Jeho tým měl přitom semifinále proti obhájcům titulu rozeběhnuté přímo ideálně. Sparta vyhrála první tři duely a chybělo jí jediné vítězství k postupu do finále. „Sice jsme vedli 3:0 v sérii, ale Třinec v zápasech strašně kousal. Potom nás dotáhli, dvakrát jsme byli blízko toho, abychom sérii uzavřeli, ale nepovedlo se to,“ krčil rameny Řepík.

Sparta mohla sérii uzavřít v pátém zápase na domácím ledě, vyrovnávací gól ze závěru jí ale sebrala úspěšná trenérská výzva. Na ledě soupeře pak Pražané vedli ještě v poslední sekundě, jenže pak inkasovali a v prodloužení padli.

„Nemyslím, že se to tam zlomilo. Jeli jsme sem, věřili jsme a byli jsme odhodlaní. Chtěli jsme zvítězit, ale bohužel se to nepovedlo,“ ohlížel se za posledními zápasy sparťanský kapitán.

On i jeho spoluhráči museli v sobotu cítit podivné déjà vu. Proti Třinci dvakrát vedli, znovu ale ztratili vedení v poslední minutě základní hrací doby. „Kluci v Třinci hráli výborně, byli jsme pár desetin od toho, abychom postoupili. Tam to byla obrovská škoda. Dneska to nebylo tak těsné, ale skoro jako přes kopírák,“ mrzelo Řepíka.

Právě on výrazně promluvil do dění v sérii už ve čtvrtém zápase, kdy nevybíravě sekl do žeber Patrika Hrehorčáka. Od disciplinární komise pak obdržel dvouzápasový trest a do semifinále se znovu vrátil až v sedmém utkání.

„To, co jsem udělal, určitě nebylo dobré a zasáhlo to do série. Nevím, jestli by to vypadalo jinak, kdybych hrál. Dobré to ale nebylo, nebudu se schovávat. Nikdy se mi to nestalo, ale bohužel přišel zkrat v nesprávný moment. Byl jsem suspendovaný na dva zápasy, kluci hráli dobře i beze mě, ale určitě jim to nepomohlo,“ nehledal zkušený útočník žádné výmluvy.

Sparta v rozhodujících chvílích doplatila na neproměňování šancí a na fantastického Ondřeje Kacetla v třinecké brance. V prvním prodloužení měl sice více ze hry Třinec, jenže ve zbylém čase měli Pražané spoustu možností. Tu největší z nich právě Řepík, kterého v situaci dvou proti jednomu famózně vychytal Kacetl.

„Jeli jsme dva na jednoho, bohužel jsem to nezvedl pod břevno a brankář se stačil přemístit. Moc jsem neviděl bránu, byla to intuice. Chtěl jsem to dát co nejvíc k tyčce a bohužel se přemístil a chytil to,“ komentoval Řepík důležitý moment zápasu.

I kvůli němu zavládlo na konci na třinecké straně obrovské veselí, zatímco smutní sparťané přebírali bronzové medaile pro třetí tým extraligy. Po sezoně, v níž klub udělal svůj bodový rekord a mířil vysoko, to ale bylo pořád málo.

„Sezona proběhla celkem dobře, ale závěr je samozřejmě hořký. Chtěli jsme postoupit do finále, ale cíl jsme bohužel nesplnili,“ uzavřel Řepík.