Sparta v 70. letech minulého století nevyhrávala tituly, ale vždycky táhla fanoušky. Tenkrát se chodilo hlavně na Šímu. Urostlého chlapíka, který nevypustil žádný souboj a soupeři při něm vždycky pořádně naložil, tribuny milovaly. V každém duelu se z nich ozývalo „Šíma není člověk, Šíma je bůh.“

Jaroslav Šíma se narodil 22. ledna 1944 v Pelhřimově. Hokej hrál na vojně jako útočník za Litoměřice a tehdejší Gottwaldov. Všechno se ale změnilo po těžkém úrazu nohy na motorce.

Na útočení to už nebylo, a tak se přesunul do obrany. A protože měl zezačátku problémy s kondicí, vypomáhal si tvrdými zákroky, za něž býval někdy zbytečně trestaný. Začal hodně posilovat a získal ohromnou sílu. To už ale hrál s číslem 16 ve Spartě a brzy se stal „zlým mužem“, ale i miláčkem publika.

Filip Hronek (uprostřed) slaví gól do sítě Norska.
Filip Hronek a další. Které Čechy z NHL zláká mistrovství světa?

„Se sebevědomím a fyzickou pohodou roste i psychická. Více si věříte a jste schopni vyprodukovat i to, co byste od sebe jinak nečekali. Víte, že vás nikdo nemůže porazit. To je nesmírně důležité,“ vyprávěl Šíma s odstupem let v rozhovoru pro Deník.

Bojovný vzhled

Jeho vizáž černou páskou přední straně helmy a chráničem přes ústa mu dodávala bojovný vzhled. „Hrál jsem proti reprezentantům, kteří byli výborně technicky vybavení. Ale já na techniku kašlal. Soupeře jsem boural u mantinelu,“ vysvětloval.

Pamětníci nejčastěji vzpomínají na jeho střety s Jaroslavem Holíkem. K nejznámějšímu došlo v sezoně 1974/75 na Horáckém zimním stadiónu v Jihlavě v přímém televizním přenosu.

Minutu před druhou přestávkou zareagoval Šíma na Holíkův faul ve sparťanském brankovišti „sekerou“ přes jeho hlavu. Protivník následky úderu přifilmoval, což po letech i přiznal. Rozhodčí však neměl jinou volbu a pro rozohněného sparťana zápas skončil.

Slovenský hokejový útočník Marek Zagrapan je nejmladším hokejistou, který nastoupil za Zlín a zároveň i skóroval. Foto: archiv Deníku
Omyl v hokejových statistikách: Žebříčky střelců zapomněly na Zagrapana

Zákrok a následný trest na dvacet zápasů spolu s vyloučením z reprezentace přinesly spoustu emocí. Byl dokonce označen za pokus o zabití. Jenže rivalita Holíka Šímy měla svou minulost. Znali se totiž ze základní vojenské služby.

„Byl můj nadřízený, protože byl starší. Takže byl mazák a já bažant. Problém mezi námi ale vznikl na ledě. Byl nepoměrně lepším hokejistou. Byl jsem na tom ale líp fyzicky, on to cítil a bral to špatně. Mě ale nezajímalo, proti komu hraji, ale jak hraji,“ vyprávěl bijec Šíma.

Přitom oba Jaroslavové spolu hráli nějaký čas za reprezentaci. „Byli jsme rivalové na ledě, ale po zápase jsme si klidně popovídali. Měl jsem ho vždycky rád. Nemohu si na něj stěžovat,“ vysvětlil, jak to bylo s nevraživostí dvou legendárních hokejových osobností.