2/23 Počet mutlimédií zpět do galerie
Všechny fotky v galerii ×
Popis

Zdroj: Zoo Praha

Do Zoo Praha přicestovali čtyři ďábli medvědovití v roce 2019 přímo z Tasmánie. Na snímku samec ďábla medvědovitého Sumac („Škumpa“), kterého poznáte podle přerušené bílé čáry na hrudníku. Společnost mu v expozici dělají tři samičky.
Popis

Do Zoo Praha přicestovali čtyři ďábli medvědovití v roce 2019 přímo z Tasmánie. Na snímku samec ďábla medvědovitého Sumac („Škumpa“), kterého poznáte podle přerušené bílé čáry na hrudníku. Společnost mu v expozici dělají tři samičky.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Nutmeg („Muškátový oříšek“), nejprůbojnější a nejštíhlejší ze samic poznáte podle bílé náprsenky a pruhu na zadku. Nutmeg je hodně zvídavá, hravá a oproti ostatním asi i nejvíce vzteklá.
Popis

Nutmeg („Muškátový oříšek“), nejprůbojnější a nejštíhlejší ze samic poznáte podle bílé náprsenky a pruhu na zadku. Nutmeg je hodně zvídavá, hravá a oproti ostatním asi i nejvíce vzteklá.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Plachou a odtažitou Aniseed („Anýz“) od ostatních ďáblů odlišuje bílá tečka na zadku a slabá bílá čárka na pravé přední noze a na hrudníku. Nejraději spí sama v boxu, kdežto ostatní většinou tráví noc v jednom hnízdě.
Popis

Plachou a odtažitou Aniseed („Anýz“) od ostatních ďáblů odlišuje bílá tečka na zadku a slabá bílá čárka na pravé přední noze a na hrudníku. Nejraději spí sama v boxu, kdežto ostatní většinou tráví noc v jednom hnízdě.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Laurel („Bobkový list“) má téměř černé zbarvení, malou bílou skvrnu na hrudníku a tmavší obličej. Je opatrná na nové zvuky nebo neznámé pachy, a pokud se jí něco nelíbí, protestuje tlumeným „auff“.
Popis

Laurel („Bobkový list“) má téměř černé zbarvení, malou bílou skvrnu na hrudníku a tmavší obličej. Je opatrná na nové zvuky nebo neznámé pachy, a pokud se jí něco nelíbí, protestuje tlumeným „auff“.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Na ďáblech na první pohled zaujme hlava, která je v poměru k tělu velká a těžká. Příčinou jsou masivní čelisti vyzbrojené impozantním chrupem. Ďábel je dokáže široce rozevřít – až do úhlu 80°!
Popis

Na ďáblech na první pohled zaujme hlava, která je v poměru k tělu velká a těžká. Příčinou jsou masivní čelisti vyzbrojené impozantním chrupem. Ďábel je dokáže široce rozevřít – až do úhlu 80°!

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Jednou z nejatraktivnějších částí Darwinova kráteru je průchozí výběh klokanů. Návštěvníci mohou vstoupit přímo mezi klokany obrovské a rudokrké.
Popis

Jednou z nejatraktivnějších částí Darwinova kráteru je průchozí výběh klokanů. Návštěvníci mohou vstoupit přímo mezi klokany obrovské a rudokrké.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Klokan obrovský je druhý největší druh klokana po klokanu rudém – dospělý samec měří vestoje až 2 m a váží 60 kg.
Popis

Klokan obrovský je druhý největší druh klokana po klokanu rudém – dospělý samec měří vestoje až 2 m a váží 60 kg.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Malý, jen 50 cm velký, lesní klokan parma byl jako druh několikrát na pokraji vyhubení. Populace naštěstí zůstala zachovaná, ale pořád o ní mnoho nevíme.
Popis

Malý, jen 50 cm velký, lesní klokan parma byl jako druh několikrát na pokraji vyhubení. Populace naštěstí zůstala zachovaná, ale pořád o ní mnoho nevíme.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Klokany parma se v Zoo Praha daří pravidelně rozmnožovat. Na snímku letošní mládě.
Popis

Klokany parma se v Zoo Praha daří pravidelně rozmnožovat. Na snímku letošní mládě.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Oblíbeným prostředím klokánka krysího, menšího příbuzného klokanů, jsou houštiny. Jeho potravu tvoří z velké části houby.
Popis

Oblíbeným prostředím klokánka krysího, menšího příbuzného klokanů, jsou houštiny. Jeho potravu tvoří z velké části houby.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Ježura australská je skutečně podivuhodný savec. Líhne se z vejce, na břiše se jí vytváří dočasný vak, bodlinami připomíná ježka, čichem a způsobem obživy mravenečníka a dovede vnímat elektrické pole.
Popis

Ježura australská je skutečně podivuhodný savec. Líhne se z vejce, na břiše se jí vytváří dočasný vak, bodlinami připomíná ježka, čichem a způsobem obživy mravenečníka a dovede vnímat elektrické pole.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Tabon lesní je známý neobvyklou péčí o potomstvo – vejce inkubuje v „líhni“ (vybuduje hnízdní kupu z rostlinného materiálu a zeminy, vysokou kolem 1 m a o průměru až 4 m) a veškerá práce je úkolem samce.
Popis

Tabon lesní je známý neobvyklou péčí o potomstvo – vejce inkubuje v „líhni“ (vybuduje hnízdní kupu z rostlinného materiálu a zeminy, vysokou kolem 1 m a o průměru až 4 m) a veškerá práce je úkolem samce.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Husy kuří patřily k oblíbeným druhům bývalého ředitele Zoo Praha, prof. Zdeňka Veselovského (1928–2006). Dlouhá léta se věnoval jejich výzkumu a napsal o nich několik publikací.
Popis

Husy kuří patřily k oblíbeným druhům bývalého ředitele Zoo Praha, prof. Zdeňka Veselovského (1928–2006). Dlouhá léta se věnoval jejich výzkumu a napsal o nich několik publikací.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Jedním z pozoruhodných druhů nové expozice je papoušek žlutoramenný. Kromě výrazného pohlavního dimorfismu se tento druh vyznačuje ojedinělou hnízdní biologii. Využívá termitiště, v kterých si hloubí chodby zakončené hnízdní norou.
Popis

Jedním z pozoruhodných druhů nové expozice je papoušek žlutoramenný. Kromě výrazného pohlavního dimorfismu se tento druh vyznačuje ojedinělou hnízdní biologii. Využívá termitiště, v kterých si hloubí chodby zakončené hnízdní norou.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Andulka vlnkovaná patří k nejoblíbenějším exotickým ptákům v chovech. Původní zbarvení je zelenožluté, ale člověk vyšlechtil řadu dalších barev. V zoo chováme divokou formu andulek, které jsou drobnější než jejich zdomácnělé protějšky.
Popis

Andulka vlnkovaná patří k nejoblíbenějším exotickým ptákům v chovech. Původní zbarvení je zelenožluté, ale člověk vyšlechtil řadu dalších barev. V zoo chováme divokou formu andulek, které jsou drobnější než jejich zdomácnělé protějšky.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Staronovým druhem v australské expozici je lelkoun soví. Ačkoliv je to poměrně velký pták (měří až 53 cm), zahlédnout ho je velmi obtížné. Je totiž aktivní v noci, kdežto ve dne sedí nehybně v koruně stromu a díky krycímu zbarvení vypadá jako větev.
Popis

Staronovým druhem v australské expozici je lelkoun soví. Ačkoliv je to poměrně velký pták (měří až 53 cm), zahlédnout ho je velmi obtížné. Je totiž aktivní v noci, kdežto ve dne sedí nehybně v koruně stromu a díky krycímu zbarvení vypadá jako větev.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Nápadně zbarvená husice australská obývá mělké sladké i smíšené vody v otevřené krajině na jihozápadě a jihovýchodě Austrálie včetně Tasmánie. Husice australské jsou monogamní a pár spolu často zůstává několik let, nebo dokonce celý život.
Popis

Nápadně zbarvená husice australská obývá mělké sladké i smíšené vody v otevřené krajině na jihozápadě a jihovýchodě Austrálie včetně Tasmánie. Husice australské jsou monogamní a pár spolu často zůstává několik let, nebo dokonce celý život.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Novinkou je v pražské zoo australský endemit polák hnědavý. Patří mezi potápivé kachny – pod hladinou oštipuje vodní rostliny a hledá bezobratlé, především měkkýše.
Popis

Novinkou je v pražské zoo australský endemit polák hnědavý. Patří mezi potápivé kachny – pod hladinou oštipuje vodní rostliny a hledá bezobratlé, především měkkýše.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Zoo Praha je první z českých a slovenských zoologických zahrad, které se podařilo odchovat kormorána černobílého. Aktuálně v pražské zoo žije největší hejno kormoránů černobílých v Evropě.
Popis

Zoo Praha je první z českých a slovenských zoologických zahrad, které se podařilo odchovat kormorána černobílého. Aktuálně v pražské zoo žije největší hejno kormoránů černobílých v Evropě.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Krajta kýlnatá je velmi vzácný stromový had z malé oblasti v severozápadní Austrálii, do roku 2007 známý jen z 10 jedinců. Naše krajty jsou potomci rodičů zabavených pašerákům.
Popis

Krajta kýlnatá je velmi vzácný stromový had z malé oblasti v severozápadní Austrálii, do roku 2007 známý jen z 10 jedinců. Naše krajty jsou potomci rodičů zabavených pašerákům.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Smrtonoš zmijí je australskou obdobou zmijí, kterým však není příbuzný. Loví bleskovým výpadem ze zálohy, červovitě se svíjející ocas mu slouží za návnadu.
Popis

Smrtonoš zmijí je australskou obdobou zmijí, kterým však není příbuzný. Loví bleskovým výpadem ze zálohy, červovitě se svíjející ocas mu slouží za návnadu.

Zdroj: Zoo Praha / Petr Hamerník

Doporučujeme vám
Hlavní stránka
předchozí fotka následující fotka
loading
Do Zoo Praha přicestovali čtyři ďábli medvědovití v roce 2019 přímo z Tasmánie. Na snímku samec ďábla medvědovitého Sumac („Škumpa“), kterého poznáte podle přerušené bílé čáry na hrudníku. Společnost mu v expozici dělají tři samičky.
Nutmeg („Muškátový oříšek“), nejprůbojnější a nejštíhlejší ze samic poznáte podle bílé náprsenky a pruhu na zadku. Nutmeg je hodně zvídavá, hravá a oproti ostatním asi i nejvíce vzteklá.
Plachou a odtažitou Aniseed („Anýz“) od ostatních ďáblů odlišuje bílá tečka na zadku a slabá bílá čárka na pravé přední noze a na hrudníku. Nejraději spí sama v boxu, kdežto ostatní většinou tráví noc v jednom hnízdě.
Laurel („Bobkový list“) má téměř černé zbarvení, malou bílou skvrnu na hrudníku a tmavší obličej. Je opatrná na nové zvuky nebo neznámé pachy, a pokud se jí něco nelíbí, protestuje tlumeným „auff“.
Na ďáblech na první pohled zaujme hlava, která je v poměru k tělu velká a těžká. Příčinou jsou masivní čelisti vyzbrojené impozantním chrupem. Ďábel je dokáže široce rozevřít – až do úhlu 80°!
Jednou z nejatraktivnějších částí Darwinova kráteru je průchozí výběh klokanů. Návštěvníci mohou vstoupit přímo mezi klokany obrovské a rudokrké.
Klokan obrovský je druhý největší druh klokana po klokanu rudém – dospělý samec měří vestoje až 2 m a váží 60 kg.
Malý, jen 50 cm velký, lesní klokan parma byl jako druh několikrát na pokraji vyhubení. Populace naštěstí zůstala zachovaná, ale pořád o ní mnoho nevíme.
Klokany parma se v Zoo Praha daří pravidelně rozmnožovat. Na snímku letošní mládě.
Oblíbeným prostředím klokánka krysího, menšího příbuzného klokanů, jsou houštiny. Jeho potravu tvoří z velké části houby.
Ježura australská je skutečně podivuhodný savec. Líhne se z vejce, na břiše se jí vytváří dočasný vak, bodlinami připomíná ježka, čichem a způsobem obživy mravenečníka a dovede vnímat elektrické pole.
Tabon lesní je známý neobvyklou péčí o potomstvo – vejce inkubuje v „líhni“ (vybuduje hnízdní kupu z rostlinného materiálu a zeminy, vysokou kolem 1 m a o průměru až 4 m) a veškerá práce je úkolem samce.
Husy kuří patřily k oblíbeným druhům bývalého ředitele Zoo Praha, prof. Zdeňka Veselovského (1928–2006). Dlouhá léta se věnoval jejich výzkumu a napsal o nich několik publikací.
Jedním z pozoruhodných druhů nové expozice je papoušek žlutoramenný. Kromě výrazného pohlavního dimorfismu se tento druh vyznačuje ojedinělou hnízdní biologii. Využívá termitiště, v kterých si hloubí chodby zakončené hnízdní norou.
Andulka vlnkovaná patří k nejoblíbenějším exotickým ptákům v chovech. Původní zbarvení je zelenožluté, ale člověk vyšlechtil řadu dalších barev. V zoo chováme divokou formu andulek, které jsou drobnější než jejich zdomácnělé protějšky.
Staronovým druhem v australské expozici je lelkoun soví. Ačkoliv je to poměrně velký pták (měří až 53 cm), zahlédnout ho je velmi obtížné. Je totiž aktivní v noci, kdežto ve dne sedí nehybně v koruně stromu a díky krycímu zbarvení vypadá jako větev.
Nápadně zbarvená husice australská obývá mělké sladké i smíšené vody v otevřené krajině na jihozápadě a jihovýchodě Austrálie včetně Tasmánie. Husice australské jsou monogamní a pár spolu často zůstává několik let, nebo dokonce celý život.
Novinkou je v pražské zoo australský endemit polák hnědavý. Patří mezi potápivé kachny – pod hladinou oštipuje vodní rostliny a hledá bezobratlé, především měkkýše.
Zoo Praha je první z českých a slovenských zoologických zahrad, které se podařilo odchovat kormorána černobílého. Aktuálně v pražské zoo žije největší hejno kormoránů černobílých v Evropě.
Krajta kýlnatá je velmi vzácný stromový had z malé oblasti v severozápadní Austrálii, do roku 2007 známý jen z 10 jedinců. Naše krajty jsou potomci rodičů zabavených pašerákům.
Smrtonoš zmijí je australskou obdobou zmijí, kterým však není příbuzný. Loví bleskovým výpadem ze zálohy, červovitě se svíjející ocas mu slouží za návnadu.