Se statistikami, které čerpal ze svých analýz, se mu to dařilo tak dobře, že si ho všimli Josef Jandač a Jiří Kalous. Tomáš Vrábel tak začal pracovat jako analytik národního týmu a Sparty.

Jak jste se dostal k hokejovým analýzám?
Zaujalo mě to, když jsem pracoval jako novinář. Občas se dostáváte do pozic, kdy se neshodnete se s trenérem na projevu týmu nebo hráče. Kouč je autorita. Vnímal jsem, že bitevní pole není rovné a zároveň jsem chtěl být co nejobjektivnější, což čísla jsou. Pokud jde o jasně definovatelné věci, je to silný argument. Mám k tomu ale jeden oblíbený citát: „Analytika není všechno, ale když analytik něco říká, je o tom zatraceně přesvědčený.“

Jak vypadá vaše práce?
Máme předem dané věci, které je třeba sledovat. Během zápasu si značkuji různé situace. Už o přestávce můžu dát trenérům informace, jak si vedeme v některých oblastech v porovnání se soupeřem, jak si vedou hlavně obranné dvojice či útočné trojice. Po zápase pak dostanu záznam utkání a pracuji na situacích, které nejsem schopný při hře stíhat.

Co tedy sledujete při zápase?
Kolik má střel soupeř a kolik náš tým, když je určitý hráč nebo formace na ledě. Mohu trenérům říct, jak jsme aktivní, jakou máme úspěšnost při přechodech pásem, kde se hra odehrává víc… Trenéři mohou reagovat, ale vzorek z jedné třetiny je zanedbatelný, z týmového hlediska to ale může pomoct k úpravě taktiky.

Trvá dlouho udělat analýzu jednoho zápasu?
Ze začátku třeba osm a víc hodin. Nechal jsem si ale vyvinout software na míru, čímž se doba zkrátila, takže jsem zas přidal spoustu dalších věcí. Reporty dělám vždy hned po utkání, někdy je odevzdám v šest ráno, někdy ve tři.

Je český hokej v této oblasti pozadu?
Nechci hodnotit jiné týmy, pokud nemají analytika. Za sebe říkám, že je to jednoznačně prospěšná věc. Pokud se trenéři dohadují o pozici hráči XY, můžete se opřít o údaje, jak je dobrý v rozehrávce, v zakončení a dalších aspektech.

V NHL jsou každopádně napřed, že?
V zámoří těží z toho, že mají detailně rozpracované zápisy o utkání. U každé situace je, kdo byl na ledě, jaká byla například i vzdálenost střely. Takže jen vymysleli programy, jak to dát do užitečných čísel. My si vše sbíráme sami, jinak bychom byli o několik světelných let dál.

Je Corsi základní stavební kámen rozšířených statistik?
Kritici pokročilých statistik se kolem něj točí, ale kdybych si vzal Corsi a šel za hráčem, ať s tím něco dělá, klepal by si na čelo, což bych se nedivil. Na druhou stranu Corsi nevzniklo jen tak. Zjistilo se, že vítězné týmy ho mají vysoké. Hledají se tak statistiky, které mají význam a opouštějí ty, které nám o hře nic neřeknou. O tom je celá analytika. Corsi je tak jeden důležitý dílek skládačky a dá se říct základní stavební kámen.

Jaké statistiky je třeba ještě sledovat?
Například produkce střel na šedesát minut je důležitý údaj. Smaže se rozdíl v ice timu. Nemůžete chtít po hráči, co je na ledě méně, aby měl stejný počet střel jako ten, co hraje více. Je to stejný přepočet jako spotřeba paliva v autě na sto kilometrů. Přepočítává se tak i produktivita. Další údaje jsou pozice zakončení, přechody pásem a podobně.

Které statistiky jsou naopak zbytečné?
Nechci říct, že jsou zbytečné, ale je třeba zjistit, co vám říkají. Třeba hodně hitů a bloků mívají týmy, co nejsou na puku. Zajímavá kategorie je i celkový počet ztrát. Řekli byste, že nejvíc jich budou mít „nemotorové”, ale v NHL jsou to Karlsson a Burns. Vychází to z jejich hry. Jsou na puku, vytvářejí šance, hrají docela riskantně, dostávají vysoký ice time. Podle absolutního počtu ztrát nemůžete hráče kritizovat.

O využití analytických dat ve sportu je film Moneyball, kde manažer baseballu složí skvělý tým z „odpadlíků“ podle statistik. Je něco podobného možné v hokeji?
Předně, jsou to úplně jiné sporty. Ale ano, pokud mám dostatečný vzorek, z programu si mohu vyjet i nejvhodnější sestavu. Je ale třeba dbát na další věci, software vám nic nezaručí. Je to guláš, který se musí smíchat. Můžu mít hráče, který dobře vyváží puk, má vysokou úspěšnost, ale v ofenzivě nemá drajv, nevytváří šance, ani se do nich nedostává. Co s ním uděláte? Můžete ho dát do prvních útoků, aby pomáhal ofenzivním esům nebo ho dát do čtvrté řady, aby vyvážel puk, získával pásmo pro vyšší lajnu a nehrálo se kolem naší branky. Je to alchymie. V tom je baseball jednodušší.