Fanoušci Viktorie Žižkov, kteří už půl roku sedávají na „nové“, čtvrté a východní tribuně za branou, asi netuší, co 26 tun vážící ochoz pamatuje.
Na první pohled je to obyčejná tribuna s červenými sedadly a železnou konstrukcí, ale na ten druhý se člověk přesvědčí o výjimečné historii. O málo známém sportovním putování.
„Tento typ tribuny s označením G2M se poprvé použil na olympiádě v Athénách, kde sloužil pro pozemní hokej. Při prvním využití před čtyřmi lety měla kapacitu tři tisíce míst. Podle směrnic EU totiž musela mít dvojitý náklon a každý schod či stupeň musel být vysoký 40 cm. Ale ta nynější, žižkovská tribuna je zbytek z původně větší části, 2/3 zůstaly v Athénách,“ přiblížil první historický milník žižkovského ochozu Boris Bohata ze společnosti, která tribunu Viktorce prodala.
Cena se podle zjištění Deníku pohybuje kolem jednoho a půl milionu korun. Přesná částka je však vnitřní záležitostí prodejce a kupujícího. „Proto ji nepotvrdím, ani nevyvrátím,“ usmál se Bohata.
close
zoom_in
Po athénském využití se zbytek žižkovského torza oživil o novou část, která posloužila další velké akci – exhibici při šedesátém výročí slavné značky Ferrari.
A čekalo další doplnění pro již žižkovskou túru, kterým by už mělo odzvonit. Tribuna pod věží totiž zůstane.
Vůbec první konstrukční systém této tribuny se datuje do roku 1964, kdy babička žižkovské části poprvé uviděla světlo světa.„Od té doby je podobných konstrukcí nespočet. Třeba v první italské fotbalové lize je X stadionů, kde se využívají,“ vysvětluje Bohata. A jaká je největší výhoda tribuny? „Jednoznačně cena mezi touto konstrukcí a pevnými prefabrikáty."
