Jeho šikovné ruce a hbitý pohyb na ledě poprvé před lety představila brněnská Kometa, poté zdokonalila pro změnu akademie Jaromíra Pytlíka a nyní šperkuje pražská Sparta. V devatenácti letech toho Jakub Konečný stihl docela dost. Dnes pendluje na trase Praha - Litoměřice a ve volných chvílích cestuje za rodinou na Moravu.

Ale dřina přináší ovoce. Nadějný útočník Konečný si nedávno užil velkou premiéruv základní sestavě Sparty a navíc proti „své“ Kometě. „Stále je však přede mnou obrovský kus práce a dlouhá cesta,“ říká Konečný. Cesta, kterou by jistě rád zakončil v sestavě Buffala, které ho loni draftovalo, byť až v sedmém kole.

David Krejčí děkuje fanouškům.
Faktor Krejčí v praxi? Olomouc zažívá start jako v mistrovské sezoně

První ostrá premiéra v základní sestavě Sparty a hned proti svému mateřskému klubu. Jak jste si zápas užil?Zápas jsem si nesmírně užil. Abych pravdu řekl, těšil jsem se na něj jako malý kluk, protože jak říkáte, hrálo se proti klubu, kde jsem odmalička vyrůstal, a ještě ke všemu před necelými devíti tisíci diváky v O2 aréně. Bylo to jako splněný sen.

Na ledě po boku Kašeho či Chlapíka, k tomu zaplněné ochozy O2 arény. Celkem náročná zkouška na psychiku, viďte?
To teda ano (smích). Ale musím říct, že jakmile jsem poprvé vkročil na led do svého úvodního střídání, tak to ze mě všechno spadlo a snažil jsem si ten zápas co nejvíce užít.

V Brně jste jako kluk dělal na zápasech A-týmu maskota…
Vlastně doteď si stále pamatuji na ty zápasyv Brně, kde jsem jako malý kluk chodil v obleku ledního medvěda a proháněl se s vlajkou Komety po ledové ploše. Je to fajn pocit, když se za tím vším člověk občas ohlédne.

Pravidelně slýchám narážky na to, odkud pocházím

A paradoxně to byl právě odchod z Komety, který vás nastartoval. Co se tehdy událo?
Nic speciálního se tehdy nestalo. Z Komety jsem neodcházel z žádného negativního důvodu, ale šlo pouze o přesun do akademie v Telči, kde jsem měl lepší prostor a možnosti pro své individuální zlepšení. Po sezoně a půl se mi ozvala Sparta, že by o mě měli zájem a nabídli mi poté velmi dobré podmínky. A následně se začal řešit přestup z Komety do Sparty, který proběhl naprosto v pořádku.

Kamil Brabenec je kapitánem rezervního družstva Komety.
Spoluhráč se mi dopředu omluvil, že do mě na tréninku narazí, směje se Brabenec

Dokázal jste si na začátku letní přípravy představit, že to dotáhnete až sem?
Do letošní letní přípravy jsem šel s tím, že nějakou šanci určitě mám. Snažil jsem se udělat všechno proto, abych si nějakou pozici v áčku vybojoval. Věřil jsem si, a to pro mě bylo naprosto klíčové. A teď už se každé této šance snažím chopit a využít ji na 110 procent.

S kým ze sparťanské kabiny si nejvíce rozumíte?
Všichni kluci z naší kabiny jsou v pohodě, vycházíme spolu na výbornou a panuje tu výborná atmosféra. Ale kdybych měl někoho zmínit, tak asi nejvíce si rozumím s Patrikem Prymulou a Davidem Vitouchem, jsou to přeci jenom kluci v mém věku.

A co starší a zkušenější hráči, dobírají si vás často?
Samozřejmě, kluci si mě dobírají pravidelně. Velice často poslouchám narážky na to, odkud pocházím a rovněž slýchávám různé vtípky na Brno (smích). Ale myslím si, že toto je taková rutina v každém chlapském kolektivu.

Domů se snažím dostat co nejčastěji

Stále jste však rovněž na soupisce prvoligových Litoměřic. Jak nahlížíte na tamní projekt?
Hodnotím to jen a pouze kladně. Za mě je opravdu skvělé, že tu v českém prostředí něco takového pro mladší hráče je, že máme možnost hrát v první lize a tím se postupně rozvíjet a otrkávat v mužském hokeji. Každý odehraný zápas v Litoměřicích mi dává velkou porci zkušeností, a hlavně herní prostor přímo na ledě, který potřebuji ze všeho nejvíce.

Vojtěch Kubinčák, hokejový matador.
Vozí Plzeň, ale neupíjí, chutnají mu jiná piva. Kubinčák ještě nekončí

Nestává se vám někdy, že se o své nominaci na zápas dozvíte jen pár hodin před začátkem?
Je pravdou, že to v posledních dnech mám takové, jak to říct, rozlítané (úsměv). Často teď přejíždím mezi Prahou a Litomeřicemi, ale na druhou stranu jsem ještě dost mladý na to, abych si stěžoval na nějakou únavu. Co se týče nominace, tak o té se dozvídám většinou den dopředu, takže mám určitý čas na nastavení a přípravu.

Jak často se při takhle náročném programu dostanete domů do Brna?
Teď jsem nebyl skoro měsíc doma, ale to je opravdu výjimečná situace. Možná to bude pro někoho znít překvapivě, ale většinou se každý týden alespoň na jeden den domů dostanu. Takže stíhám rovněž i pravidelnou návštěvu rodiny.

Vaše výkony nadchly rovněž trenéra dvacítek Karla Mlejnka. Cítíte z nového týmu naději na nějaký úspěch?
To je těžká otázka. V posledních zápasech se nám ale dařilo, tak budu doufat, že nám tahle forma vydrží co nejdéle. Každopádně každý zápas je jiný, znáte to. Závěrečný turnaj je velice specifický, může se stát cokoliv, takže je dost těžké takhle dopředu říct, jestli máme šanci na úspěch.

Na turnaji v Hodoníně jste smetli jak Finsko, tak i devíti brankami Švédsko.
Ano, to jsou přesně ty zápasy, kde nám to s klukama perfektně sedlo. Je samozřejmě hezké, když se takové zápasy povedou, ale nesmíme to hned brát tak, že když jsme je porazili teď, tak je porazíme i příště. Je potřeba rovněž zmínit fakt, že oběma týmům chyběli na tomto turnaji ti nejlepší hráči. Zkrátka se nenechat unést a pokračovat v dobře rozdělané práci i nadále.

Hokejisté China Golden Dragon.
15:0 na olympiádě? Hokej se bojí trapasu. Čína na elitu zatím nemá

S Buffalem jsem v kontaktu, mají skvělý přístup

Jak s odstupem času vzpomínáte na loňský, pro vás jistě kuriózní draft?
Vzpomínat na to jistě budu až do konce života. Je to něco, o čem sní snad každý mladý hokejista, ale zároveň je třeba říct, že to je jen první krok. Mám před sebou ještě spoustu práce, ale ano, je to určitě velice důležitý mezikrok v dosavadní kariéře.

Draftován jste byl sice až v sedmém kole, ale historie již pamatuje několik hráčů, kteří se i z pozdějších kol odrazili k velké kariéře. Žene vás tato motivace?
Přesně tak. Za příklad si neustále beru Ondru Paláta, se kterým se už nějaký ten pátek znám. Ten byl také draftován v sedmém kole a podívejte se, kde je teď. Hraje v elitní formaci Tampy, která je momentálně asi nejlepším týmem v NHL. Takže přesně tohle, ale i další příklady z historie mě ženou opravdu kupředu.

Byl jste s Buffalem před letošní sezonou v nějakém bližším kontaktu?
V kontaktu jsem s nimi docela často, po každém zápase si společně prohodíme pár zpráv o mých výkonech. A tak jednou za dva týdny mi zavolají a ptají se, jak se mám, jak se cítím, jestli jsem v pohodě a tak dále. Musím říct, že takový přístup a chování je od nich opravdu hezké a moc si toho vážím.

Litvínov - Brno
Litvínovský mantinel dělá z brankářů sněhuláky. Náhoda jak kráva, tvrdí ledař

Vidíte velkou šanci upozornit na sebe právě na blížícím se mistrovství světa juniorů?Určitě to může být další důležitý odrazový můstek v kariéře. Myslím si, že šanci určitě mám, ale stejně jako ve Spartě bude záležet jenom na mně, jestli si svými výkony řeknu o místo ve finální nominaci. Avšak pevně věřím, že ano. A pak už se může stát cokoliv, že ano (úsměv).

Loučit se titulem? Bylo by to hezké

Dva roky jste strávil v akademii trenéra Pytlíka ve Žďáru nad Sázavou. Lze říct, že šlo o klíčový okamžik kariéry?
Myslím si, že tento krok mě opravdu hodně posunul, jak po hokejové, tak rovněž mentální stránce. Kromě náročných tréninků a tvrdé přípravy jsem se musel mimo jiné začít starat sám o sebe a fungovat jako dospělý člověk. V akademii jsem za ten rok a půl nesmírně vyspěl a věřím, že to byly právě moje tamější výkony, co vedlo k postupnému zájmu Sparty.

Mimo hokejový led vás pojí blízké přátelství s obráncem Radkem Gudasem. Hovořili jste spolu po úspěšném draftu?
Ano, Radko mi po draftu psal a moc mi gratuloval. Bylo to od něho hezký a dodnes si toho vážím. Je to opravdu skvělý chlap a kamarád.

Stanislav Svozil a Martin Ryšavý
Tvrdý chleba za mořem. Svozil, Myšák, Škarek a spol. se rvou o místo v NHL

Zůstává u vás stále stejný sen, tedy probojovat se do zámořské NHL?
Určitě. Jsem přesvědčený, že o tom zahrát si NHL sní snad úplně každý hokejista, ale jak už jsem říkal dříve, je to ještě stále hodně dlouhá a těžká cesta, kterou si musím postupně vybojovat. Ale jsem odhodlaný pro to udělat úplně všechno.

Ale asi by bylo dobré si na rozloučenou přibalit i zlatou medaili z extraligy, že?
(smích) To určitě. Je těžké o tom mluvit takhle na začátku sezony, ale bez pochyby by to bylo moc hezké, obzvlášť v mém věku. Sparta se netají tím, že je týmem s těmi nejvyššími ambicemi, tak uvidíme, jak se takhle sezona vyvrbí a co nabídne.