Jaká je vaše role na Winter Hockey Games na Letné?
S Patrikem Eliášem a Slávou Lenerem jsme ambasadoři této akce a sháníme hráče na zápas legend. Taky jsme tu na propagaci, reklamy, televizní spoty a tak. Bude to výborná akce, sport v Česku roste – jak fotbal, tak hokej. Je to jenom dobře, je úžasné to vidět. Fotbal vykopal přímý postup do Ligy mistrů díky remíze Plzně, má úspěchy v evropských pohárech a je jenom dobře, kolik lidí chodí na českou ligu na fotbal i na hokej. Jsem rád, že to lidi tak žerou.

Když zmiňujete fotbal, musím se vás zeptat – jaký jste fanoušek? Sledujete FORTUNA:LIGU?
Jo, koukám na fotbaly hodně. Můj syn se teď úplně zbláznil do Sparty. Nevím, kde se stala chyba. Když hrají české týmy v Evropě, tak fandím každému českému týmu. Já jsem odmala víc slávista než sparťan, ale ne tak zarytý, že když někdo fandí Spartě, tak se s ním nemůžu bavit. Fotbalu fandím jako takovému, jsem rád, že sport celkově roste. Nadstavba bude určitě úžasná a určitě na nějaký fotbal vyrazím.

Takže chodíte jak na Spartu, tak na Slavii?
Určitě. Byl jsem jak na Liverpoolu, tak na AC Milan. Byli jsme se s malým podívat i teď na Leverkusenu, když porazil Brémy. Začínají se mu teď sporty líbit a to je pro mě motivace. I když mě viděl v Columbusu, tak z toho ještě neměl rozum. Chtěl bych, aby mě teď, když z toho má rozum, viděl třeba jednou na ledě. Šance je ale minimální.

Máte už představu, kudy se váš syn vydá? Bude z něj hokejista, nebo fotbalista?
Představu vůbec nemám. Většina rodičů řekne, ať si dítě vybere, ale strašně moc rodičů děti hodně tlačí, aby sport dělaly. Když ho to bude bavit a bude ho to dělat šťastným, tak ať to dělá. Abych nad ním ale stál a buzeroval ho, že nedal gól nebo nahrávku, to určitě dělat nebudu.

Zmiňoval jste, že na zápas legend na Letnou chcete přivést jména jako Eric Lindros, Scott Hartnell nebo Wayne Simmonds. Lovíte jenom ve Philadelphii?
Philadelphia měla v devadesátých letech lajnu přezdívanou Legie zkázy, která byla parádní. Doufejme, že to dotáhneme do zdárného konce, ale jmen mě napadá hodně. Musíme to ještě sladit kvůli počtu s Patrikem a se Slávou. Určitě se to nějak podaří a věřím, že pro fanoušky to bude skvělý zážitek.

Takže prostě zvednete telefon a zavoláte Ericu Lindrosovi, aby přiletěl?
Samozřejmě se ho musím zeptat, nenakážu mu to. Celkově ale vidíme i na mistrovství světa, že Praha pro ně může být skvělý zážitek. Jsou to už padesátníci, pořád se nějak udržují v kondici a nějaké zápasy odehrají. Myslím, že pokud budou jenom trošku moct, tak rádi přijedou.

Neměl jste zrovna Lindrose a jeho Legii zkázy v mládí jako vzor?
Samozřejmě si pamatuju Nagano, to mi bylo osm let, když Lindros v semifinále trefil Hašanovi tyčku. Takové vzpomínky mám. Potom ve Philadelphii bylo už kontaktu daleko víc. Je to jeden z nejlepších hokejistů historie, i když ho samozřejmě omezila zranění. Je v síni slávy, to hovoří za vše. Čím víc takových jmen bude, tím lepší pro fanoušky to bude. Jsem rád, že jsem za svoji kariéru s nimi navázal kontakt na takové úrovni, že se nebojím je oslovit.

Táhne Praha tolik i proto, že si o ní řeknou hráči, kteří zažili mistrovství světa v Česku?
Praha samozřejmě nabízí lákadel víc než jen zápas. Asi všichni víme, o čem mluvíme. Pivo na Staromáku je taky lákadlo. Pro kluky to bude výborný zážitek, ještě před Vánoci, kdy má svoje kouzlo. Já to teda tolikrát nezažil, ale teď už to zažívám víc.

S Hartnellem a Simmondsem jste toho naopak odehrál hodně. Je velké lákadlo si s nimi dát pivo a zavzpomínat?
Určitě. Myslím, že se na to taky těší. Odehráli jsme spolu strašně moc let, strašně moc zápasů. S Waynem Simmondsem jsme spolu byli spolubydlící tři nebo čtyři roky ve Philadelphii, takže vztah máme opravdu specifický. Wayne teď ukončil kariéru, Hartsy už nehraje nějakou dobu, takže se s nimi určitě rád uvidím a u piva pokecáme.

Jak se těšíte na domácí mistrovství světa?
Moc. Celá republika tím zase bude žít. Doufejme, že se to klukům povede a budou hrát krásný hokej. Příprava zatím probíhá suprově, i když soupeři jsou slabší. Když koukám, tak ale hrajeme opravdu kvalitní hokej, kdy se hodně bruslí a nedává se soupeřům hodně času. To je důležité. V Bratislavě v roce 2019 se neudělala medaile, ale pro fanoušky byla hra zážitek. Lidi si to užívali a i tak si řekli klobouk dolů, bylo to fajn a byl to zážitek. To snad bude následovat i teď v Praze.

Česko poslední dny žilo finálovou sérií. Co říkáte na pátý titul Třince v řadě?
To ani nejde popsat slovy, co Třinec předvedl. Když si představím, že byli ani ne vteřinu od vyřazení, odpadli jim první dva beci, Martin Růžička urvané rameno, Andrej Nestrašil urvané rameno… Jak se dokážou semknout a najít cestu k vítězství i přes tyhle patálie, co se jim děly, a porazit takhle našlapané Pardubice a takhle našlapanou Spartu… Je tam vidět síla kolektivu a toho, jak to tam šlape. Hodně týmů si může vzít příklad z toho, jak to dělají v Třinci. Pokaždé, když o tom přemýšlím, tak mám husinu z toho, co se jim povedlo dokázat. Je to něco neuvěřitelného a v českém sportu to nemá obdoby.

Může mít někdo z finalistů ještě síly zahrát si na mistrovství světa?
Já myslím, že jo. Ti hráči jsou natrénování. Voženílek mi přijde, že není unavený nikdy, to samé Lukáš Sedlák. Tihle dva mají asi největší šanci na mistrovství jet. Lákadlo domácího mistrovství překoná všechny únavy. Uvidíme, jak trenéři poskládají manšaft, ale já se hrozně těším.

Co máte v plánu vy? Co budete dělat dál, pokud se už k hokeji nevrátíte?
To je dobrá otázka. Zkoušel jsem trenéřinu, to mě bavilo, ale to zabere hrozně moc času. Nerad dělám věci na půl plynu. Od příštího roku určitě součástí nějakého trenérského štábu nebudu. Nikde. Uvidíme, co se stane za čtyři pět let. Trenéřina je specifická v tom, že potřebuje čas, a já momentálně čas bohužel nemám.

Spolupráce s Kladnem tedy nepokračuje?
Ne, tam to končí. Jsem rád, že jsme se zachránili a je načase koukat víc dopředu a dělat nějakou dobu něco jiného.

Zatím tedy jen televizní expert?
Zatím budu lidem vyprávět svoje rozumy a uvidíme, jak se to chytí.