Vsetínská dynastie se na jaře 2001 vzchopila k ještě jednomu úspěšnému útoku na titul a ve finále oplatila Spartě rok starou porážku. Pak se ale zhroutilo vachrlaté impérium poněkud hazardérského podnikatele Romana Zubíka a zchudlí Valaši se začali z vrcholné domácí scény vytrácet. V roce 2002 už se ani nedostali do play-off…

Spartě se dařilo držet na vrcholu, a to i přes časté změny trenérů a odchod několika opor. V ročníku 2001/2002 znovu opanovala základní část a i díky zavedení tříbodové odměny za výhru v základní hrací době se jako první tým v historii přehoupla přes stobodovou hranici.

Jediným kazem na kráse byly – alespoň v očích konzervativněji založených fanoušků – nové sparťanské dresy v černo-bílo-stříbrné kombinaci. Vyžádalo si je vzdálené ekonomické příbuzenství se zámořskými bratránky jménem Los Angeles Kings. Na ledě by to však tehdy sparťanům klapalo zřejmě i v brčálově zelené s růžovými puntíky…

Kamarádi s fotbalisty

„V těchto letech se na Spartě sešla neskutečná parta lidí, hráčů s vítěznou náturou. Dost jsme se bavili i s fotbalisty, po tréninku jsme jezdili do Parkhotelu na kafe a potkávali jsme se tam u jednoho stolu. Jeden rok jsme dokonce společně slavili náš i jejich titul,“ popsal tehdejší atmosféru útočník Ondřej Kratěna pro web Bezfrází.cz.

Z pohledu trudné sparťanské současnosti (ať už hokejové nebo fotbalové) to zní jako pohádka z dávných časů. „Byli jsme na jedné vlně, bavili jsme se tím, co jsme předváděli a bylo nám úplně jedno, kdo z nás dal gól a kdo na něj nahrál. Prostě jsem to tam sypali,“ vzpomínal Kratěna, v roce 2002 nejproduktivnější hráč play-off.

Trenérská dvojice Václav Sýkora a Pavel Hynek měla k dispozici skutečně vytříbený kádr: v brance se čile zmítal nestárnoucí Petr Bříza, obraně šéfoval František Ptáček, v útoku se v bodových hodech předháněli Jaroslav Hlinka, Michal Broš či už citovaný Kratěna. Vzorem ryzího sparťanství (na mimopražských zimácích upřímně nenáviděného) byl v dobrém i zlém kapitán Richard Žemlička.

Zatímco hokejisté se otloukali na ledě, bafuňáři dumali, jak „vylepšit“ vyřazovací část sezony. Nakonec vydumali vskutku lišácké řešení: zatímco čtvrtfinálové série se hrály na čtyři vítězné zápasy, semifinále a finále jen na tři. Navíc poněkud nesmyslným způsobem – domácí prostředí se v nich střídalo po jednom duelu.

Komplikace s Třincem, rozdrcená Slavia

Sparta se s lidovou tvořivostí tuzemských funkcionářů vyrovnala bez potíží. Ve čtvrtfinále vyřadila přes jisté komplikace (ostudná domácí prohra 3:7 v pátém utkání) Třinec a v semifinále si vyšlápla na Slavii. Té v roli trenéra velel kovaný antisparťan Vladimír Růžička, jenž musel skousnout vyřazení 0:3 na zápasy. Už v blízké budoucnosti to pražskému rivalovi vrátí…

Teď ale byli ve finále sparťané. Jejich soupeř? Vítkovice s Davidem Moravcem, Jiřím Burgerem, Jiřím Trvajem a dalšími extraligovými hvězdami. Ostravané začali zostra a ze Sportovní haly si odvezli vítězství 3:2, jenže Sparta opanovala následující tři mače a 12. dubna získala na vítkovickém ledě šestý mistrovský titul v klubových dějinách.

„Celou vyřazovací částí jsme prošli sebevědomě, i když v prvním kole proti Třinci jsme trochu sundali nohu z plynu. Ale poučili jsme se. I takovou ťafku mužstvo na cestě za zlatem potřebuje. Proto nás nezastavila ani domácí prohra v prvním finálovém utkání s Vítkovicemi,“ řekl v knize „Sparta Praha, srdce moje“ gólman Bříza.

Podobně to viděl i Kratěna. „Porážka 3:7 s Třincem? Tu nikdo nečekal, uřízli jsme si ostudu. Pak už to šlo lépe. Pokud se vyskytly problémy, dokázali jsme si je v kabině vyříkat,“ řekl chlapík, který ve dvanácti duelech play-off nastřílel dvanáct gólů. A přidal šest asistencí.

Ofenzivní síla

Mimochodem: osmnáct bodů nasbíral ve vyřazovacích bojích i Broš, Kratěnovo hokejové „dvojče“. Na třetím místě kanadského bodování byl s patnácti záznamy Hlinka. Takové ofenzivní síle se dalo jen těžko odolávat.

„Sice se nejednalo o tým snů jako v roce 2000, ale kádr byl kvalitní, až na výjimky se nám vyhnula zranění a hráli jsme to, co jsme chtěli a potřebovali,“ pochvaloval si po úspěšném finále trenér Sýkora. Jistě by ho v tu chvíli ani nenapadlo, že už v polovině následující sezony bude ze Sparty vyhozen…

Mužstvo Sparty v sezoně 2001/2002:

Petr Bříza, Petr Přikryl – Jaroslav Nedvěd, František Ptáček, Valdemar Jiruš, Pavel Šrek, Jan Srdínko, Radek Hamr, Jan Hanzlík, František Kučera, Libor Zábranský, Martin Holý, Martin Richter – Jaroslav Hlinka, Michal Broš, Ondřej Kratěna, Richard Žemlička, Martin Chabada, Jiří Zelenka, Róbert Tomík, Pavel Kašpařík, Václav Novák, Radek Bělohlav, Michal Sivek, Petr Havelka, Jan Tomajko, Václav Král, David Hnát, Tomáš Netík

Konečné pořadí základní části:

1. HC Sparta Praha 52 28 4 8 3 9 196:132 103
2. HC Continental Zlín 52 25 5 4 3 15 189:154 92
3. HC IPB Pojišťovna Pardubice 52 27 1 6 2 16 151:134 91
4. HC Keramika Plzeň 52 26 1 6 1 18 155:146 87
5. HC Vítkovice 52 23 5 4 4 16 158:132 87
6. HC Slavia Praha 52 22 4 5 6 15 152:125 85
7. HC JME Znojemští Orli 52 22 5 4 3 18 153:140 83
8. HC Oceláři Třinec 52 23 2 2 4 21 155:165 79
9. HC Vsetín 52 16 5 7 2 22 142:162 67
10. HC Becherovka Karlovy Vary 52 14 6 3 4 25 127:155 61 
11. HC Femax Havířov 52 16 3 2 4 27 161:189 60
12. HC České Budějovice 52 16 1 5 4 26 133:155 59
13. HC Chemopetrol Litvínov 52 16 0 3 4 29 120:164 55
14. HC Vagnerplast Kladno 52 10 4 9 2 27 123:162 49

Play-off:

Čtvrtfinále: Sparta Praha – Třinec 4:2 na zápasy (5:1, 6:4, 4:2, 3:4 po SN, 3:7, 4:1), Slavia Praha – Pardubice 4:2, Zlín – Znojmo 4:3, Vítkovice – Plzeň 4:2.
Semifinále: Sparta Praha – Slavia Praha 3:0 (4:1, 2:1, 5:1), Vítkovice – Zlín 3:1.
Finále: Sparta Praha – Vítkovice 3:1 (2:3, 3:2, 7:0, 4:1).