Chtělo by se říct, že Dukla Praha je pohárovým mužstvem. V tabulce domácí extraligy je průběžně až čtvrtá. V kádru má ale zkušené hráče, kteří umějí zabojovat, ostatní podržet a strhnout i tam, kde hluční fanoušci ženou dopředu jejich protivníka.

„Odolali jsme úvodnímu náporu domácích. V první půli se hrála oboustranně tempo házená,“ vyprávěl trenér Pražanů Michal Tonar. Pak Duklu, respektive její oporu brankáře Tomáše Petržalu, postihla nepříjemnost, když inkasoval prudkou ránu do obličeje.

Thun v závěru panikařil

„Asi dvacet minut byl mimo hru. Musel si ledovat oko, protože špatně viděl,“ popsal nelehké chvíle sportovní ředitel HC Dukla Praha Daniel Čurda. Ostřílený gólman se však po přestávce mezi tři tyče vrátil a až do konce skvěle plnil svou funkci.

„I když jsme dostali osmatřicet gólů, obrana fungovala proti kvalitním švýcarským spojkám výborně. To jsme poznali už v prvním utkání, a proto jsme v určitých momentech změnili taktiku. Zafungovalo to,“ těšilo kouče.

A k tomu ještě jedna okolnost. „Když jsme byli trpěliví v útoku, Wacker jsme přehrávali. V součtu skóre z obou zápasů nikdy nevedli o víc než gól. Dařilo se nám proměňovat šance i v konci zápasu, kdy šlo do tuhého. Tam už na nich byla vidět nervozita. Začali trochu panikařit, čímž nám situaci ulehčili,“ líčil rozhodující okamžiky.

Tomáš Petržala příkladem

„Musím manšaft pochválit. Kluci zaslouží totální absolutorium. Předváděl super házenou. Bylo to šedesát minut tvrdě odmakané práce a mimořádný výkon,“ chválil Čurda.

Před odvetou se na poradě dohodlo, aby se každý pokusil obětovat a na hřišti odvedl to, co v něm v daný moment bude. „Myslím, že to všichni dokázali,“ pokračoval funkcionář.

„Příkladem může být právě Tomáš Petržala, protože když se vrátil do branky, bylo to strašně znát. Hráči Thunu znervózněli. I když nebyl v pohodě, šel klukům pomoct. Za to si zaslouží uznání. Ostatní mu pak pomohli tím, že extrémně zabrali v útoku. Jsem na všechny strašně hrdej.“

Dukla postoupila v EHF European Cupu mezi nejlepší osmičku. Probít se do čtvrtfinále se Pražanům v novodobé historii podařilo potřetí. Před dvěma lety a v roce 2016, kdy se dostali dokonce do semifinále.

Umění vzepřít se osudu

"Je to velký úspěch. Dokážeme se vypořádat s týmy, které pracují s vyšším rozpočtem. Jejich zázemí je někde jinde než naše. Určitě by stálo za úvahu, pokusit se s našimi podmínkami nějak pohnout a vylepšit je. Pak bychom pomýšlet i výš,“ přemítal Čurda.

Zvláštním úkazem je v této souvislosti skutečnost, že všichni pohároví soupeři Dukly z této sezony, nastupovali proti Pražanům s vědomím a sebevědomím, že je vyřadí. Jenže Dukla se pokaždé vzepřela osudu.

„Islanďané dokonce kývli na to, že oba zápasy sehrají v Praze. Tím dávali jasně najevo, že půjdou dál. Jenže všichni si na nás vylámali zuby. Naopak jsme to byli my, kdo diktoval tempo a další kolo jsme si vybojovali. Tohle pro naše hráče obrovská odměna.