Ivane, po třináctém kole jste čtvrtí a špičku máte na dostřel. Spokojenost?
Celkově určitě převládá spokojenost s tím, že se držíme blízko špičky soutěže. Před sezonou bylo cílem skončit v první pětce, což se zatím daří plnit. Lze samozřejmě vyčíst i smíšené pocity, kdy po vítězné bitvě na Tempu jsme se cítili na koni a někdo si i mohl dělat zálusk na první místo. Z posledních tří zápasů jsme však brali jen dva body a tabulkou jsme se mírně propadli. Hned po Tempu nás čekalo Podolí, proti kterému, co já si pamatuji, jsme neuměli nikdy hrát a zároveň se po tomto utkání začala kupit zranění. Teď nás čekají Kopanina a Královice. Věřím, že náš krátký výpadek teď kluci zlomí, jelikož já jsem ze hry už vypadl a upevníme si tak pozici v horních příčkách soutěže.
Je v něčem přebor jiný než minulou sezonu? Překvapil vás někdo nahoře? Nebo naopak dole?
Co vnímám, že se u přeboru nezměnilo je, že v téhle soutěži může porazit každý každého. To, že tabulka je vždy od nějakého druhého do devátého místa v rozsahu jen pár bodů, začíná už být také tradicí. Minulý rok přeboru dominovaly Spoje a s odstupem se držela také Dukla Jižní Město a Kopanina. V tomto roce si myslím, že bude špička tabulky více vyrovnaná a bude se bojovat do posledního kola. Také mi přijde, že se přebor omladil, ale možná to vnímám jen já tím, jak stárnu. (směje se) U nováčků soutěže je vždy nevyzpytatelné, jak se jim podaří do soutěže vstoupit. Střešovice jsou pro mě pozitivním překvapením, mají dobrý tým a hrají kvalitní fotbal. Čekal jsem ale, že Dolní Chabry budou výše v tabulce. S Tempem a Kopaninou na špičce se počítalo. Já bych před sezonou tipoval, i přes odchody některých hráčů, že se na ní bude držet i Dukla JM. K pozitivnímu překvapením bych přidal i Vyšehrad, který je zápas od zápasu silnější.
Podívejte se na všechny přeborové góly z minulého kola:
Co je v této sezoně vaší největší silou?
Sázíme na zkušenost doplněnou o dravé mládí. Ne každý zápas jsme v plné sestavě a ne každý zápas se povede, ale když se to sejde, tak nedostáváme moc gólů, jelikož hrajeme kompaktně a přes náš val se soupeři těžko prosazují. Minulý rok jsme hráli podobně, proto jsme také moc gólů nedostávali, ale už se pak nedařilo se zapojit do ofenzivy. To se nám na podzim povedlo zlepšit a každý zápas i skórujeme.
Dali jste si nějaký konkrétní cíl před sezonou?
Vyloženě konkrétní cíle nejsou, krom toho držet se ideálně do pátého místa. Jdeme zápas od zápasu a každý se snažíme vyhrát. To, že se zatím netlačí na vyšší cíle a že se nyní nemusíme strachovat s bojem o záchranu, nám přidává na klidu. I když nám teď tři zápasy nevyšly podle představ, na pohodě v týmu to nic nemění.
Teď vás bude čekat šlágr na Kopanině. Co od zápasu očekáváte?
O kvalitě Kopaniny se nemusíme bavit. Nám se proti ní u letiště ale vždy celkem dařilo, takže se jede zabojovat o tři body. Mrzí mě, že na hřišti nebudu, na tenhle zápas se vždy těším. Kluci jsou však kvalitně připravení a zdravě nahecovaní, tak jim věřím, že sérii nevýher dokážou zlomit.
Na kontě máte osm podzimních přeborových gólů. Jste i v tomto ohledu spokojený?
Odehrál jsem na podzim devět zápasů v přeboru a jeden v B třídě za béčko, celkově s deseti góly na kontě. V tomto ohledu jsem celkem spokojený, i když zahozených šancí také nebylo pomálu. Při zápase doma s Podolím jsem si po nešťastném souboji a dopadu natrhl vaz v kotníku a tím pro mě podzim skončil. Víc než góly tak pro mě bude důležitější se vrátit zdravý do přípravy a na jaře odehrát víc zápasů než na podzim.
play_fill
Střílení gólů máte v popisu práce prakticky po celou kariéru. Je nějaký konkrétní, na který jste obzvlášť pyšný? Byl parádní nebo rozhodl důležitý zápas…
Nějaký konkrétní gól popravdě nemám a většinu z nich si asi ani nevybavím. Každý rok mi jde něco více a něco méně. Minulý rok jsem každý druhý gól dal hlavou, tenhle rok mě baví přehazovat brankáře obloučkem. Na jaře možná bude zas něco nového, třeba budu zkoušet zakončovat ze všeho nůžkami. (směje se)
Vaše kariéra je spjatá se Zličínem. Co pro vás tento klub znamená?
Celé mladí jsem bydlel na Zličíně. Na zličínské hřiště jsem přišel ve čtyřech letech a od pěti let jsem v klubu registrovaný. Takže je to už 32 let, co za FC Zličín hraji. Dá se tak říct, že Zličín je pro mě druhým domovem a jediným klubem, a to se už nezmění. Kdybych měl možnost vrátit se v čase a vybrat si jinou fotbalovou kariéru, tak bych nic neměnil a volil Zličín.
Počítám, že v plánu už žádnou změnu mít nebudete…
Určitě ne. Jediné změny budou v rámci klubu, dříve nebo později se přesunu z áčka do béčka a poté z béčka naplno do staré gardy.
Se Zličínem jste zažil dobréi horší časy. Neřešil jste někdy přestup do jiného klubu?
Nějaký přestup připadal v úvahu maximálně někdy v dorostu a při začátku u dospělých. Nic konkrétnějšího a vážnějšího se však nikdy neřešilo. Sezóny samozřejmě byly lepší i horší. Nejtěžším fotbalovým obdobím asi byla šňůra sestupů z divize až do A třídy, kdy nás opouštěly i opory a tým se musel budovat odznovu. Já měl však jasno, že v týmu i přesto zůstanu a pomůžu přebor vykopat zpět. To je jedna z věcí, na které jsem pyšný.
Máte před sebou nějaký cíl, kterého byste chtěl ještě dosáhnout?
Za pár dní mi bude 36 let, takže nějaké velké cíle už si nedávám. Chtěl bych ještě nějakou chvíli hrát v přeboru za áčko a odehrát toho co nejvíce bez zranění. Možná, že jeden fotbalový cíl nebo sen bych měl… vykopat s béčkem A třídu.
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...
