Zimostráz či vřesovec. Noví otužilci do zahrady se vybírají s láskou a péčí

Začněme truhlíky. Jestli existuje rostlina, která při trošce péče bude váš parapet nebo lodžii zdobit svými kvítky od podzimu až do jara, je to vřesovec. Patří mezi nejodolnější trvalky pro balkony, okna a terasy. Potěší vás bílými, žlutými, růžovými či červenými, někdy také zelenými květy. Při pěstování na zahradě se spokojí s obyčejnou zahradní půdou s příměsí rašeliny.

Pokud budete pěstovat vřesovec v truhlíku, na dno nasypejte drenážní vrstvu z keramzitu, štěrku nebo z oblázků a doplňte rašelinový substrát. Vřesovci bude svědčit stanoviště s přílivem slunečních paprsků a zvládne, když občas zapomenete na pravidelnou zálivku. Pokud chcete pestrost svého truhlíku ještě prodloužit, osázejte jej vřesovcem a vřesem.

Skleník, nebo zelený obývák? Před stavbou je důležité zvážit více věcí

Obě spřízněné rostliny vypadají podobně a mají i podobné nároky na umístění a péči. Vřes, který má metličkovitě větvené výhony s jehlicovitými listy, kvete už od konce léta do pozdního podzimu a mrazuvzdorný vřesovec si květy uchová až do jara. Ve stejné nádobě se dobře snášejí třeba s břečťanem.

Chcete-li, aby váš vřes vydržel v kondici po celou zimu, je nejlepší ho do nádob vysázet na podzim. Dopřejte mu směs rašeliny a písku, tedy půdu, která bude kyselá, lehčí a dobře propustná. Pokud budete jednotlivé keříky sesazovat dohromady, nechte jim víc místa. Prostor mezi nimi lze vysypat například mulčovací kůrou. Vřes se vám za péči odvděčí, někdy je totiž schopný kvést i uprostřed zimy.

Jeho latinské jméno Calluna pochází ze starořečtiny, prý se tak označovaly pomůcky pro metení. Z větviček vřesu se vyráběly smetáky a košťátka. Když si koupíte rostlinu s bílými květy, zaručeně vám nejen na balkon přinese štěstí.

Se zaručenou radou, jak rozeznat vřesovec od vřesu, to bude horší. První doporučení vyžaduje ostrý zrak. Při detailním pohledu zblízka totiž uvidíte, že květ vřesu je složený z pěti malých lístků a koruna je rozdělena do samostatných lístků, zatímco květ vřesovce se skládá obvykle jenom ze čtyř lístků, které bývají srostlé v trubkovitý nebo džbánkovitý květ.

Matoucí je také lidové označování vřesu jménem erika, neboť erica je taky latinské pojmenování vřesovce. Když v zahradnictví v případě pochyb nebo zapomenutých brýlí sáhnete po květináči s bohatšími a výraznějšími květy, které pokrývají celý keřík, v ruce s největší pravděpodobností držíte nádobku s vřesovcem.

Poznávacím znamením vřesu zase bývají dobře viditelné zelené jehlicové lístky. Pokud je budete chtít pěstovat na zahradě, ideální je místo s dostatkem slunečního svitu. S polostínem si lépe poradí vřes. Jejich stanoviště často neměňte, vřesu ani vřesovci přesazování nesvědčí. Počkejte pár let, až zakoření.

Stromy na terase: základem úspěchu je správná odrůda a vhodné stanoviště

Mezi další kandidáty pro osázení zimního truhlíku patří okrasná kapusta, zelí či drátovec neboli krásnohlávek. Tuhle letničku, která připomíná stříbrnou drátěnku, mráz sice zahubí, ale bude vypadat jako živá. Než načne mrznout, vyžaduje občasnou zálivku, po vymrznutí už se o ni nemusíte starat vůbec.

Do truhlíku na chráněných balkonech či lodžiích můžete vysázet i další rostliny s větší šancí na úspěšné přezimování, jako jsou například cesmíny, mini chryzantémy, macešky, brsleny, hebe nebo libavky. Nebo zkuste do pěstební nádoby umístit kostru ze zimostrázu, droboučkých jehličnanů či skalníku a k nim v zimě zapíchat okrasné větvičky a plody. Invenci se meze nekladou.

Nezapomeňte, že stálezelené rostliny potřebují zálivku i během zimy. Na světlém a teplém místě dejte více vody, zalévejte každý týden, v chladnu a temnu jen maličko, někdy postačí jednou za tři týdny. Přebytečnou vodu vylévejte. Pokud používáte samozavlažovací truhlík, měl by být zásobník pro vodu před příchodem mrazů prázdný.

Zelené lístky, barevné plody

Mrazuvzdorných rostlin, které v zimním období zkrášlí venkovní nádoby květy i plody, není mnoho. Přesto jich v nabídkách zahradnictví několik najdete. Patří k nim například skimie japonská. Má krásně zelené lesklé listy, které jsou ozdobné samy o sobě, přidejte bohaté květenství bělorůžových lat a nakonec záplavu jasně červených bobulí, které rostlinu zdobí od podzimu do jara.

Pečovat o tento dlouhověký keř, který roste pomalu a nezabere příliš mnoho místa, zvládne i začátečník. Mějte však na paměti, že jde o rostlinu dvoudomou, budete proto potřebovat jednu samčí a dvě až tři samičí, jinak se v zimě nedočkáte karmínových plodových kuliček. Vyberte stanoviště v polostínu, nejlépe blíž ke stěně domu.

Skimii svědčí mírně kyselé prostředí, při sázení do nádoby proto do zahradnického substrátu přidejte několik lopatek čisté rašeliny. Při předpovědi silnějších mrazů skimii zakryjte netkanou textilií.

Brusinky připomínají plody libavky polehlé, které zdobí keřík od podzimu do jara. Když je ochutnají vaše děti, škodit jim nebudou, naopak. Jsou totiž léčivé. Tenhle stálezelený půdopokryvný keřík bude potřebovat substrát pro kyselomilné rostliny.

Zahradní techniku je třeba správně zazimovat. Neudělejte zbytečné chyby

Další atraktivní volbou pro zimní období je cesmína, neopadavý listnatý keř se zelenými nebo žlutozelenými listy, jehož červené bobule osvěží pošmourné zimní dny.

Našimi předky oblíbený krušpánek neboli zimostráz bude se svými drobnými lesklými kožovitými lístky ideálním kandidátem pro pěstování ve venkovních nádobách, třeba ve formě bonsaje, protože dobře snáší pravidelný řez. Dopřejte mu propustnou, lehce vápenitou půdu a najděte místo v polostínu. Aby zvládl mrazy, postavte květník do větší nádoby, prostor mezi oběma květináči vyplňte třeba drceným polystyrenem a rostlinu přemístěte na chráněné místo.

Vděčné a nenáročné jsou okrasné trávy, které se pěkně vyjímají na lodžii či terase. Do nádoby se hodí třeba půvabná kostřava, která nenaroste do velké výšky. Vyberte jí dostatečně široký květináč, aby se mohla rozrůstat a vytvořit zdravý kořenový systém. Do půdy přimíchejte směs kompostu a perlitu.

Stálice z jehličí

Konifery jsou dalšími pohlednými a především odolnými kandidáty pro pěstování ve venkovních nádobách, protože jsou pokryté vrstvou vosku, která je chrání před dehydratací. Nejrozšířenějšími kultivary jsou smrk, borovice, túje, jedle a jalovec, jako konifery se však vyskytují i modříny, tisy, cedry a sekvojovce.

Pokud dostanou dostatek živin, světla i vláhy a budete se o ně pravidelně starat, budou vám dělat radost dlouhá léta. Většině druhů se lépe daří na slunných či polostinných stanovištích, ale zvládnou i stín. Výhradně stín vyžaduje jenom tis. Při pěstování v nádobě je potřeba zajistit vydatný přísun živin, které rostliny spotřebovávají rychleji.

Totéž platí i pro zavlažování, je však třeba dát pozor na přelévání, které rostlině rovněž neprospívá. Nádoba musí být dostatečně velká a vyžaduje funkční drenáž, která odvede přebytečnou vodu. Drenážní vrstva se zpravidla vytvoří z jílovito-písčitých granulí, ekologického štěrku nebo perlitu.

Venku, a přece doma. Tipy, jak si vylepšit domov

Obvykle se jehličnany pro nádobové pěstování sázejí na podzim. Prvním rokem chraňte květník zateplením ze slámy, juty nebo bublinkové fólie, aby kořenový bal nepromrzal. Jehličnany musíte během zimy zalévat, stoupne-li teplota vzduchu nad nulu.

Signálem, že vaše borovička žízní, bývá lokální hnědnutí. Příčinou však může být také nedostatek světla a vzduchu. Pomoci lze správným, ale opatrný řezem, příliš radikální řez dokáže udělat pravý opak. Dalším důvodem může být kořenová hniloba, škůdci nebo houby.

Příjemně působí kombinace jehličnanů s netřesky, vřesy nebo červenoplodou libavkou. Velké rostliny můžete doplnit skalníky, cesmínou, brslenem nebo mahonií cesmínolistou.

Doporučení na konec

Pro všechny mrazuvzdorné rostliny platí, že je musíte zalévat i přes zimu, jinak je mráz vysuší. Pokud je to možné, přemístěte své zelené krásky na více krytá a stinná stanoviště, abyste zabránili vysychání půdy. Postarejte se také o izolaci nádob. Stěny květináče lze zevnitř vyložit vrstvou polystyrenu. Zvláště vhodné jsou k tomu rohové nádoby.

Spoustu starostí si ušetříte, když už při nákupu pořídíte nádoby z mrazuodolných materiálů, jakým je třeba sklolaminát. Proti promrzání květináče odspodu pomáhá též polystyrenová deska, na kterou květináč umístíte. Zima proniká ze všech stran, není od věci zabalit květináč také zvenku do propustných a prodyšných materiálů, jako je pytlovina, juta nebo chvojí.

Konec letnění. Při zazimování rostlin pozor na teplotu i průvan

Pozor na výkyvy teplot na zasklených lodžiích orientovaných na jih či západ. S přílivem slunečních paprsků během dne teplota stoupá závratně do výšky, v zimě rychle klesne pod nulu. Vyberte rostliny, které tyhle výkyvy zvládnou, třeba právě jehličnany nebo vřesovce. I ony však potřebují dostatečné větrání.

Kopřiva a mráz

Platí opravdu, že mráz kopřivu nespálí? Jen zpola. Vyšší nadzemní část rostliny mráz zničí. Kopřiva ale přežije u kořenů a obráží vlastně v průběhu celé zimy. Můžete si tak i v lednu nebo v únoru natrhat čerstvé mladé lístečky. Jak sleze sníh, začne se kopřiva zelenat.

Autor: (ml)