"Když jsem byla malým mlcáskem, strávila jsem hodně času u své babičky, která žila v krásném Mlcáskově, v mlcáskovém domečku a u něj měla zahrádku. Kolem celé zahrádky byl krásný dřevěný plot, po kterém se plazil hrachor modrý.

"A babičko, hrášek je přece zelený a ne modrý," řekla důležitě Růžovinka. "Ne hrášek, ale hrachor, taková krásná modře kvetoucí kytička to je," řekla babička Šedivinka. A úplně vzadu stála veliká rozsochatá třešeň a pak byla zahrádka plná upravených záhonků.

Měsíc
Mlcáskové. Kapitola 2: Modrouškovy sny

Na záhoncích babička pěstovala hrášek, mrkvičku, celer, petrželku, salát a taky tam pěstovala spoustu nádherných květin. Kvetly tam mečíky, slunečnice, jiřiny a slaměnky. "Sláma přece nekvete, babi," divil se zase pro změnu Modroušek. "No, slaměnka je jediná kytička, která je krásná právě až když uschne."

"Jedno však v zahrádce i v domečku chybělo,nebyla tam žádná voda. A tak vodu na zalévání chytala…" "Babíííí, jak se chytá voda?" "Na udici jako rybičky?" skočil Modroušek do řeči babičce. "Ty jsi ale mlcás, Modrouši," smála se mu Růžovinka. "No, chytala vodu tak, že když pršelo, tak napršelo do připravených sudů, víš, Modroušku?"

Babička pohladila Modrouška po hlavičce a pokračovala ve vyprávění. "Pro vodu na pití a na vaření se chodilo ke studánce. Jednou když jsme šli s mlcastrýčkem, bratrem mojí babičky, pro vodu, tak jsem mu do ní hodila hrst trávy. Panečku, ten se ale zlobil." "Jéé, babííí, ty jsi taky zlobila?" honem se zvědavě zeptala Růžovinka.

O Žlutěnce
Speciál Deníku: Pište pohádky

"No, bylo to ode mě ošklivé, ale mlcastrejda byl hodný; a víte co, mlcásci? On nosil krásné klobouky a měl jich opravdu hodně. A představte si, že pod každým kloboukem, které měl vzorně uloženy ve skříni, měl schovanou nějakou mlcačokoládíčku."

"Babííí, tak my chceme taky mlcačokoládíčku, kdepak má ten mlcastrejda kloboučky?" volali oba mlcásci společně. "Víte co, mlcásci, venku přestalo pršet a tak se půjdeme podívat do zahrádky, jestli nám už dozrály jahůdky."

A tak se Růžovinka s Modrouškem vyřítili do zahrádky a předháněli se, kdo najde víc čerstvých jahůdek. Házeli si je jen tak neumyté do pusinky, protože takhle byly úplně, ale úplně nejlepší.

Pohádkový příběh Mlcáskové nám do našeho speciálu Pište pohádky zaslala paní Žofie Zejdová. Hlavní hrdinové příběhů jsou Modroušek a Růžovinka Mlcáskové.

Mlcáskové jsou vlastně barevné tkaničky z bot, které si žijí ve svém mlcáskovém světě. „Kdysi jsme tento pohádkový svět vymysleli s mou dcerou a teď do něj chci pozvat nejen svého vnoučka Toníčka, ale i všechny ostatní děti,“ vysvětluje Žofie Zejdová.

V příštím díle se dozvíte, jak Modrouška bolel zoubek a co za hloupost vymyslela Růžovinka. O Mlcáscích si s dětmi na našem webu můžete číst zase zítra!

Autor: Žofie Zejdová