V sezoně 2016/17 získal nyní osmatřicetiletý brankář ještě titul a pak i dva bronzy. Poslední před čtyřmi roky a pak už nic. Loni a letos přišlo vyřazení ve čtvrtfinále play-off. A nebýt v elitní čtyřce, to se těžko kouše.

„Naše výkony nejsou ideální, ale co jsem pochopil, i když to nikdo naplno neřekl, tak Dukla změnila svou filozofii. Hlavní je vychovávat juniorské reprezentanty a dávat jim co největší prostor. S tím není úplně snadné skloubit boj o nejvyšší příčky,“ řekl Petržala v rozhovoru s Deníkem.

Co bylo příčinou předčasného vyřazení, i když se Dukla nepřihlásila do evropských pohárů a měla být na play-off lépe připravená než před rokem?

Mělo nám to pomoci, jenže na play-off přišla veliká marodka. Na vyřazení jsme si ale zadělali sami tím, že jsme neuhráli první čtyřku. A proč jsme v této sezoně nehráli Evropu? Tak o tom jsem slyšel několik teorií.

Povídejte…

Když se místo boje o medaile ocitnete ve skupině o páté místo, je to pro hráče, kteří mají něco za sebou, strašný. Přitom před rokem nám bylo řečeno, že pokud chceme do evropských pohárů, musíme páté místo uhrát. Nakonec jsme ho vybojovali, ale Dukla se do poháru nepřihlásila. Co k tomu dodat?

Dukla má kádr složený převážně z mladých házenkářů. Má za těchto okolností na mezinárodní konfrontaci?

Jsou tady talentovaní kluci, kteří mají velký potenciál. Evropský pohár by takovému mužstvu slušel. Samozřejmě je náročný hrát dvě soutěže. Zažili jsme to před rokem, kdy se zápasy nakumulovaly a došly nám síly. Ale obecně - co si za roky pamatuju - tak nám hlavně na podzim postup přes silné pohárové soupeře pomohl odrazit se k lepší hře a výsledkům doma. Nejsem zastáncem sezony bez pohárové Evropy, ale přišlo takové rozhodnutí.

Chybí Dukle zkušenost, když sází vesměs na mladíky?

Jedním z důvodů je to, že kádr není dostatečně široký. Kluci přicházejí z dorostu a juniorů, kde vyhrávali velkým rozdílem. Hrají málo těžkých zápasů, a proto přechod do mužské kategorie není úplně ideální. Naopak za dobrý krok považuju vstup Dukly B do druhé nejvyšší soutěže, v níž se nováčci mohou dobře rozehrát a prosadit.

Máte za sebou osmnáct let v Dukle, chcete ještě pokračovat, nebo přemýšlíte, co dál?

Bude se o tom ještě jednat. Tahle kapitola není úplně uzavřená, ale z pozice brankářské jedničky je letošní sezona moje poslední. Roli v tom hrají i určité zdravotní důvody, ale ono není snadné věčně snášet tlak. Myslím, že za osmnáct let jsem toho pro Duklu odvedl docela dost. Jenže se najdou lidé, kteří čekají na každé zaváhání, aby mohli argumentovat, že ten Petržala chytá blbě. Dojde ke změně, ale teprve se ukáže, jestli to bude v rámci klubu, nebo z něj odejdu.

Vaše aktivity obnáší i působení na základních školách. Můžete prozradit, o co se jedná?

Třikrát v týdnu mám na starost tělocvik na prvním stupni. Jedná se o projekt Trenéři do škol. Každý měsíc jsem v jiné škole, přičemž se v každé střídá celý rok deset sportů, s nimiž sportovci školáky seznamují. Po házené přijde třeba atletika, fotbal, hokejbal, karate atd. Mým úkolem je děti seznámit se základy miniházené. Účastním se toho už čtyři roky a musím říct, že se mi to strašně líbí. U dětí se rozvíjí všestrannost a obohacuje to i mě. Vidím, že to dává smysl.

Pojďme zpátky k Dukle. Nepanovala v ní lepší atmosféra, když funkci sportovního ředitele vykonával Daniel Čurda, který však po minulé sezoně odešel trénovat ženy Slavie?

Ani s ním nebylo všechno ideální, ale bez něj je to horší. Chybí tu. Určitě v přístupu k hráčům a zápasům. Házenou žil na sto procent a takové lidi jsou u mužstva potřeba. Za jeho působení jsme fungovali na profesionálnější úrovni.

Dukle nepomohlo, že nehrála Evropský pohár

To samé se stalo v házenkářské extralize před rokem. Hráči kdysi slavné Dukly Praha vypadli ve čtvrtfinálové sérii s Kopřivnicí a opět nebudou hrát o medaile. Loni měli dukláci v nohách těžké zápasy čtvrtfinále Evropském poháru se silným švédským celkem Alingsaas. Únava proti odpočatému Zubří pak sehrála své. I kvůli tomu se Dukla před touto sezonou do Evropy nepřihlásila. Ale nebylo to nic platné.

Pražané přitom měli proti Kopřivnici na bílou sobotu mečbol. Na domácí palubovce stačilo dotáhnout do vítězného konce jeden zápas, aby se nemuseli vracet k rozhodujícímu pátému duelu na sever Moravy. Jenže k zmrtvýchvstání nedošlo. Kdyby to Dukla uhrála, dala by se sezona hodnotit veskrze kladně. Jenže to nepůjde. Není se na co vymlouvat. Klub se slavnou tradicí, který v roce 1984 dokázal vyhrát tehdy nejprestižnější klubovou soutěž PMEZ, spadl do průměru. Mužstvo bude opět sezonu dohrávat v nezáživné skupině o 5.-8. místo.