„Kdybych se bál, nemůžu ani sejít ze schodů,“ podotkl 23letý útočník San Jose. A tak doma nechal chrániče, vzal hokejku a vyrazil na finále do Prahy. „Ještě teď mě bolí lýtka,“ usmál se Hertl, který ještě před zápasem musel běhat. „Měl jsem napsaný trénink.“

Na vítěze čekalo lákadlo 

O co šlo? Urban Buly si dalo za cíl vrátit hokej ke kořenům: hráči nepotřebují nic než zápal a vlastní tým. A týmů bylo dost. Na vítěze totiž čekalo lákadlo: právě střetnutí proti Hertlovi a spol. (v mužstvu měl třeba Jakuba Krejčíka, reprezentačního obránce).

„Takhle vysokou úroveň jsem nečekal,“ řekl zborcený potem, když se mohl konečně posadit. A další aktéři mu přizvukovali. Třeba Lukáš Sedlák, další hráč NHL z Columbusu: „Jako malý jsem hrával také na plácku s tenisákem, ale to už je doba. Tady jsou kluci, co hrají hokejbal.“ Pravda, ostatně z trofeje se radoval tým s názvem Mistři hokejbalu. Hertl rozdal pár podpisů a šel znovu trénovat. „Už se těším na led,“ dodal.