Ještě před deseti lety patřily souboje hokejistů Slavie a Karlových Varů k ozdobám extraligy. Dnes začíná semifinále 1. ligy, v němž se tito soupeři utkají o možnost utkat se v baráži o návrat mezi českou hokejovou elitu.

Slavia - Karlovy Vary. Infografika.

Favoritem jsou Vary 

Západočeši vyhráli s přehledem základní část, ale boj o postup je pro ně po loňském sestupu novinkou. Slávisté o něj bojují již tři roky a vědí, jak psychicky i fyzicky náročné tato část sezony je.

„Baráž je náš cíl od začátku sezony, ale nejdříve musíme mít čtyři vítězství se Slavií. Dokud je nebudeme mít, tak nemá cenu se o tom bavit,“ ví asistent karlovarského trenéra Tomáš Mariška.

Zatímco pro karlovarské hokejisty je postup do další části sezony povinností, slávisté si svůj cíl splnili už tím, že se dostali mezi nejlepší čtyřku soutěže.

Slavia bude bojovat 

„Tým je poskládaný, abychom měli na všech postech kvalitu, a je podporovaný výbornými výkony obou gólmanů. Semifinále bude náročné, ale my zatneme síly a zadarmo kůži nedáme,“ vzkazuje na západ Čech slávistický kouč Milan Razým.

Oba soupeři za sebou mají nejkratší možné čtvrtfinále, své rivaly vyřadili 4:0 na zápasy a tak půjdou do boje v plné síle. A to i přesto, že kabinou Pražanů se v minulých dnech prohnala chřipková epidemie, která postihla také brankářskou jedničku Frodla.

Soupeři si nedají nic zadarmo 

Právě gólmani budou hrát v semifinále klíčovou roli. „Vary mají nejlepšího gólmana ligy a dva skvělé slovinské obránce, kteří hráli na olympiádě. To mluví samo za sebe,“ přiznává Razým. „Slavia má hodně urostlých hráčů silově dobře vybavených. Její hra je velice agresivní, takže očekáváme něco podobného jako ve čtvrtfinále se Vsetínem,“ dodává Mariška.

Soupeři si nedají nic zadarmo, stadiony budou nabité. Tahle série bude určitě stát za to!

Kapitán Karlových Varů VÁCLAV SKUHRAVÝ (39) vypráví: I když je to už dlouho, tak na finále se Slavií vzpomínám rád
Posledním pamětníkem na soupisce karlovarské Energie, který si pamatuje takzvané „zlaté časy“, je Václav Skuhravý. Kapitán týmu a zkušený harcovník měl na prsou velké písmeno „C“ jak v dobách, kdy se hrálo finále, tak i v loňské sezoně, kdy HC Energie po dvaceti letech opustila extraligu.

Václave, na úvod malá kontrolní otázka. Je v současné Slavii ještě někdo, kdo stejně jako vy pamatuje mistrovské sezony z let 2008 a 2009?Co tak pátrám v paměti, tak ve Slavii byli tenkrát Honza Novák a Pavel Kolařík, jinak asi už nikdo jiný.

A jak na tato zlatá léta vzpomínáte?
Vzpomínám na to moc rád. Je to deset a devět let. Jednou jsme sérii vyhráli a určitě to byl pro karlovarský hokej ten největší úspěch.

Kdo byl tím hlavním strůjcem mistrovského titulu?
Celkově jsme hráli výborně jako tým. Neřekl bych, že by někdo vynikal. Měli jsme vyrovnaný tým v té době a zápasy mohl rozhodnout kdokoliv.

Vracejí je se vám vzpomínky na předchozí série a berete semifinále se Slavií nějak prestižněji?
Ani ne. Pouze když se mě novináři na to ptají, tak začnu pátrat v paměti. Jsem tu jediným pamětníkem. A prestižněji to neberu. Je to jiná soutěž a přeci nám jde o úplně něco jiného, než tomu bylo v minulých dobách.

Před devíti deseti lety jste spolu hráli o tituly a teď jen semifinále první ligy…
Je to smutné, ale teď máme před sebou novou výzvu. Pokusíme se sérii se Slavií vyhrát, probít se do baráže a tam vrátit Karlovy Vary zpět do extraligy. 

Co zapříčinilo pád do nižších pater kromě finanční situace? Nemohlo to také být rozpadem kádru, který se nepodařilo lépe doplnit?
Pár kluků po mistrovské sezoně odešlo, ale veliká většina týmu zůstala pohromadě. Na Slavii to bylo to samé. Bylo to podle mého jen ohledně financí. Před lety se hodně investovalo a kdejaká stavební firma podporovala hokej. Na Slavii chodilo více fanoušků než na Spartu, a když se na to člověk podívá dnes, tak na play-off přišlo do Edenu nějakých čtrnáct set diváků. U nás to bylo 2700. Když hraje dnes doma Sparta, tak do O2 areny přijde nějakých deset tisíc. I v tom je rozdíl.

Máte nějakou speciální motivaci? Už nejste junákem…
Motivaci mám od konce loňské sezony, kdy jsme sestoupili. Řekli jsme si, že chceme postoupit zpátky hned ten první rok, když je ještě kádr pohromadě.

Výhled na příští rok… Co bude pak?
To ještě nevím. To je zatím ještě daleko.

Nepřemýšlíte ani nad tím, že budete jednou stát na střídačce, ale o jednu řadu dál?
Jak už jsme řekl, je to daleko. Teď je před námi Slavie a plně se soustředíme na sérii s ní a na první utkání. Teď nemá cenu koukat na to, co bude po sezoně.

/JAN ČECH/ 

Na deset let staré souboje s Karlovými Vary vzpomíná PAVEL KOLAŘÍK (45):Nešlo jen o titul, pro klub to byla celkově krásná doba
Letošní sezonu odstartoval jako nejstarší hráč WSM ligy, než do Kladna v lednu zamířil Jaromír Jágr. V pětačtyřiceti letech patří Pavel Kolařík k legendám Slavie a taky k symbolům její úspěšné doby. Ta je však nenávratně pryč, proto by se zkušený obránce ve své pravděpodobně poslední sezoně v klubu rád podílel na návratu do nejvyšších pater českého hokeje. K tomu je třeba v první řadě přejít přes semifinálového soupeře z Karlových Varů, kterého před deseti lety porazili sešívaní v extraligovém finále. Veterán Kolařík si s drobnou pomocí vzpomněl i na pamětníky série. „Určitě Honza Novák a z Varů Václav Skuhravý. Ještě někdo od nás? Tak to bude Jirka Drtina,“ trefil se bek se zkušenostmi z NHL.

Vrátily se vám vzpomínky na finálové série s Karlovými Vary, když jste se dozvěděl, že se potkáte v semifinále?
Ani ne. (usměje se) Oba týmy jsou v trochu jiné pozici a už je to pár let zpátky. Nix extra se mi nevybavilo.

Každopádně na úspěšný rok jistě rád vzpomínáte, ne?
Byla to celkově krásná doba, nejen sezona, ve které jsme získali titul. Tehdy jsme je porazili a další ročník jsme s nimi prohráli. 

Máte nějakou konkrétní speciální vzpomínku na vyhrané finále?

Každý titul je krásný a hezky se na něj vzpomíná. Spíš si ale vybavuji první titul, poprvé to je totiž vždycky hezčí.

Sešla se ve zmiňovaných sezonách nejlepší sestava?
Byl to určitě jeden z nejlepších týmů, za který jsem hrál. V té době měli všichni fazonu, dařilo se a bylo to skvělé. Ale kvalita se držela už někdy od roku 2002, hráli jsme na vysoké úrovni celou dobu.

Kdo byl při posledním slávistickém úspěchu hlavním tahounem?
Měli jsme výborného gólmana Adama Svobodu, ten nás držel celou sezonu a potvrdil formu i v play-off.

Zároveň na lavičce stál Vladimír Růžička…
Jasně. To byla autorita, všechno bylo podle něj a tenkrát to dobře fungovalo.

Od té doby však Slavia klesala, až spadla do první ligy. Nebyl to pro klub tak trochu začátek konce a cena za úspěch?
Nevidím to jako začátek úpadku. Šli jsme postupně dolů a čekali, že se to zlepší, ale už jsme se nezvedli.

Drží vás na ledě právě motivace vrátit klub, kam patří?
Samozřejmě. Kvůli tomu jsem vždy podepsal na další rok. Chtěl bych Slavii pomoct zpět do extraligy.

Je to váš poslední pokus ve Slavii?
Na devětadevadesát procent mě už nic nepřesvědčí pokračovat.

Ani v Kobře, kde občas hrajete na střídavé starty?
Ta je ještě možná ve hře.

/MICHAL SEDLÁK/