude to asi rozhodnutí ze dne na den, jestli na to dojde. Spousta kluků má malé děti, sezona je dlouhá, takže se asi rozhodne ke dni, kdy to bude aktuální, jestli do toho půjdeme, nebo ne. Prvotní plán před sezonou byl, že bychom to nehráli. Doba se ale mění a někdy se může změnit i rozhodnutí. Necháváme to otevřené, ale řekl bych, že spíš ne.

Vy jste odchovanec pražské Sparty. Jak sledujete její výkony v extralize?

Popravdě jsem teď z výkonů nadšený. Poslední zápasy jsem dost sledoval a hrozně se mi líbí, jak se tým výměnou trenérů úplně změnil. Změnil se herní styl, což je důležité. Ještě důležitější ale je, že se jim daří hrát dobře defenzivně. Síla v ofenzivě Sparty je dlouhodobě známá, je tam spousta hráčů, kteří můžou kdykoliv dát gól. Aby konečně vyhráli, tak se jim ale musí dařit zezadu. To se jim zatím daří. Je otázka, jestli jim to vydrží do play off a pak v něm. Mně se líbí, jak teď hrají. Naposledy výborně defenzivně zničili Pardubice. Ty neměly vůbec nic.

Začal nový rok. Máte do něj nějaké hokejové přání?

Přeju si, aby se hlavně nikomu nic nestalo, aby nikdo nebyl zraněný. Co si taky přeju, je, aby Kometa spadla do první ligy. To by byl můj sen a bylo by to nádherné. To je věc, kterou celý český hokej potřebuje.