Domovní znamení v Nerudově ulici
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Nerudova ulice - Procházeli zde korunovační průvody králů, ale také projížděli první linkové autobusy v českých zemích. Nejvíc ji proslavil spisovatel, kterého si zahraniční turisté pletou s chilským básníkem Pablem Nerudou.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Původně to byly vlastně ulice dvě, dělila je Strahovská brána a hradby Menšího Města pražského, jak se dřív Malá Strana nazývala. Právě kvůli nim, je světle zelený dům naproti kostelu svatého Kajetána tak vykousnutý.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Měšťanské domy v ulici jsou většinou středověké, prošly renesanční přestavbou po požáru roku 1541 a mají pozdně barokní nebo klasicistní fasády. Domovní znamení najdeme na sedmnácti z nich a často vyjadřovala postavení, zaměstnání nebo jméno majitele.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U červeného orla z roku 1633.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U červeného beránka z roku 1608.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U tří housliček. U roku 1667 patřil dům Otovi a Barboře loutnařům, po nich v něm jejich zeť Leonard Pradter vyráběl strunné nástroje pro hudebníky loretánského kostela, po jeho smrti se ujal dílny Tomáš Edlinger.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U tří housliček. Znak řemesla dali Edlingerové na dům kolem roku 1700, prý na paměť tří generací houslařských rodin. Na jeden z nástrojů hrál i Beethoven.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U zlaté číše. Zlatá číše je jedním ze čtrnácti nejstarších cechovních znamení. Zde v domě bydlel zlatník už v roce 1586, ale symbolem řemesla nechal dům označit až zlatnický mistr Jan Schumann po roce 1660.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U svatého Jana Nepomuckého.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U zlatého orla z roku 1651.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U zlatého klíče.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U zlatého kola z roku 1634.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U zlaté podkovy. Kdysi podkova opravdu nosila štěstí. Kdo nechal koně řádně okovat, šťastně dojel. Nad vchody kováren vysívala podkova jako znamení řemesla, na domech pro štěstí. Domovní znamení U zlaté podkovy skrývá záhadu.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U bílého anděla. Pamětní deska na domě říká, že zde bydlel mezi lety 1866 - 1872 za svých univerzitních studií cestovatel Emil Holub.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U obrazu Panny Marie Pomocné.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U červeného lva z roku 1608.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U zeleného raka. Znamení nese dům od 17.století, jeho nynější reliéfní podobu dostalo zřejmě při barokní přestavbě v roce 1729.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U dvou slunců.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U dvou slunců. Už čtyři roky po smrti slavného českého spisovatele a novináře Jana Nerudy, který zde na několika místech bydlel, dostala ulice, na jeho památku, název Nerudova.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U bílé labutě. Barokní podobu štukového reliéfu v oválném rámu dostala bílá labuť v Nerudově ulici před rokem 1720, kdy majitelé Procházkovi nechali celý dům přestavět a zvýšit na nynější čtyři podlaží.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Dům U zeleného jelínka. Nynější zelený jelínek přišel do Nerudovy ulice nejspíše až při přestavbě domu podle plánu stavitele Jahanna Christiana Wyttka roku 1819, v barvě bílé nebo zelené tu však měl předchůdce nejméně v první polovině 17.století.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko
Podle pověsti se zde v horní části od Jánského Vršku vždy v pátek v noci projíždí ohnivé spřežení řízené bezhlavým kostlivcem, který čeká na vysvobození své duše z prokletí. Nikdo ale již neví, jak by mu mohl pomoci.
Zdroj: DENÍK/ Jiří Koťátko