Zdroj: Archiv
Mýdlová kazeta. Sada mýdel vždycky představovala dobrého univerzála při slušném poměru ceny a výkonu. Mohla se stát dostupnou volbou při obdarovávání většiny dospělých členů rodiny, anebo třeba i paní (soudružky) učitelky.
Zdroj: Archiv
Jízdní kolo. Buď to byl Pionýr ze sobotínského Velamosu, anebo Favorit z Rokycan, co představovalo objekty obrovské touhy československých dětí. Dokázaly se ovšem rádi spokojit i s produkty chebské Esky, která dodávala na trh i oblíbené „skládačky“.
Zdroj: Archiv
Kolo Pionýr.
Zdroj: Archiv
Dárkové koše. Když člověk skutečně tápal ve výběru trvalejších dárků, mohl zajít třeba do pražského Domu potravin a objednat si tu dárkový koš. Někdy to byla taky cesta k výrobkům samostatně nesehnatelným – sáčku výběrové kávy nebo skleničce kaviáru.
Zdroj: Archiv
Dům Potravin.
Zdroj: Archiv
Něco na zahřátí. Rčení, že kapka alkoholu nezaškodí, platilo samozřejmě i za socialismu.. O svátcích je navíc slušný důvod k přípitkům.
Zdroj: Archiv
Stavebnice Merkur.
Zdroj: Archiv
Knihy. Za všechny možné tituly jsme vybrali Rozum do kapsy, který vyšel v edici OKO nakladatelství Albatros a rovněž se dočkal spousty reedic. Vychází dodneška.
Zdroj: Archiv
Foťák. Jestliže někdo chtěl tehdejší Svátky zvěčnit fotoaparátem, musel si záběr rozmyslet. Skutečnou legendu představoval Flexaret, dvouoká zrcadlovka z Meopty. Její kapacita byla jen dvanáct snímků bez výměny filmu.
Zdroj: Archiv
Trendy dárky. I za socialismu existovaly vánoční hity, jen jich určitě nebylo tolik. Pod stromečkem tak šťastlivci mohli najít třeba walkman, Rubikovu kostku nebo digitální hodinky.
Zdroj: Archiv
Měkké dárky. Ty se tak trochu neprávem stávaly dárky non grata pod tehdejšími stromky. Přitom třeba v případě ručníků a povlečení prostě jen mámy myslely na vdavky svých dcer a v okamžiku, kdy věci byly k dostání, prostě kupovaly to, co bylo do výbavy.
Zdroj: Archiv
Autodráha. Typická touha kluků směřovala k vozítkům, která se pohybovala po vlastní dráze. Autodráha z ITESu Trhové Sviny. V tehdejším Československu to byly jen autodráhy ITES, na kterých se proháněly vozy Formule 1, ale i jiné.
Zdroj: Archiv
Vláčky. Daly se sehnat různé, ať už dětské z družstva IGRA, anebo sofistikovanéjší – východoněmecké PIKO.
Zdroj: Archiv
Plstěné bačkory. Oblíbený dárek pro prarodiče měl už před válkou své pevné místo v katalozích společnosti Baťa po znárodnění přejmenované na Svit.
Zdroj: Archiv
Vánoční kolekce. Byly to dárky, které dostávaly rodiny s dětmi jako celek. O jejich výrobu se staral konglomerát firem sdružených pod oborový podnik Čokoládovny.
Zdroj: Archiv
Vánoční kolekce.
Zdroj: Archiv
Panenka jako vánoční přání je spojení, které časově daleko přesahuje historii socialismu u nás. Poválečné panenky pocházely z Hamira, které mělo centrum v Příbrami a proslulo i svými plyšáky.
Zdroj: Archiv
Veselé vánoce. Kdo chtěl dát najevo, že si o Vánocích vzpomněl na své blízké, musel zkrátka koupit v traice pohled, na poště známku, a pak vzít tužku do ruky, u stolu všechno pěkně sepsat a ještě odnést pohlednici či dopis do schránky.
Zdroj: Archiv
Veselé vánoce.
Zdroj: Archiv
Veselé vánoce.
Zdroj: Archiv
Banány. Banány se staly symbolem socialistického nedostatku. Nakonec se ale na vánoční stolec nějakým zázrakem dostaly – spolu s dalšími laskominami, jako byly mandarinky, arašídy nebo paraořechy.
Zdroj: Archiv