Galerie: Jak jsme žili v Československu - Kbely

TGM – Na letiště v Kbelích se přijel roku 1922 podívat i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který byl velkým podporovatelem letectví. Přílet – Československá vláda přistála na kbelském letišti 10. 5. 1945 při cestě z Košic. Na fotce je její předseda Zdeněk Fierlinger (uprostřed) v doprovodu sovětského generála P. S. Rybalka (vlevo) a generála D. D. Bachmetěva, náčelníka tankové armády. Vztyčování – Týmy techniků musely vztyčit několik 40 metrů vysokých anténních stožárů, aby se mohl rozhlas z Kbel rozléhat po celé republice. Věžový vodojem Praha Kbely - Věžový vodojem se světelným majákem byl postaven v letech 1927 – 1928, podle návrhu ing. arch. Otakar Novotný, autorem čtyř plastik s leteckou tematikou umístěných na plášti reservoáru je akademický sochař Jan Lauda. Maják – Na tehdejší dobu byla vodárenská věž ve Kbelích úctyhodným inženýrským počinem. Věž měří 43 metrů a její světlo bylo vidět až 80 km daleko. To značně ulehčovalo pilotům lokalizovat letiště i za velice špatného počasí. Věžový vodojem Praha Kbely - Vodojem byl plněn pitnou vodou z pražské vodovodní sítě výtlačným řadem z čerpací stanice Hloubětín. Zpočátku sloužil pouze pro potřeby letiště a přilehlé objekty, později byly na jeho distribuční síť připojeny i další domy. Závod – O závody byl velký zájem a diváci stáli v dešti a zimě, aby závodníky podpořili. Na snímku je zachycen Richard Dusil na českém motocyklu Jawa. Otevření leteckého muzea Kbely do nové výstavní sezóny Vojenské letiště Praha-Kbely, na kterém je působí 24. základna dopravního letectva. Na snímku letoun Casa Letecké muzeum Kbely 25. dubna zahájilo svou 47. muzejní sezónu. Letecké muzeum Kbely.