Doba je tomu více než nakloněna – v září oslaví klub z Prahy 4 sté výročí založení.

V přetahované o první místo tabulky divize A ztráceli „šemíci“ na podzim i na jaře až šest bodů, oba vzájemné zápasy s Klatovy však vyhráli. A oba 1:0. Na podzim skolili „šumavskou bránu“ gólem Lukáše Kučery, včera díky trefě Václava Ježdíka.

V celé republice se nehrál během víkendu atraktivnější fotbalový zápas. Na stadionu za Palácem kultury se sešlo 1200 diváků. Bylo to ale komorní publikum. Nefandilo, mlčky přihlíželo. A když sedm minut před koncem opouštěl hřiště autor jediné branky, šlágru roku, zatleskalo jen několik párů rukou.

„V týdnu jsem nebyl koučem, ale psychologem. Bylo to, jako když se setkají v aréně dva stejně silní býci. V souboji s fotbalovějšími Klatovy stálo na naší straně i štěstí,“ přiznal trenér vítězů Jiří Hruška.

„My jsme chtěli dokázat, že jsme v divizi A nejlepší. O to nám šlo především, ne o postup do ČFL za každou cenu. Všichni soupeři nám říkali, jste lepší než Vyšehrad. Jenomže tady jsme se nedostali do šance. Proto jsme nemohli udělat výsledek,“ litoval klatovský lodivod Ivan Kovács.

Z vyšehradských lahví šampaňského se už už derou zátky ven. Moc rády by vyskočily, definitivně rozhodnuto ale ještě není. Stačí „maličkost“ v podobě závěrečné výhry na půdě již zachráněné Bzové. Svěřence impulzivního trenéra Beznosky přitom Slavoj v podzimním epilogu doma neporazil, zápas skončil 2:2.

„Vyšehrad v Bzové? Ne, žádné potíže nebudou,“ dodal s úsměvem Kovács. „Potíže bohužel budou,“ kroutil hlavou Hruška. „Po utkání, jež bylo vrcholem, přijde uvolnění. Musím proto vybrat hráče, kteří povinnost znovu zvítězit unesou hlavně psychicky.“